Modernizace vodní elektrárny není pouze o modernizaci výrobního zařízení, kterým je soustrojí turbogenerátoru. V potaz je nutné vzít i další důležité součásti, jako je zařízení na vtoku, vodní cesty nebo systém kontroly a řízení. Článek si bere za cíl přiblížit zkušenosti z pohledu provozovatele největších elektráren v ČR – tedy společnosti ČEZ - s opravami a modernizacemi tzv. „rychlozávěrů“, tedy zařízení na vtoku.

Žárovzdorné vyzdívky se vlivem provozních podmínek postupně opotřebovávají, degradují. Při určitém stupni rozrušení je nutno přistoupit k jejich opravě, ať už celkové, nebo preventivní. Předložený příspěvek popisuje nový přístup k provádění oprav, který je podmíněn existencí vhodného mixu opravárenských monolitických materiálů a užitím vhodné kombinace instalačních metod. 

ÚJV Řež úspěšně otestovala nový univerzální kontejner pro přepravu vyhořelého jaderného paliva z výzkumných reaktorů typu MTR a TRIGA. Testy otevírají cestu k zahájení nového mezinárodního programu odvozů v rámci iniciativy pro snižování jaderných hrozeb (Global Threat Reduction Initiative), ve kterém se bude vyhořelé jaderné palivo z výzkumných reaktorů MTR a TRIGA přepravovat do USA.

Rozhovor s Tomášem Kovalovským, předsedou představenstva České jaderné asociace.

Od prosince mohou Pražané využít první nabíjecí wallboxy na stožárech městských pouličních lamp a „tankovat“ přímo z distribuční soustavy. Prvních 13 pilotních nabíjecích stanic s celkem 25 přípojnými body instalovala městská společnost Technologie hlavního města Prahy v rezidenční části Vinohrad. Za dva měsíce od spuštění provozu stanice zaznamenaly téměř 600 nabíjecích cyklů.

Skupina ČEZ dokončila v roce 2022 generální opravu hnědouhelných bloků v Tušimicích. Po blocích A a B, jejichž modernizace proběhla v roce 2021, pokračovaly loni práce v podobném rozsahu i na blocích C a D.

Rozhovor s Róbertem Heczkem, ředitelem vodních elektráren ČEZ.

V roce 2022 získala společnost ROEZ dva významné EPC projekty na obou českých jaderných elektrárnách. Oba jsou určené pro zvýšení bezpečnosti jaderných bloků při tzv. „těžkých“ haváriích, tedy takových, se kterými původní design elektrárny neuvažoval. Realizace těchto projektů souvisí se snahou provozovatele zajistit bezpečné zvládnutí havarijní události i v případech, kdy by došlo k celkové ztrátě elektrické energie pro napájení havarijních systémů, a to jak z vnější sítě, tak z vlastních zdrojů, které jsou součástí základního designu elektráren.