Odsíření Elektrárny Mělník, pohled na absorbér (I. a II. linka, 2020)
Rozhovor s Lukášem Zedníkem, určeným ředitelem nabídky EDU5 za společnost Metrostav DIZ, a Martinem Kafkou, vedoucím oblasti Energetika ve společnosti Metrostav DIZ.
Jaderný tendr je na spadnutí a Lukáš Zedník má na starosti připravit nabídku za tuzemskou stavební jedničku Metrostav. Za Martinem Kafkou zase stojí úspěšné budování energetické oblasti, která je schopná nabídnout jak čištění spalin uhelných elektráren, tak i výstavbu komplexních technologických a energetických celků. „Systematicky si budujeme kompetence, které se nedají snadno koupit, abychom byli dlouhodobými lídry v oblasti EPC dodávek v energetice,“ zdůrazňuje Kafka. „A totéž se dá říct i o našich jaderných aktivitách. Stabilně zajišťujeme projekty ve všech jaderných elektrárnách v České republice i na Slovensku,“ přidává se ve společném rozhovoru Lukáš Zedník, který je i technickým náměstkem divize 8. „Věřím, že s nabytým know-how i nově budovaným týmem jsme na velký jaderný projekt připraveni.“
Tendr na nový blok v Dukovanech vypadá stále reálněji a není tajemstvím, že máte ambice dělat stavební část. Jak se na soutěž připravujete?
Lukáš Zedník: V rámci interních příprav probíhá konsolidace finálního týmu. Doufáme, že plná mobilizace by mohla proběhnout do konce března. Týmem není v tomto případě myšlena jen sestava lidí, ale i dalších entit v rámci Skupiny Metrostav. Předpoklad mobilizace bude samozřejmě ovlivněn skutečným zahájením tendru a zřejmě i poskytnutou lhůtou pro první nabídku. Upřímně doufáme, že tato lhůta bude delší než avizovaných 6 měsíců.
Když skládáte tým, jsou ještě relevantní a přenositelné zkušenosti, které stavaři získali na dostavbě JE Temelín?
Lukáš Zedník: Do jisté míry ano, ale doba hodně pokročila. To, co je přenositelné, je představa o komplexnosti a rozsahu dodávek. Rovněž je cenné sdílet zkušenosti s realizací některých speciálních částí jaderné elektrárny, byť konstrukční metody mohou být dnes již modernější. Co se naopak hodně změnilo, je způsob projektování. Výrazně složitější je i byrokracie, nároky na bezpečnost a zřejmě i větší provázanost s dodavateli ze zahraničí.
To se inženýrský přístup tolik změnil?
Lukáš Zedník: Smekám přeď těmi, co se podíleli na přípravě a pak i stavbě českých jaderek. Když jsem měl možnost číst některé technické zprávy, mimochodem jsou psané samozřejmě na stroji, tak jsem si pomalu myslel, že se jedná o populárně naučnou literaturu. Tak srozumitelným a praktickým jazykem byly psány. Obávám se, že dnešní inženýrský přístup je řízen spíše strachem o to, zda jsou naplněny veškeré administrativní či smluvní požadavky. Ne, že by se toto nemělo naplňovat, ale současně s tím by se neměl vytrácet stavařský um a osobní invence. A inženýři by měli vědět, co a proč zrovna dělají, případně se snažit o nová řešení.
Jak rozsáhlý byznys je pro vás jádro?
Lukáš Zedník: Na divizi 8 se energetickým projektům věnujeme dlouhodobě a na jaderné projekty se zaměřujeme stále intenzivněji. Jestliže bychom se na roční výkony dívali skrze plány, tak jádro by tvořilo přibližně 15 % obratu, což ho staví mezi největší oblasti/provozy Metrostavu. Ale vzhledem k tomu, že cílem Skupiny Metrostav je přizpůsobovat naše podnikání segmentům, je působení v jaderné energetice nyní zajišťováno jak Divizí 8 Metrostavu a.s., tak Metrostavem DIZ s.r.o., entitou určenou v rámci skupiny pro energetické projekty. Postupně bychom chtěli veškeré naše jaderné aktivity přesunout pod Metrostav DIZ, k čemuž potřebujeme dotáhnout některé administrativní záležitosti a dořešit personální organizaci.
CHYBĚJÍ ELEKTRIKÁŘI, DOMA I V ZAHRANIČÍ
To je určitě klíč k celé výstavbě nového bloku, jak jste na potenciální jaderný boom personálně připraveni?
Lukáš Zedník: Bohužel se zatím není připravovat na co. Jaderný boom dosud existuje spíše mediálně, ale k vlastní výstavbě je ještě daleko. Ti, co byli u nabídky ETE34, mají v sobě stále trochu zklamání, jak vše dopadlo. A podívejte se, jak dlouho už probíhá diskuse o zahájení tendru na EDU5. Snad ale ve světle událostí posledních dní, zejména zařazením jádra mezi alespoň podmínečné ekologické zdroje, a pozitivních reakcí našich politických zástupců, se v ČR skutečně výstavbě jaderného zdroje přibližujeme. Pro nás je nyní hlavní úkol zajistit, abychom byli relevantním partnerem pro přípravu nabídky, který bude schopen dostát tomu, co nabídl. Zní to sice obecně, ale schovává se za tím velmi mnoho detailní práce.
Můžete být konkrétnější?
Lukáš Zedník: Stabilně zajišťujeme projekty ve všech jaderných elektrárnách v České republice i na Slovensku. Jsme si tedy vědomi, co znamená provádět práce ve střeženém a kontrolovaném pásmu. Současně v naší skupině víme, co to obnáší stavět ty největší projekty. Dlouhodobě kumulujeme velké množství know-how a věřím, že se zmíněnou oporou jsme na velký jaderný projekt připraveni, byť jsem si vědom, že snadné to nebude.
Z čeho máte u tak velké zakázky největší respekt?
Lukáš Zedník: Na prvním místě bych určitě zmínil její rozsah. Z toho pak pramení řada rizik. Velkou péči bude nutno věnovat dostupnosti personálu a jeho schopnostem. Výstavba jaderné elektrárny bude vyžadovat řadu kvalifikovaných profesí, kdy jsem přesvědčen, že pro některé z nich nebude ze současného pohledu na trhu dostatečné zastoupení, a to ani v kombinaci se silami ze zahraničí. Jako jeden příklad bych uvedl elektrikáře, jejichž potřeba bude při výstavbě JE zcela zásadní.
Je třeba si také uvědomovat, že na veškerý řídící personál budou kladeny jazykové požadavky, což ani v současné době není u stavebních techniků standardem. Stačí zmínit zkušenost z realizace JE Mochovce nebo dokonce JE Olkiluoto, kde jsou jazykové bariéry zmiňovány jako jeden z důležitých bodů, které působily problémy při výstavbě.
NA VŠECH JADERKÁCH
Co vše musíte jako stavaři splňovat, abyste mohli podnikat v jádru?
Lukáš Zedník: Bez nadsázky si troufám říct, že mít kvalitní a loajální personál. Bez něho bychom nezvládli zvýšené nároky pro provádění prací v areálech jaderných elektráren a zajistit kvalitu prací, jaká je požadována. Důležité je nemít příliš velkou fluktuaci v týmech, neboť trénink jednotlivých pracovníků je náročný, zabírá určitý čas a zejména potřebujeme znát kvality každého jednotlivce. Legislativní požadavky vycházejí hlavně z atomového zákona. To obnáší dodržování speciálních řídících norem a mít systém řízení certifikovaný a auditovaný ze strany ČEZ a SÚJB. Personál musí podstupovat pravidelné zdravotní prohlídky a školení. Rovněž musí pravidelně procházet tzv. psychotesty a pro působení v určitých prostorách elektrárny mít i bezpečnostní prověrku.
Jaké máte zajímavé reference v jaderné energetice?
Lukáš Zedník: V porovnání s běžným pozemním stavitelstvím jsou pro mě skoro všechny jaderné projekty zajímavé, protože specifické podmínky jednotlivých objektů elektrárny zvyšují obtížnost nebo náročnost i zdánlivě jednoduchých projektů. Určitě za zmínku stojí několik balíčků seizmických zodolnění objektů v provozované elektrárně Mochovce, které byly prováděny za plného provozu. V Jaslovských Bohunicích zase řešíme složité projekty dekontaminace a defragmentace zařízení elektrárny v rámci jejího vyřazování z provozu. Je to jeden z mála projektů v této fázi likvidace v rámci Evropy a nám se podařilo již několik balíčků dokončit. Velice zajímavý projekt dokončujeme v Temelíně. Týká se přístavby k objektu BAPP, který rozšiřuje jeho kontrolované pásmo. Ve stejné lokalitě právě zahajujeme rekonstrukci kopulových částí nad reaktorovnami, které budou z hlediska provozních opatření nesmírně náročné. V areálu JE Dukovany zase stojí za zmínku rekonstrukce střech, které se týkaly i reaktorových bloků, a současně probíhající výstavba nové, velmi moderní administrativní budovy AB3, kterou si ČEZ zvolil jako pilotní projekt v režimu BIM.
Veškeré zmíněné projekty byly či jsou prováděny v režimu Design&Build. Musíme se tedy umět vypořádat nejen s vlastní realizací, ale rovněž s funkčním návrhem konkrétních konstrukcí a prvků, vždy v souladu s komplexními požadavky a pravidly našich zákazníků.
V Německu či ve Španělsku se plánují demontáže jaderných elektráren, jsou pro vás zajímavé i tyto trhy?
Lukáš Zedník: Aktuálně se účastníme i tendrů v Německu, abychom se mohli podílet na likvidaci tamních elektráren a zúročit tak získané zkušenosti z Jaslovských Bohunic. A byť pouze na dílčí část úkonů, máme nyní svého projektového manažera i na výstavbě elektrárny Hanhikivi ve Finsku, kde se úspěšně zapojují naši kolegové z divize 5 v rámci tunelářských prací a přípravy stavební jámy. Musím ovšem přiznat, že v rámci současného českého i slovenského trhu evidujeme řadu zajímavých příležitostí, kterých bychom se rádi účastnili a domácí československý trh tak pro nás bude stále nejnosnější.
Na Slovensku kromě jaderného byznysu pokračujete s modernizací VD Gabčíkovo, jak práce pokračují?
Lukáš Zedník: Celé loňské léto probíhaly komplexní zkoušky a v říjnu jsme uvedli do zkušebního provozu jednu komoru. Pravá komora je dnes po úspěšném absolvování zkušebního provozu zkolaudována a uvedena do ostrého provozu. Práce na levé komoře se naplno rozběhly na začátku prosince. Zbývá na ni méně času, ale po zkušenostech z pravé komory se nám daří organizovat větší nasazení pracovníků a strojů. Zatím postup prací probíhá v plánovaných termínech. Ocelové konstrukce jsou kompletně demontovány a nyní usilovně pracujeme na stavební připravenosti pro zahájení montáže nových ocelových konstrukcí, které pro nás kompletně zajišťují kolegové z Divize 3. Z pravé komory jsme si odnesli značné ponaučení a tomu jsme přizpůsobili i současný postup prací. I proto jsme již většinu ocelových konstrukcí zvládli vyrobit a připravit jejich návoz na stavbu.
Myslíte, že vám úspěšně dokončené Gabčíkovo otevře dveře k dalšímu byznysu na Slovensku?
Lukáš Zedník: Skupina Metrostav skrze své entity na slovenském trhu podniká již dlouhou dobu. Působí zde jak mateřská společnost Metrostav a.s., tak hlavní entita pro slovenský trh Metrostav Slovakia a.s. nebo v rámci jaderek a teplovodů i Metrostav DIZ s.r.o. Za dobu svého působení má skupina za sebou řadu úspěšných realizací napříč celým spektrem stavebních segmentů a může se zde opírat o stabilní strukturu.
Samozřejmě očekáváme, že úspěšné dokončení tohoto unikátního díla ještě zvýší naši prestiž a věříme, že by mohla být můstkem k dalším zajímavým projektům velkého rozsahu.
PLYN I PRODUKTOVODY
Celý energetický sektor se radikálně mění, jak jste připraveni na nové investice a na které segmenty energetiky se chystáte zaměřit?
Martin Kafka: Ano, nacházíme se v době radikálních a také velmi dynamických změn masivní části energetického sektoru jak z pohledu strategie dekarbonizace výroby energií, tak aktuálního vývoje komodit v energetice. Vzhledem k našemu dlouholetému celoevropskému přesahu není pro nás dnešní situace nijak překvapivá a strategii Green Deal jsme již v počátku přijali jako pozitivní skutečnost a systematicky se na dnešní stav kapacitně i kompetenčně připravili. V segmentu EPC stavitelství v energetice se dnes primárně zaměřujeme na ty nejvýznamnější české deseticiferné projekty v oblasti zařízení na energetické využívání odpadů, zdrojů na biomasu a zdrojů na zemní plyn. Samozřejmě v souladu s aktuální taxonomií, která vyžaduje spoluspalování vodíku.
Lukáš Zedník: Jak je zřejmé z předchozích odpovědí, velmi důležitým segmentem je pro nás i jádro, které bych rozšířil i o segment produktovodů. Naše geografické podmínky nám předurčují cesty, kterými se můžeme v rámci energetiky ubírat, a věřím, že i v těchto segmentech dokážeme přispět k dosažení klimatických cílů.
Jaký je potenciál v produktovodech?
Lukáš Zedník: V této oblasti jsou za námi dva výjimečné projekty – Hořanský koridor a provedení vysokotlakého plynovodního potrubí o průměru DN1400 v délce cca 65 km pro investora Net4Gas, které jsme úspěšně dokončili ve sdružení s belgickou společností Denys. Tématu velkých produktovodů stále věnujeme zásadní pozornost a bude zajímavé sledovat, zda a jak bude stávající infrastruktura reagovat na požadavky transportu bezemisních plynů.
V rámci rozvoje je to již více než rok, co jsme zřídili středisko Potrubních montáží a středisko Teplovodů. Jejich působnost je na území celé ČR a SR a zatím jsme přesvědčeni, že to byl krok správným směrem. Tato střediska se dokážou obchodně i realizačně doplňovat a obratově vykazují růstový potenciál. Jako základní kritérium však bude vždy požadováno, aby práce byly řízeny našimi vlastními techniky a dokázali jsme si tak sami dohlížet na dodržování kvality. Zejména u projektů teplovodů to není vždy standardem.
Proč?
Lukáš Zedník: Panuje zde velmi vysoké konkurenční prostředí s někdy až nereálnými cenami. Přitom právě tyto projekty probíhají ve velmi krátkých lhůtách výstavby a mnohdy v intravilánech měst, což stavění rozhodně neulehčuje.
BEZ OHLEDU NA VELIKOST, S OHLEDEM NA EKOLOGII
Jak je oproti jiným stavebních odvětvím složité získat v energetice potřebné reference a notifikace?
Martin Kafka: Zde prosím rozlišujme. Jsou dvě skupiny referencí. Reference potřebné pouze pro účast v soutěžích a reference kompetenční. Získat první skupinu referencí je obecně relativně jednoduché. Jsou to různé formy obchodních partnerství a současné podmínky ZZVZ pro to uvolňují řadu mechanismů. Nicméně zcela zásadním pilířem pro úspěšné dokončení projektů v našem segmentu jsou reference kompetenční. A zde je situace oproti první skupině zcela opačná. Ty se nedají zrychleně nakoupit ani postoupit, naopak se musí dlouhodobě systematicky vybudovat. A to je důvod, proč je naše společnost podle nás český lídr v oblasti EPC dodávek. Úspěšně jsme předali řadu významných technologických projektů.
Energetika je ale i o menších projektech, jsou pro vás zajímavé různé decentrální zdroje a úsporné projekty?
Martin Kafka: Samozřejmě. A v tom je obrazně řečeno krása našeho povolání. Není neobvyklé, že i ty nejmenší energetické projekty vyžadují stejnou nebo i vyšší přidanou hodnotu a know-how pro jejich úspěšnou realizaci jako ty největší. A často mohou mít i stejně velký společenský význam. Je to jeden z hlavních principů vytváření obrazu naší společnosti jako komplexního dodavatele energetických projektů bez rozdílu velikosti a zaměření.
Začíná se čím dál častěji hovořit o ekologizaci stavebnictví, řešíte to i v rámci Metrostavu?
Lukáš Zedník: Na obecné úrovni to řeší centrála společnosti, byť některé úkoly se již začínají propisovat i k nám na divize. Hlavními motory jsou banky a soukromí investoři, často to spolu souvisí. Hlavně v privátní sféře se vyžaduje, aby se na trh dostávaly projekty, u nichž je nejen vyčíslena ekologická stopa životního cyklu, ale rovněž aby tato hodnota byla co možná nejnižší – je to moderním požadavkem trhu, protože rovněž budoucí uživatelé se chtějí prezentovat jako ekologicky zodpovědní a banky, bez nichž se financování většiny projektů neobejde, ekologickou stopu do svého hodnocení zahrnují. Není pro nás neobvyklé zajišťovat stavby ve standardech BREEM či LEEAD, pociťujeme však, že se již brzy nebudou hodnotit jen některé stavby, ale podnikání společnosti jako takové. K tomu si zatím analyzujeme oblasti, které chceme více sledovat a byli připraveni na účelná opatření s tím spojená.
