Horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, největšího zdroje pro akumulaci energie v CR
Od konce roku 1992, kdy se Československo stalo historií, vzrostla výroba elektráren v České republice o více než 44 %, především se ale výrazně změnila struktura energetiky. Zatímco před třemi desítkami let dominovaly s více než 70 % uhelné zdroje, dnes je všechno jinak. Energetickými tahouny Česka jsou s téměř 50 procenty bezemisní jaderné a obnovitelné elektrárny, v samotném ČEZ, který se největší měrou podílí na této zlomové transformaci, činí jejich podíl dokonce 63 procent. Prioritou pro ČEZ zůstává ale i nadále také stabilní dodávka energie.
Na výročí vzniku republiky bylo před 30 lety, koncem října 1992, už naprosto jasné, že společný československý stát odchází ze scény. S obnovenou českou státností se začala rodit také samostatná česká energetika. Vedle převažující uhelné základny dostala do vínku několik let fungující jaderné Dukovany zálohované přečerpávacími Dalešicemi nebo robustní a rychle najíždějící Vltavskou kaskádu. Ale také závaží v podobě velkých rozestavěných celků - jaderné elektrárny Temelín, přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně i sotva rozjetého odsiřovacího programu na uhelných blocích. Úspěšné zvládnutí těchto úkolů umožnilo energetickou generační výměnu: nastartování postupného útlumu uhlí v českém energetickém mixu, následovanou expanzí rozvoje obnovitelných zdrojů a renesancí plánů na rozvoj jádra.
„Česká energetika se za tři desítky let existence samostatného státu zásadně změnila. Poměrně jednostrannou orientaci na uhlí nahradil pestrý mix v čele s jádrem a obnovitelnými zdroji. Dobře je to vidět i na výrobním portfoliu ČEZ, který je po celou dobu trvání samostatného českého státu symbolem spolehlivé výroby a dodávky elektřiny a tepla. Také naše zdrojová struktura se zásadním způsobem proměnila, od fosilních směrem k bezemisním zdrojům. Zatímco v roce 1992 obstaraly uhelné elektrárny 71,7 % elektřiny, jaderné zdroje 25,8 % a vodní elektrárny 2,5 %, když se podívám na čísla za loňský rok, vidím naopak 63 % vyrobených v bezemisních zdrojích,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
TOP 5 příspěvků ČEZ pro stabilní a bezpečnou dodávku energií a snižování emisí v ČR
- 11. 10. 2000 - Premiérová štěpná reakce na prvním temelínském bloku. Největší česká „jaderka“ provázená na startu pochybnostmi, až dosud vyrobila 282,9 milionu MWh bezemisní elektřiny. Do českého ovzduší tak nemuselo být vypuštěno 272 milionů tun CO2
- 1992 - 2021 - Růst výroby z decentralizovaných obnovitelných zdrojů schopných zvyšovat celkovou energetickou nezávislost České republiky. Zatímco před 30 lety vyráběla republika v podstatě jen něco kolem 1 TWh ve vodních elektrárnách. Dnes pestrý mix vodních, slunečních, biomasových, větrných, bioplynových a dalších zdrojů přispívá asi 10 TWh ročně.
- 20. 6. 1996 - Startují Dlouhé stráně schopné stabilizovat českou energetickou síť dodáním okamžitého výkonu 650 MW – přečerpávací elektrárna stavěná od konce 70. let přežila klinickou smrt, když byla v polovině 80. let zakonzervovaná. Modernizace a navyšování výkonu na dalších PVE (Dalešice, Štěchovice II) posunuly celkovou úložnou kapacitu českých „přečerpávaček“ na více než 6 tisíc MWh - tolik umí tyto akumulační zdroje jednorázově dodat ke stabilizaci české energetické sítě.
- 1992-98 - Největší a nejrychlejší ekologizační projekt v Evropě – odsíření tepelných elektráren ČEZ. Díky 111miliardovým investicím se podařilo oproti úrovni na počátku 90. let snížit emise SO2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 % a oxidu uhelnatého o 77 %. Výstavbou nového zdroje v Ledvicích a retrofitem bloků v Tušimicích a Prunéřově později vznikla kapacitní pojistka pro případ, že by Česká republika musela řešit doslova ze dne na den svou energetickou bezpečnost. Události letošního roku a energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině ukázaly, že to bylo prozíravé rozhodnutí.
- 2021-22 - Mostem k dalšímu rozšiřování kapacit bezemisních obnovitelných zdrojů je Modernizační fond, z něhož Evropská unie poskytuje českým veřejným i soukromým subjektům prostředky na přechod k zelené energii. V jeho první výzvě pro projekty s výkonem nad 1 MW uspělo 17 projektů ČEZ o celkovém výkonu 173 MW. V běhu je nyní druhá výzva, kam ČEZ opět přihlašuje širokou paletu elektráren v čele s fotovoltaickými zdroji.
Markantní rozdíl skutečně není jen v celkovém objemu vyrobené elektřiny, která vstříc rostoucí spotřebě a díky růstu významu elektřiny na celkové spotřebě energií vzrostla z 59 TWh v roce 1992 až na loňských více než 84 TWh. Největší část elektřiny vyrobené dnes v České republice, loni celkově přes 48 %, pochází z jaderných a obnovitelných zdrojů. Uhlí totiž průběžně vyklízí pozice, do roku 2000 jen ČEZ odstavil celkově přes 2000 MW a jen za poslední tři roky to bylo asi 1500 MW. ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun. Kromě nízkoemisních zdrojů tepla tu vznikají nebo vzniknou například fotovoltaické elektrárny, bateriové systémy, datová úložiště a další prvky moderní energetiky. To vše při dodržení závazků v dodávkách stabilní elektřiny i tepla.
Jádro postavilo nový blok, slunce a vítr počítaly stonásobky
Kde jsou naopak kořeny expanze české bezemisní elektřiny? Modernizace, využité projektové rezervy a nasazení technických novinek, to všechno umožnilo zvednout výkon každého ze čtyř dukovanských bloků z původních 440 MW na 510 MW. Podobně se dařilo i v Temelíně, kde díky novým separátorům a dalším úpravám oba bloky posílily z 981 na 1125 MW. „Dnes tak máme v jaderných elektrárnách o téměř 570 MW vyšší výkon, prakticky se nám povedlo postavit jeden nový blok. Podobným způsobem, kdy bez záborů půdy a vlivu na krajinný ráz modernizacemi zvyšujeme účinnost současných elektráren, postupujeme i v hydroenergetice. Na přechod do éry moderní energetiky jsme připravili 40 soustrojí na více než 22 vodních elektrárnách s celkovým výkonem přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany,“ vypočítává Daniel Beneš investice, které se zúročují už dnes.
Vodní elektrárny byly před 30 lety v Česku prakticky jediným široce rozšířeným obnovitelným zdrojem. Fenoménem, který ukázal sílu až po roce 2000, se staly zdroje využívající vítr a slunce. Větrné elektrárny předvedly od roku 2003 stonásobný růst, fotovoltaika si na svou šanci počkala ještě o pět let déle, ale pak vylétla 600násobně. ČEZ chce k tomuto snažení přispět svým dílem, v nových obnovitelných zdrojích plánuje do roku 2030 vybudovat 6 tisíc MW výkonu. A aby tyto elektrárny v případě nepřízně počasí uměl čím nahradit, připravuje ve stejném výhledu dalších 300 MW úložných kapacit: v bateriích, přečerpávání a dalších formách úložišť. Kontinuitu na straně stabilních bezemisních zdrojů má zajistit jaderná energie, vedle výstavby nového bloku dukovanské elektrárny chce ČEZ jít i cestou instalace malých modulárních reaktorů.
Zásadní změna české energetiky se také překlápí do dramatického zmírňování jejího dopadu na životní prostředí. Elektrárny pod vlajkou ČEZ snížily jen za posledních dvacet let emise o téměř 60 procent, na 0,29 t CO2e/MWh v roce 2021. Do roku 2040 chce Skupina ČEZ dosáhnout klimatické neutrality. Martin Schreier mluvčí Skupiny ČEZ
