Články

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.

Teplem je zásobováno přes 38 procent obyvatel České republiky. Přestože proces přechodu od uhlí k čistším formám primární energie vč. zemního plynu se uskuteční v příštích 15 letech, už nyní stojí před teplárenstvím úkol, jak zajistit urychlenou dekarbonizaci menších zdrojů. Ty jinak nebudou mít možnost splnit striktní emisní limity do roku 2023.

Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na nouzový stav změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství.

Rozhovor s Lenkou Kovačovskou, výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.

Inovovat plynárenskou infrastrukturu s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvíjet využívání nových zdrojů, jako je vodík či biometan. To je zadání, jež vyplynulo z 26. Podzimní plynárenské konference na téma „Strategická role plynů“, která se konala 11. a 12. listopadu v Praze.

Spotřeba elektřiny v České republice dlouhodobě roste. Zatímco první letošní čtvrtletí se tomuto trendu vymykalo s meziročním poklesem o 1,3 %, druhé čtvrtletí už bylo znovu charakterizováno meziročním růstem spotřeby elektřiny o 2,5 %.

Rozhovor s Lenkou Kovačovskou, výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.