Články

Rostoucí ceny energií v kombinaci s tlakem na dekarbonizaci a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách představují mix faktorů, které bezprostředně dopadají na výkonnost řady odvětví tuzemské ekonomiky. Tak jako v období eskalujících vln pandemie COVID-19 byla ekonomicky zasažena řada průmyslových odvětví a služeb, jsou v této chvíli v největší míře ohroženy zejména energeticky náročné segmenty, mezi které se řadí také odvětví chemického průmyslu.

Ambice, které dnes EU vkládá do tepelných čerpadel jsou obrovské. Tlak na efektivnější využívání energie, snižování emisí CO₂ a snaha o urychlenou náhradu zemního plynu má jedno synonymum – tepelná čerpadla. V ČR se téměř 30 % z celkové energie spotřebuje pro vytápění objektů, přičemž výroba tepla je dnes dominantně založena na uhlí a zemním plynu.

Dovozní terminál na zkapalněný zemní plyn na severovýchodním pobřeží Německa by měl velkou výhodu. Z místa, kde ústí Nord Stream, už vedou vybudované plynovody přes celé východní Německo do Česka a od nás dále do Bavorska i na Slovensko, s potenciálním zásobováním Rakouska.

Výroba tepla (brutto) klesla v roce 2020 o 3,1 %. O 2,1 % se snížil také objem dodávek. Přestože se výroba tepla znovu zvýšila v letošním prvním čtvrtletí (meziročně o 2,7 %), hodnot z roku 2019 stále nedosáhla.

Izraelský energetický sektor se v posledních letech výrazně změnil, a to z důvodu objevu velkých nalezišť zemního plynu v izraelských ekonomických vodách. Kromě toho, že většina izraelské elektřiny je nyní místo uhlí produkována prostřednictvím zemního plynu, je v této zemi významný tlak na restrukturalizaci zdrojů ve prospěch těch obnovitelných.

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly z 27. Podzimní plynárenské konference...