Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Izraelský energetický sektor se v posledních letech výrazně změnil, a to z důvodu objevu velkých nalezišť zemního plynu v izraelských ekonomických vodách. Kromě toho, že většina izraelské elektřiny je nyní místo uhlí produkována prostřednictvím zemního plynu, je v této zemi významný tlak na restrukturalizaci zdrojů ve prospěch těch obnovitelných. V roce 2019 bylo vyrobeno 66 % elektřiny právě díky plynovým zásobám, avšak pouhých 7 % z obnovitelných zdrojů, zbytek z uhlí a jiných paliv.
Izrael plánuje zastavit výrobu energie v uhelných elektrárnách do roku 2025. Tento zdroj má být nahrazen částečně zemním plynem a částečně obnovitelnou, zejména solární energií. Pro další obnovitelné zdroje nemá Izrael tak ideální přírodní podmínky. Do roku 2025 se má pomocí solárních systémů (solárně-termální a fotovoltaika) vyrábět 20 % izraelské elektřiny a do roku 2030 dokonce 30 %. Proto Izrael nyní cílí na masivní výstavbu solárních elektráren zejména v Negevské poušti, která z něj má učinit světového lídra v solární produkci elektrické energie. Poslední zakázku na výstavbu největší izraelské solární farmy vypsala vládou pověřená komise během letních prázdnin 2021. Výběr developera má proběhnout do tří měsíců a výstavba realizována do konce roku 2024.
Možnosti uplatnění českých firem
Vzhledem k tomu, že Izrael plánuje v následujících letech masivně investovat především do energie z plynu a slunce, pro uplatnění českých firem se nabízejí právě tyto segmenty. Jelikož byla v České republice rovněž schválena restrukturalizace zdrojů energie se zaměřením především na zemní plyn, mohly by z této skutečnosti české firmy profitovat i v Izraeli. Zatímco však plynové elektrárny jsou v Izraeli řízeny pouze několika velkými společnostmi, v solárním průmyslu je jich nespočet menších, a proto se zde pro české firmy otevírá větší okno potenciálních příležitostí. Nejde však primárně o zřizování nových slunečních elektráren na izraelském území, ale jedná se především o dodávání jednotlivých součástek, případně jejich inovace. Izrael například cílí na zvýšení efektivnosti fotovoltaických panelů, konkrétně aby byly schopny přeměnit na elektřinu alespoň 40 % sluneční radiace na místo původních 20 %. Tudíž se nabízejí dodávky lépe absorbujících materiálů, materiálů, které umožňují oboustranné použití panelů a v neposlední řadě také účinných baterií, které dokáží udržet vyrobenou energii na delší dobu. Složitější uplatnění je v solárně-termální energetice, na kterou je v Izraeli kladen větší důraz. Všechny projekty v toto oblasti jsou soutěženy dle státního zadání a jde obvykle o velmi nákladné záležitosti.
Stabilita legislativního prostředí
Vývoj výroby elektrické energie z hlediska zdrojů je v Izraeli velmi dynamický. Je to dáno relativně častými změnami v postojích vlády vůči jednotlivým přírodním zdrojům. Ještě před dvěma desítkami let byla v Izraeli podporována uhelná energetika. Poté, co však byla na začátku tisíciletí objevena významná naleziště zemního plynu v izraelské části Středozemního moře, podpora vlády se přesunula k využití udržitelnějšího zemního plynu. Avšak v posledních letech, kdy se v důsledku celosvětové klimatické změny klade důraz na co nejudržitelnější zdroje, pozornost Izraele se upírá na obnovitelnou energii, především tu solární. A tento proces upřednostňování obnovitelných zdrojů se v čase zrychluje. V roce 2015 byl izraelskou vládou schválen cíl, že v roce 2025 se budou tyto zdroje podílet na celkové produkci elektřiny z 13 % a v roce 2030 ze 17 %. Nyní jsou v platnosti cíle ještě ambicióznější – 20 % pro rok 2025 a 30 % pro rok 2030. Legislativa v energetické oblasti je tedy velmi dynamická, ale trend je jasně čitelný – jednoznačná preference obnovitelných zdrojů.
Požadavky na financování
Projekty v izraelské energetice jsou převážně financovány formou PPP (Public Private Partnership). To znamená, že firma ze soukromého sektoru na základě koncese od veřejného sektoru, respektive státu, je zodpovědná za kompletní návrh projektu, jeho výstavbu, financování, provoz a údržbu. Ta následně obdrží od státu předem definovanou odměnu a stát se stane po jisté době vlastníkem projektu. V oblasti fotovoltaiky je situace jednodušší, ale jedná se o menší projekty. Vzhledem k nedostatku půdy a zákazu využívání zemědělské půdy pro podobné účely jsou fotovoltaikou obsazovány zejména střechy, průmyslové nebo vodní plochy, v menší míře pouštní oblasti.
Jiří Mašata, CzechTrade
Marek Kempný, stážista z VŠE
