Cesta z jihoafrické energetické krize vede přes obnovitelné zdroje

Ilustrační foto Ilustrační foto

Jihoafrická republika se svými 59 milióny obyvateli i přes společenské a ekonomické výzvy, jimiž v posledních letech prochází, nadále zůstává zdaleka nejrozvinutější a nejdiverzifikovanější ekonomikou Afriky, byť v absolutních číslech jí patří druhé místo za Nigérií. Ačkoliv se JAR na tvorbě celosvětového HDP podílí pouze zhruba 0,3 %, váha jihoafrické ekonomiky v rámci světadílu představuje více než jednu pětinu.

Vyspělosti jihoafrické ekonomiky odpovídá i velikost jejího energetického sektoru, o čemž svědčí celková spotřeba elektřiny, která v roce 2018 dosáhla 227 TW. Podíl JAR na celoafrické produkci elektřiny je úctyhodných 40 %. Více jak 80 % elektřiny se v JAR produkuje z uhlí, dále pak z ropy, obnovitelných zdrojů, jádra a zemního plynu.

JAR se řadí mezi deset největších producentů uhlí na světě, přičemž těžební průmysl má v této oblasti velmi silnou tradici a odklon od uhlí je citlivým společenským tématem a zároveň předmětem sporu v rámci snahy diverzifikovat jihoafrický energetický mix. V roce 2018 dosahovala produkční kapacita 27 jihoafrických tepelných elektráren více jak 39 GW. Do roku 2050 se však plánuje vyřadit z provozu tepelné elektrárny o souhrnné kapacitě 35 GW, což znamená postupné navyšování podílu čisté energie. Již do roku 2030 by pak mělo dojít k navýšení produkční kapacity JAR ze současných přibližně 48 GW na téměř 78 GW, a sice za významného přispění čisté energie.

Jihoafrickému energetickému sektoru jednoznačně dominuje společnost Eskom, která působí současně jako téměř monopolní producent, přenosová síť, ale i distributor elektřiny. Eskom produkuje přibližně 95 % elektřiny v JAR. Více jak dekáda špatné správy, korupčních afér a nekompetentního vedení má za následek velmi špatné finanční zdraví této společnosti. Rozvodová síť a drtivá většina elektráren nebyly v uplynulém desetiletí dostatečně a pravidelně podrobovány nutné údržbě, což má za následek tzv. loadshedding, neboli četné řízené výpadky elektřiny vlivem přetížené sítě či nedostatečné kapacity.

V minulém roce bylo jmenováno nové vedení Eskomu a započaly též kroky vedoucí k jeho rozdělení na tři nezávislé společnosti, a sice na výrobu elektřiny, přenosovou síť a distribuci. V současnosti probíhá jmenování správních rad jednotlivých společností a s tím spojené administrativní rozdělení. Samotná právní separace na nezávislé subjekty by měla následovat v příštích třech letech. Stát zamýšlí ponechat si přímý vliv nad přenosovou sítí a současně otevřít trh v oblasti výroby elektřiny nezávislým producentům (IPP). V oblasti distribuce se rovněž předpokládá změna současného stavu a otevření trhu zdravé hospodářské soutěži. Na to, aby Eskom mohl začít generovat zisk, je třeba „umáznout“ alespoň polovinu jeho astronomického, státem garantovaného, dluhu ve výši téměř R 500 mld. (tj. 738 mld. Kč). Eskom sice může být na dobré cestě k rozřešení své situace, avšak negativní dopady load-sheddingu bude místní ekonomika pociťovat nejméně ještě další tři roky.

V minulém roce byla po dlouhém očekávání zveřejněna revidovaná verze jihoafrické energetické strategie do roku 2030 (IRP 2019), což má pozitivní vliv na tamní investorské klima. Tato strategie si klade za cíl snížení tvorby energie z fosilních paliv (zejména uhlí) a postupné zvyšovaní podílu energie z obnovitelných zdrojů, a to přibližně na 40 % do roku 2030, z čehož největší podíl bude mít energie větrná (18 %), dále pak solární a vodní.

Vzhledem k tomu, že Eskom produkuje drtivou většinu energie ve svých tepelných elektrárnách při spalování uhlí (85,12 %), za produkci čisté energie jsou tak odpovědni zejména nezávislí producenti.

Regulátorem energetického trhu v JAR je National Energy Regulator of South Africa (NERSA) a elektřinu mohou nezávislí producenti prodávat pouze a jen Eskomu, který ji pak dále prodává municipalitám a ty následně koncovým zákazníkům. Doposud NERSA vydala povolení celkem 122 nezávislým producentům, z nichž 65 je již v provozu.

Navýšení energetické kapacity probíhá vždy formou rozhodnutí ministra energetiky, a to po konzultaci s NERSA. V první polovině září tohoto roku bylo rozhodnuto o nouzovém navýšení kapacity o 2 GW a v průběhu prosince se očekává páté kolo investiční výzvy k navýšení kapacity čistě z obnovitelných zdrojů.

Velký potenciál představují projekty v oblasti tzv. embedded generation nepřevyšující kapacitu 1MWh, které podléhají pouze zjednodušené registraci. Elektřina jimi vyprodukovaná nemíří do sítě, nýbrž slouží k soukromé spotřebě zejména energeticky náročných průmyslových subjektů, jakými jsou např. těžební operace.

Lze konstatovat, že z obnovitelných zdrojů má v JAR největší potenciál solární energie. Díky své geografické poloze, se JAR těší v průměru více jak 2500 hodinám slunečního svitu ročně (4,5 – 6,5 KW/m2 za den). Vhledem k silným povětrnostním podmínkám v pobřežních oblastech o celkové délce více jak 2850 km, investice do větrné energie skýtají v JAR rovněž nemalý potenciál. Mezi další běžně používané obnovitelné zdroje energie se pak v JAR řadí biomasa a voda. JAR patří mezi státy s největšími zásobami uranu a odhaduje se, že se zde nachází až 5 % jeho celosvětových zásob. Jihoafrická elektrárna Koeberg nacházející se 30 km od Kapského města je jedinou komerční jadernou elektrárnou v Africe. Koeberg má dva tlakovodní uranové reaktory od francouzské společnosti Framatom o celkové kapacitě 1,86 GW a zodpovídá tak zhruba za 4 % jihoafrické produkce elektřiny. V provoz byla Koeberg uvedena již v roce 1984 a její životnost byla původně naplánována do roku 2024. Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci v JAR není výstavba nové jaderné elektrárny součástí strategie IRP 2019 a životnost jaderné elektrárny Koeberg tak bude prodloužena až do roku 2044. Příležitost v této oblasti tak mohou představovat především investice do malých modulárních jaderných reaktorů.

Nutno podotknout, že legislativní rámec jihoafrické energetiky již neodpovídá moderním požadavkům současnosti a JAR tak čeká přijetí řady nutných reforem. Diverzifikace energetického mixu JAR a postupný odklon od uhlí představují jedinou možnost jak efektivně a dlouhodobě navýšit chybějící kapacity a nasměrovat tak JAR ven z přetrvávající energetické krize. Naděje na efektivní reformu odvětví doslova stojí a padá s probíhající restrukturalizací Eskomu a s tím související tvorbou zdravého konkurenčního prostředí na trhu s elektřinou. Kromě zmiňované solární, větrné a vodní energie lze příležitosti nalézt i v oblasti tzv. waste-to-energy, a to na municipální úrovni (PPP). Nutná bude i celková obnova a zefektivnění stávající rozvodové sítě a investice do čistší energie z fosilních paliv. S rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů pak souvisí i technologie tzv. energy storage. V neposlední řadě se pak v JAR plánuje přestavba záložních dieselových generátorů na dobře dostupný a levnější zemní plyn.

Pro bližší informace neváhejte kontaktovat ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Pretorii.

David Vaverka, ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Pretorii

× Full - Emerson