Turecko je silně industriální zemí. Jeho ekonomika se rozvíjejí a skýtá příležitosti pro české exportně zaměřené společnosti, a to i přes ekonomické problémy, kterými si v posledních letech země prochází. Ekonomické potíže ovšem nejsou pro Turecko ničím novým a dá se říci, že si jimi historicky v různě dlouhých vlnách prochází, ačkoli aktuální situace je za dvě poslední dekády nejméně příznivá.
Evropská unie je dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Turecka a pro Českou republiku je mimo unijní země šestým nejdůležitějším exportním trhem. Vloni tam tuzemské firmy vyvezly zboží za 50 miliard korun.
Tureckou ekonomiku, stejně jako jiné země, citelně postihla pandemie koronaviru. Zasažen byl zejména sektor služeb, konkrétně turistický ruch, který je tradičně významným přispěvatelem v tvorbě HDP. Po určité stabilizaci na jaře roku 2021 začalo v říjnu postupně docházet k problémům, které byly vyvolány bojem s rostoucí inflací. Centrální banka přistoupila ke snížení úrokových sazeb, což vedlo k postupnému zvyšování inflace a propadu turecké liry. Vloni tak lira ztratila rekordních takřka 50 % své hodnoty vůči dolaru a euru. Míra inflace v současné době dosahuje téměř 65 % a prognózy budoucího vývoje měnového kurzu ani výše inflace nejsou nejlepší. Turecká ekonomika také trpí velkou mírou deficitu zahraničního obchodu. Tato skutečnost je jedním z negativních vlivů na hodnotu liry. Kvůli těmto faktorům si země pohoršila v meziročním srovnání velikosti ekonomik ze 17. příčky spadla na 21. místo velikosti ekonomik. Rating agentury Fitch B+ značí zvýšenou zranitelnost. V roce 2020, kdy propukla pandemie, turecká ekonomika uzavřela rok růstem o pouhých 0,3 %, v roce 2021 rostla o 3,3 % a pro letošní rok je odhadován růst o 4,1 procenta. V roce 2023 se očekává růst o čtyři až pět procent.
Energetika je významným oborem pro uplatnění českých technologií
Čeští exportéři si v Turecku vybudovali dobré jméno a odvětví skýtá velké šance na úspěch i v budoucnu. Dlouhodobě tu dominovaly jako hlavní zdroj elektrické energie uhelné a plynové elektrárny, z více než 60 procent. Země má významné zásoby lignitu, který v porovnání s uhlím výrazně dominuje co do zásob. Prokázané zásoby lignitu představují 19,6 miliardy tun, v případě uhlí se jedná o zásobu ve výši 1,6 miliardy tun. Celková roční těžba obou surovin dosahuje 60 milionům tun a primárně slouží místnímu průmyslu, především k výrobě elektrické energie. Důlní sektor se na tvorbě tureckého HDP podílí z 1,4 procenta. Celkovou roční spotřebu uhlí a lignitu je nutné uspokojovat i importem.
Dovozem je Turecko nucené pokrýt domácí poptávku i po ropě a plynu, jehož spotřeba meziročně významně narůstá. Právě pokud jde o plyn, byla zejména v Černém moři v roce 2020 objevena slibná ložiska zemního plynu v oblasti Sakarya. Odhadovaná zásoba je 540 miliard kubických metrů. Roční výtěžnost má oscilovat kolem 18 miliard kubických metrů. To by představovalo pokrytí přibližně 30 % roční turecké spotřeby zemního plynu. Celý projekt na výstavbu těžební soustavy je plánován na více než 10 let a vyžádá si investice ve výši 10 miliard dolarů. První produkční závod má být spuštěn už v příštím roce u města Filyos. Úvodní roční produkce v závodě má dosáhnout 14 miliard kubických metrů.
V trendu jsou obnovitelné zdroje. Uhlí sice ztrácí dominantní postavení, ale z trhu nezmizí
Již před řadou let Turecko zachytilo trend odklonu od klasických zdrojů jako jsou uhelné a plynové elektrárny. Kontinuálně se tedy snaží diverzifikovat svůj energetický mix i s plány do budoucna.
Důsledkem je, že dříve dominantní uhlí jako zdroj elektrické energie postupně ztrácí. Na energetickém mixu se v loňském roce podílelo z 32 %. Ještě v roce 2018 to činilo 38 %. Nicméně situace se do značné míry neustále mění a je třeba říci, že v Turecku dle prognóz lignit a uhlí stále budou mít své místo. Ačkoli se vloni Turecko přidalo k Pařížské dohodě se závazkem uhlíkové neutrality do roku 2053, vláda zatím nestanovila datum, od kterého by mělo začít upozadění fosilních paliv pro výrobu elektrické energie. Spolu s plynovými elektrárnami tak stále dominují v poměru 60 % k obnovitelným zdrojům.
Výkonnost vodních elektráren snižují čím dál častější období sucha. Válcují je slunce a vítr
V Turecku se jako velice perspektivní obnovitelné zdroje elektrické energie jeví hlavně hydro, solární a větrné zdroje. Do roku 2021 jako obnovitelné zdroje vévodily vodní elektrárny. Vloni ovšem došlo ke změně ve složení podílu a více do turecké rozvodné sítě dodaly v souhrnu instalované zdroje solárních, větrných elektráren, těch na biomasu a geotermálních. Do jisté míry je to způsobeno přírodními podmínkami a změnami klimatu, kdy se v určitých ročních obdobích turecké vodní toky potýkají s nižším průtokem. Jen solární a větrné zdroje zaznamenaly oproti předchozímu roku nárůst v generaci elektrické energie o 25 %. Nárůst dosáhl na 33 % podílu na mixu z 23 % v roce 2020. Faktem je, že vláda plánuje každý rok přidat na 1000 MW výkonu ze solárních elektráren, tak i z těch větrných.
Turecko plánuje postavit tři jaderné elektrárny. První bude vyrábět elektřinu už v příštím roce
Jádro má hrát v budoucnu v tureckém energetickém mixu významnou roli. V Turecku se staví první nukleární elektrárna Akkuyu, v plánu jsou ještě dvě elektrárny. První blok elektrárny Akkuyu má být napojen na rozvodnou síť již v roce 2023. Projekt je řízen ruskou společností Rosatom, v roli investora a EPC kontraktora. V projektu jsou také angažovány tři turecké společnosti, a to Cengiz Holding, JSC Kalyon İnşaat a Kolin İnşaat. Po dokončení bude elektrárna Akkuyu generovat na 4800 MW.
Podnikatelské mise jako slibné příležitosti navázat nové obchodní vazby
Energetický sektor je velmi perspektivní pro české společnosti, a ne jinak tomu bude i v budoucnu. Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko proto letos v květnu realizovala misi českých energetiků. Během akce se uskutečnila jednání s významnými tureckými společnostmi a zástupci českých firem diskutovali o potenciálu spolupráce. V sektoru energetiky je po delší dobu v Turecku aktivních několik českých společností. Například lze zmínit společnost ENERGO-PRO, která zde působí pod vlastní entitou a je realizátorem významných projektů vodních elektráren. Dále na tureckém trhu operují ZVVZ GROUP, Doosan Škoda Power, SIGMA GROUP, TEDOM nebo ČEZ.
Uplatnění zde nacházejí kotle, kogenerační jednotky, turbíny, čerpadla. Dále se jedná o dodávky nejrůznějších druhů zabezpečovacích systémů a jiných sofistikovaných technologií pro energetický sektor, včetně návazného důlního průmyslu.
Nejoblíbenější cestou, jak vstoupit na turecký trh, je prostřednictvím obchodního partnera
Vhodným způsobem, jak hledat svého distributora nebo agenta, jsou místní asociace a obchodní komory, do kterých se totiž turecké společnosti podle oborového zaměření mají často povinnost sdružovat.
Také doporučujeme navštívit oborový veletrh, ať už v roli vystavovatele nebo návštěvníka. Uděláte si obrázek o trhu a můžete hovořit s tureckými vystavovateli o možnostech kooperace. Zdrojem k nalezení firem pro spolupráci jsou i veletržní katalogy, zejména v online formě na stránkách jednotlivých veletrhů. Filtrovat lze podle zaměření nebo země původu.
Při hledání obchodního partnera v Google mějte na paměti, že turecké společnosti, které se věnují jen místnímu trhu, často nemívají stránky přeložené do angličtiny. V tomto případě využijte internetové překladače pro základní orientaci v textu.
Pokud se chystáte sami oslovit tureckou společnost, doporučujeme telefonát. Snažte se spojit s osobou, která hovoří anglicky. Přestože znalost anglického jazyka není v obecné rovině v Turecku na vysoké úrovni, takřka v každé společnosti, která vstupuje do kontaktu se zahraničními partnery, je osoba ovládající angličtinu. V případě oslovení společnosti e-mailem zpravidla nedojde k reakci ze strany osloveného subjektu. Příčin může být více. Často firemní mail směřuje na někoho, kdo anglickému textu nerozumí, nevěnuje mu pozornost a automaticky jej smaže.
Ačkoli pandemie urychlila digitalizaci, přechod k on-line komunikaci a je možné spojit se s tureckým partnerem na virtuálním meetingu, doporučujeme uskutečnit osobní návštěvu u tureckého obchodního partnera. Turecký partner vás potřebuje vidět, hovořit s vámi, poznat vás, do určité míry i po osobní stránce.
Buďte pozitivní, přátelští, trpěliví. Respektujte rozdílnou kulturu
Na prvotní osobní jednání je vhodné přinést menší dárek, například český křišťál. Turci jsou velmi přátelští, pohostinní a dokáží toto ocenit. Na druhou stranu jsou při jednáních méně přímočaří, než jak jsem zvyklí z Evropy. Neradi sdělují negativní informace k obchodním záležitostem. Čas vnímají odlišně, respektujte delší časové prodlevy v komunikaci z jejich strany. Aktivita v komunikaci musí být na vaší straně, je třeba se připomínat, projevovat zájem. Ovšem nevyvíjejte na partnera tlak v podobě ultimát v komunikaci. To je vnímáno za neslušné a k ničemu to nevede.
Za aktuální situace lze Turecko považovat ze poměrně bezpečnou zemi, bez restriktivních opatření v cestování, jak tomu bylo v době vrcholící pandemie. Do země lze přicestovat s očkováním dvěma WHO uznanými očkovacími dávkami, případně s PCR testem ne starším 72 hodin nebo antigen ne starším 48 hodin. Mezi Prahou a Istanbulem jsou obnoveny pravidelné denní lety obsluhované leteckými společnostmi Turkish Airlines, na evropskou část Istanbulu, a Pegasus Airlines na tu asijskou. V Turecku je poměrně hustá letecká síť vnitrostátních letů. Ty spojují důležitá města a létají několikrát denně. Letecká přeprava je tak takže vhodná pro cestování po Turecku.
CzechTrade vám pomůže získat nové kontakty
Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko reflektuje na potenciál v energetickém sektoru i potřeby českých exportérů. Díky znalosti místního prostředí a využití místních kolegů jsme schopni se v problematice rychle zorientovat a překonat úvodní jazykovou bariéru. Na tuto překážku české firmy často naráží pří úvodní komunikaci napřímo z České republiky. Poskytujeme asistenční služby podle individuální potřeb firem a komplexním exportním servisem jsme schopni vyhovět široké škále potřeb českých firem. Nejčastěji vyhledáváme vhodné obchodní partnery a organizujeme zde s nimi individuální jednání. Jejich vyhledání je na základě konkrétních požadavků od českých firem. Dále organizujeme specializované oborové mise, kdy předem sjednáváme schůzky s významnými tureckými subjekty z veřejné i soukromé sféry.
Chystáme misi českých společností ze sektoru dobývacího průmyslu. Akci organizujeme při příležitosti české účasti na veletrhu Mining Turkey 2022, která proběhne letos v prosinci v Istanbulu. Účast na veletrhu bude podpořena ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro bližší informace můžete kontaktovat naši kancelář na e-mailu istanbul@czechtrade.cz.
Michal Nedělka,
ředitel zahraniční kanceláře
CzechTrade Turecko
