Čeští výrobci se jako subdodavatelé zapojili do výstavby první jaderné elektrárny v Turecku. Další tendry jsou v běhu

Vladislav Polách Vladislav Polách

Turecko si vedlo na první pohled vloni velmi dobře. HDP se za rok 2020 dokonce zvýšil o 1,8 procenta a tento růst zařadil zemi na Bosporu mezi premianty G20. Predikce pro letošek mluví o dalším růstu, a to ve výši tří až šesti procent. Na druhou stranu je nutno podotknout, že místní ekonomika vycházela z nižších čísel, jelikož Turecko nemá za sebou několikaletou konjukturu s minimální nezaměstnaností, jako je tomu třeba v České republice. V polovině roku 2018 prošlo měnovou krizí, která se přelila v krizi ekonomickou. Přetrvávají tu strukturální problémy jako jsou vysoká nezaměstnanost, vysoká inflace či deficit obchodní bilance. Navíc během pandemie Turecko přišlo o značnou část svých devizových rezerv. A to i přes to, že turecká lira za loňský rok odepsala přibližně 25 % své hodnoty. To má samozřejmě dopad na kupní sílu obyvatel a firem. Obzvlášť podnikatelský sektor v posledních letech čerpal kvůli lepším úrokovým sazbám úvěry v zahraničních měnách.

Jak na byznys v časech korony?
I Turecko se potýká s pandemií koronaviru. V létě došlo k rozvolnění protipandemických opatření, ale ta byla opět obnovena na podzim a doposud zůstávají v platnosti. Vzhledem k nadcházející turistické sezóně a faktu, že Turecko v poslední době značně investovalo do rozvoje letecké dopravy, se dá očekávat velký tlak na postupné uvolňování restrikcí. První kroky jsou naplánované již na březen.

V Turecku sice existují placené firemní databáze, ale nejsou tak obsáhlé jako je tomu u nás. Při vyhledávání jsou dobrým alternativním zdrojem firemní asociace, u kterých musejí být zdejší subjekty zaregistrovány. Asociace se v Turecku dělí oborově a teritoriálně. Rovněž bych exportérům doporučil projít odborné veletrhy, resp. seznamy jejich vystavovatelů.

Do země se dnes dostanete prakticky bez problémů, jelikož fungují přímá letecké spojení na týdenní bázi. Před příletem je nutné absolvovat PCR test. Na druhou stranu Turecko spadá mezi země s velmi vysokým rizikem šíření koronaviru a při návratu do ČR jsou uplatňované restrikce. V současné době bych nedoporučoval do země přicestovat, jelikož valná většina firem funguje v režimu home office, a až na výjimky nepřijímají osobní návštěvy. Převládá celková neochota k osobnímu setkávání, obzvlášť pokud se s obchodním partnerem neznáte delší dobu. Business development se tak přenáší do online světa.

Tureckou energetiku ovládly obnovitelné zdroje. Obchodní příležitosti jsou velké
Turecký energetický mix v roce 2020 vypadal následovně: 25,6 % z celkové výroby elektřiny se generovalo z vodních elektráren, elektrárny na zemní plyn dodávaly 22,7 %. Elektrárny, kde se spaluje importované uhlí generovaly 22,3 %. Větrné, solární a geotermální elektrárny se podílely dohromady 15 % na vyprodukované elektřině. S mírným odstupem (12,5 %) se umístily elektrárny na lignit. Zbývajících 1,9 % pocházelo z jiných paliv, jako jsou topný olej a bioenergie. Z čísel je zřejmé, že Turecko má vysoký podíl v obnovitelných zdrojích, i protože provozovatelé těžili z poměrně štědrých garantovaných výkupních cen, které byly navíc garantovány v amerických dolarech. Země však letos v lednu zavedla nové garance výkupních cen pro nově stavěné elektrárny. Ty by již neměly být tak štědré, neboť oproti předchozímu období denominovány jsou v místní měně. Vysoký zájem o využití původních podmínek dokládá velké množství nově zapojených elektráren do sítě ještě v loňském roce, kde dominují právě obnovitelné zdroje. Specificky u vodních elektráren bude další výzvou postupná změna podnebí a stále častější období sucha. Turecko totiž na přelomu roku, paradoxně ve vlhkém období, zasáhla nezvyklá vlna sucha a zásoby vody v přehradách klesly na historická minima. Do budoucna se dají očekávat častější extrémní výkyvy počasí.

Českým firmám se daří vyhrávat dílčí tendry
Největším energetickým projektem posledních let v Turecku je výstavba první jaderné elektrárny s názvem Akkuyu o celkové kapacitě 4,8 GW s čtyřmi bloky, každý o výkonu 1200 MW. Tím, že za výstavbou stojí ROSATOM, má o projekt zájem řada českých firem, přičemž některé z nich již své dílčí tendry vyhrály. Nyní jsou v běhu tendry na první dva bloky elektrárny. Zájemcům doporučuji podívat se na stránky a případně se zapojit na Nuclear Power Plants Expo & Summit. V rámci klasické energetiky jsou pak možnosti podílet se na tendrech týkajících se modernizaci stávajících elektráren. Jen místní státní společnost EUAS plánuje pro rok 2021 na tyto projekty vyčlenit částku 1,7 miliardy tureckých lir (přibližně pět miliard korun).

Nejvýznamnější událostí loňského roku pak bylo objevení nalezišť zemního plynu v Černém moři. Turecká administrativa by chtěla tento plyn začít těžit a zpracovávat již od roku 2023. Za seismickým průzkumem stojí společnost Turkish Petroleum, přičemž na nutné infrastruktuře se bude podílet i státní společnost BOTAS.

Na místním trhu úspěšně operuje řada českých firem napříč obory. Na příklad médii nedávno rezonoval úspěch třebíčské společnosti MICo, která přes léto podepsala kontrakt na dodávku tepelných výměníků na dochlazování vody. Ty má dodat pro jadernou elektrárnu Akkuyu. Na stejném projektu budou použity armatury také původem z Česka. Dalším exportním úspěchem, který pochází z řad klientů naší kanceláře, je právě realizovaná dodávka speciálně upravených kolejnic určených pro posun jeřábů. Za kontraktem stojí česká společnost Gantry Rail, která se zúčastnila naší mise do tureckých loděnic. Těsně před propuknutím pandemie jsme v březnu loňského roku zorganizovali misi v rámci tureckého strojírenského sektoru. I z ní již nyní evidujeme první úspěšně ukončené zakázky.

Plány do budoucna a připravované mise
Také letos plánujeme zrealizovat dvě oborové mise. Věříme, že se situace uklidní a první z akcí se odehraje již na přelomu května a června, kdy chystáme s českými firmami navštívit místní energetický sektor; a to jak provozovatele elektráren, tak i EPC společnosti, kterých je v Turecku celá řada. Turecko je v oblasti výstavby velmi významným světovým hráčem, dlouhodobě hned po Číně realizuje největší objem vývozu stavebních prací. Na misi participují i kolegové z české ambasády v Ankaře, kde by se měl uskutečnit společenský B2B večer, na který sezveme nejen zástupce navštívených firem, ale i další zajímavé kontakty z oboru. Druhá z misí cílí ocelárenský průmysl a je plánována na listopad. Mimochodem místní ocelárenský sektor zaznamenal během epidemie nárůst o slušných 12,7 procenta.

Během těchto oborově specializovaných misí zajišťujeme, aby se české společnosti prezentovaly před nákupními a investičními odděleními jednotlivých tureckých firem. Z akcí pak evidujeme úspěšně završené obchody, což je skvělé. Vidíme tak, že naše práce má smysl. Podobné akce organizují i kolegové z dalších kanceláří CzechTrade v zahraničí. Sledujte náš web https://www.czechtrade.cz/kalendar-akci.

Vladislav Polách, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Turecko

× Full - Emerson