Kolumbie energeticky těží ze svého vodního bohatství. Šanci dostávají malé vodní elektrárny

Panoramatický pohled na hlavní město Kolumbie Bogotu Panoramatický pohled na hlavní město Kolumbie Bogotu

Kolumbie, podobně jako další země Latinské Ameriky, v posledních letech stále více využívá obnovitelných zdrojů energie. Unikátní geografická poloha a přírodní bohatství dávají obrovský potenciál pro zapojení vody do energetického mixu. K tomu vede i legislativa, ve které je zakotvena koncepce k intenzivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů. Klíčový je zákon o energetickém přechodu (Ley de Transición Energética). Tím se země snaží jít vstříc nejen k udržitelnosti, ale také vykreslit se jako atraktivní destinace pro investice v oblasti nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie, které zatím Kolumbie využívá jen okrajově. Jedná se především o energii z biomasy, větrnou, geotermickou, solární, mořskou nebo o malé vodní elektrárny. Lákadlem pro investory jsou pak zvýhodněné daňové pobídky pro ty společnosti, které v oboru budou podnikat.

Kolumbie přistupuje k podpoře rozvoje nových projektů nekonvenčních zdrojů energie jednak z důvodu diverzifikace své energetické matice a postupnému odklonu od spalování fosilních paliv, tak i kvůli nevyzpytatelným vlivům počasí, jako je například El Niňo, který výrazně ovlivňuje množství srážek a tím i objem vody v tocích. Vláda společně s Organizací pro plánování těžby a energetiku (UPME) stanovila za cíl posílit energetický mix země o takzvanou pevnou energii generovanou pomocí tradičních obnovitelných zdrojů – v tomto případě malými vodními elektrárnami. Strategie jde ruku v ruce s restartem pandemií pošramoceného kolumbijského hospodářství.

Malé vodní elektrárny

V registru projektů organizace UPME je zapsaných 70 projektů na rozvoj malých vodních elektráren, z nichž 39 je v rozmezí instalovaného výkonu do 10 megawattů a 15 projektů se pohybuje v rozsahu od 10 do 20 MW. 

Co se týká hydraulické energie registr obsahuje 568 projektů od roku 2007 až doposud. Malých vodních elektráren bylo jen za rok 2019 naprojektováno patnáct, v roce 2020 se jednalo o 46 projektů a pro rok 2021 je jich prozatím evidováno devět.

Databáze dále uvádí, že 16 projektů je ve fázi 1 (před-studie proveditelnosti) v osmi departmentech a celkový instalovaný výkon má činit 177,08 MW. Do provozu mají být uvedeny v rozmezí let 2022-2026. Ve fázi 2 (studie proveditelnosti) je 16 registrovaných projektů, které se nacházejí v šesti departmentech a jejich celková instalovaná kapacita má být 199,51 MW. Tyto elektrárny mají být zprovozněny v průběhu let 2022-2024. Třetí fázi (výstavba) nyní odpovídá jediný projekt Zeus. Leží v obci Santa Rosa de Osos v departmentu Antioquia a jeho kapacita je 9,9 MW. Spuštění elektrárny se odhaduje na konci roku 2021.

Společnost XM, správce místního trhu s energiemi a provozovatel Národního propojeného systému, odhaduje potenciál hydroenergie v Kolumbii až na 65 GW instalovaného výkonu.

V projektech spatřujeme potenciál i pro české výrobce vzhledem k jejich charakteristikám. Je však třeba počítat se silnou zahraniční konkurencí a s tím spojeným bojem nejen o cenu s dalšími výrobci z EU či USA. Častokrát v projektech nacházíme požadavky na původ malých vodních elektráren, pak z tendrů bývají vyřazovány například dodávky z Číny, což může být opět výhodou pro české exportéry. Zároveň je třeba si uvědomit, že projekty běžně vyžadují různé druhy financování – ať již odloženou splatnost, kterou lze řešit pojištěním pohledávky, nebo přímo požadavek na provoz malé vodní elektrárny za odměnu plynoucí z prodeje vyprodukované energie na základě koncesí.

Dalším benefitem rozvoje projektů malých vodních elektráren je pozitivní sociální dopad ve formě zvýšené zaměstnanosti v průběhu výstavby a též dlouhodobý příjem z licenčních poplatků pro obce. Poslední realizovaná malá vodní elektrárna vstoupila do provozu v září 2020. Je umístěna v departmentu Antioquia v obci San Andrés de Cuerquia. Její výstavba trvala 26 měsíců a vytvořila více než 1000 pracovních míst.

Energetická matice země

Přestože je Kolumbie bohatá na uhlovodíkové zdroje a v zemi se nachází největší povrchový uhelný důl na světě Cerrejon, celých 70 % energie je získáváno pomocí vodních elektráren. Ještě v letech 2013-2014 to bylo 64 procent. Největší hydroelektrárnou je Guavio, kterou vlastní společnost Emgesa a disponuje instalovaným výkonem 1250 MW.

Zbývající energie je generována z 10 % spalováním zemního plynu a ze 7 % spalováním uhlí. Pouhá tři procenta energie pocházejí z jiných zdrojů. Jde o 173 MW instalované kapacity solárních a větrných farem umístěné především na severu země.

Hustě obydlené aglomerace 50milionové Kolumbie jsou v severní a centrální části země. Ty obsluhuje již zmíněný Národní propojený systém. Zbývající oblasti jsou klasifikovány jako nepropojené zóny a jejich primárním zdrojem energie je nafta, což je, i vzhledem k jejich umístění v samém srdci přírody, velice nešetrné.

Tyto obtížně dostupné lokality, které mají vlastní elektrické okruhy, dávají příležitost pro implementaci obnovitelných zdrojů energie, především pak solární energie a malých vodních elektráren. Vláda zřídila investiční fond na modernizaci a zlepšení energetické infrastruktury, počet nenapojených oblastí se tak v nadcházejících letech bude zmenšovat.

Vodní bohatství Kolumbie a energetika

Kolumbie dlouhodobě těží ze svých výsadních geografických podmínek. Země je rozmanitá, chlubí se třemi pohořími a velkým množstvím vodních toků. Díky tomu se právě vodní elektrárny významně podílejí na celkovém objemu generované energie v zemi.

Organizace pro plánování těžby a energetiku v roce 2015 vydala atlas o potenciálu vodní energie v zemi. Ten slouží k adekvátnímu plánování dodávek elektřiny, a také přichází s mapou, která umožňuje jednoduše identifikovat místa vhodná pro plánování hydroenergetických projektů. Dále se zde uvádí, že 70 % hydroenergetické produkce pochází z povodí řek Magdalena a Cauca.

V Kolumbii roste poptávka po energii

Organizace pro plánování těžby a energetiku odhaduje, že trend vzrůstající poptávky po elektrické energii, který se začal výrazně projevovat v roce 2017, bude pokračovat, přičemž do roku 2027 má průměrně narůstat o 3,4 % ročně. Zároveň se předpokládá, že vyšší produkce by mohla snížit cenu elektřiny, která je v současné době na kontinentu jednou z nejvyšších.

Kolumbie má navíc dvě specifika. Na prvním místě je problém s nelegálním odběrem ze sítě, a tudíž následnými ztrátami u distribučních společností. Energetici pak ztráty kompenzují zvyšováním cen platícím odběratelům. Nutno podotknout, že se tomu stává v menší míře než v ostatních zemích v regionu. Druhým specifikem je výše platby za energie v závislosti na místě bydliště odběratele. Například Bogota je rozdělena do šesti cenových oblastí a obyvatelé žijící ve dvou nejvyšších kategoriích (bohatší oblasti) mají přirážku v řádech desítek procent nad rámec své spotřeby, zatímco osoby z nižších kategorií (chudších oblastí) mají nárok na slevu, či platbu jen základních paušálů.

Plány na energetickou expanzi vláda představila v dokumentu Plan Expansión de Generación 2015-2029, který počítá s využitím konvenčních i nekonvenčních zdrojů energie a je založen především na produkci z vodních elektráren (přibližně 1500 MW), využití větrných elektráren na severu země v departmentu La Guajira (v řádu 1200 MW), uhlí (okolo 1000 MW) a solární, geotermální elektrárny a projekty využívající biomasu (500 MW a 700 MW v součtu pro menší projekty generování energie). Součástí strategie je také budování a rozšiřování přenosových soustav a napojení nově budovaných solárních a větrných farem na severu země.

Informace pro investory a výrobce

Díky bohatému vodnímu řečišti a zákonu o energetickém přechodu se tendry na realizaci malých vodních elektráren v Kolumbii vypisují pravidelně. Z dat oficiálního státního registru vyplývá, že poslední tendr byl uzavřen k 27. srpnu 2021, nicméně nemalá část projektů je čistě v soukromém sektoru, který nemá povinnost pořádat veřejná výběrová řízení. Takto probíhá třeba hledání dodavatelů malých vodních elektráren do rozvojových projektů pro izolované vesnice v Amazonii, či projekty na zlepšení stability energie v rámci sítě místního distributora. Nemalá část zakázek se pak týká údržby a revitalizace již fungujících elektráren, což jsou projekty, do kterých se úspěšně zapojují i české společnosti napříč regionem.

Aktuálnost tématu dokládá i srpnové vydání tzv. externího oběžníku, který upravuje Zákon o energetické transformaci. Oběžník přináší nové postupy pro vydávání certifikátů o daňových pobídkách. Konkrétně je dotčeno zrychlené odpisování, kdy doposud bylo zapotřebí zajistit certifikát pro UPME a zároveň právě tato instituce je jedinou, která certifikát může vydávat. Dále jsou zaváděny daňové výhody na projekty pro zachycování, užití a skladování uhlíku.

V případě zájmu o novinky z kolumbijského energetického trhu, možnosti v oblasti tendrů a subdodávek se obraťte na zahraniční kancelář CzechTrade Kolumbie. Ta je zároveň schopna poradit i se získáním informací z místní národní databáze veřejných zakázek a poskytuje pravidelné zpravodajství věnující se konkrétním obchodním příležitostem v teritoriu, které by mohly být pro české výrobce a exportéry atraktivní.

Pavel Eichner
Jan Komárek
Monika Filáková
CzechTrade Kolumbie

× W2E 2024 Fullbaner