Projekt pátého bloku v dukovanské jaderné elektrárně by měl odstartovat mnohem rozsáhlejší a ambicióznější program výstavby nových reaktorů v Česku. Shodli se na tom účastníci letošního ročníku konference Nové jaderné zdroje 20. října v Praze. Bez dalších reaktorů by Česko v budoucnu čelilo velkým problémům – nebylo by možné spolehlivě zajistit energetickou soběstačnost země, hrozila by výrazná závislost na dovozu elektřiny a také propad tuzemského jaderného průmyslu.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) vyzval k urychlené aktivaci zatím nezávazné opce v rámci dukovanského výběrového řízení. Vítěz tendru by tak mohl počítat kromě pátého reaktoru i se stavbou šestého bloku v Dukovanech a dalších dvou v Jaderné elektrárně Temelín. „Impulz by měl přijít z vlády,“ prohlásil Karel Havlíček. Výběrového řízení se účastní francouzská společnost EDF, korejská KHNP a americký Westinghouse. Zástupci těchto firem upřesnili, že při větším rozsahu zakázky by bylo možné zajistit také vyšší podíl českého průmyslu v rámci výstavby a rozsáhlejší transfer technologického know-how.
PODPORA VLÁDNÍCH STRAN
Poslanec Václav Král (ODS) připomněl, že záměr výstavby nových čtyř bloků v Dukovanech a Temelíně již deklarovalo také Ministerstvo financí ČR a vyslovil se pro zařazení tohoto cíle do aktualizovaného vládního prohlášení. Podobně jako další účastníci konference poukázal také na příležitosti v oblasti malých modulárních reaktorů, v současné fázi je nutné povzbudit zvláště výzkum a vývoj. Na konferenci zaznívalo opakované varování před nebezpečím, že by Česko mohlo v dalším rozvoji jádra zaostat za jinými zeměmi včetně sousedního Polska, což by zhoršilo postavení tuzemských stavebních i strojírenských firem v mezinárodní konkurenci. „Může se stát, že nás okolní státy předběhnou,“ zdůraznil Václav Král.
Výstavbu nových reaktorů podpořil také zástupce Pirátů Tomáš Martínek, který připomněl, že jeho strana se vyslovuje pro rozvoj jaderné energetiky i v Evropském parlamentu, kde působí ve společném klubu s evropskými Zelenými.
Se změnou opce na výstavbu dalších reaktorů z nezávazné na závaznou počítá také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Ehler popisoval nejvhodnější postup – vláda a společnost ČEZ, která dukovanský tendr realizuje, by měly vyhodnotit předběžné nabídky jednotlivých uchazečů a podle toho pak do jara příštího roku rozhodnout o uplatnění opce.
FIRMY ZDRŽOVAT NEBUDOU
Jedním ze základních předpokladů pro výstavbu jaderných reaktorů je zrychlení a zjednodušení povolovacích procedur. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza řekl, že pokud jde o samotnou realizaci stavby, české firmy mají dostatečné kapacity, aby projekt dokončily včas. Tuzemské společnosti mohou realizovat stavební práce v plném rozsahu, podobně jako tomu bylo v případě stávajících českých reaktorů. Pátý dukovanský reaktor by měl být podle současného harmonogramu hotov do roku 2036, další by měly následovat na přelomu třicátých a čtyřicátých let.
Jiří Nouza upozornil také na bezpečnostní souvislosti zapojení českých firem při výstavbě nových jaderných zdrojů: „Pouze v případě vysokého podílu českého stavebnictví a průmyslu na výstavbě budeme schopni jaderné elektrárny efektivně provozovat, udržovat a modernizovat s minimem závislosti na okolním světě.“
Spolupráce se společnostmi jako EDF, KHNP a Westinghouse přináší nové příležitosti uplatnění také na zahraničních trzích, na druhé straně je nutné počítat s tím, že i další země včetně Francie nebo Polska budou při výstavbě jaderných elektráren prosazovat vlastní firmy. To je podle výkonného ředitele Aliance české energetiky Josefa Perlíka další důvod, proč by měl zdejší jaderný průmysl získat co největší podíl na domácích zakázkách. „Zapojení českého průmyslu v maximálním rozsahu je jedinou šancí na jeho zachování v současné kondici v budoucnu,“ uvedl výkonný šéf aliance, která sdružuje právě firmy jaderného průmyslu.
PODPORA EKONOMIKY I PRŮMYSLU
Josef Perlík dále citoval závěry výzkumné zprávy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, podle nichž by stavba čtyř reaktorů navýšila hrubý domácí produkt Česka až o 936 miliard korun po dobu výstavby a příjmy státního rozpočtu až o 384 miliard korun po dobu výstavby. Zároveň by zajistila zakázky pro český průmysl v hodnotě až 520 miliard korun.
Důležité jsou i nefinanční příležitosti – kromě energetické nezávislosti mezi ně patří podpora rozvoje technologických kapacit českého průmyslu, zvyšování kvalifikace pracovních sil i posílení vědy, výzkumu a vzdělávání.
Jan Žižka
Foto: Ivan Malý