Pandemie neměla vliv na výstavbu nových bloků Rosatomu

V uplynulém roce ruská korporace pro atomovou energii Rosatom uvedla do provozu nové bloky v Rusku i v zahraničí a u dalších bloků pokročila v přípravě jejich výstavby. Padlo také rozhodnutí o výstavbě čtyř nových bloků typu VVER v ruských jaderných elektrárnách.

Jednou z klíčových událostí bylo pro Rosatom spouštění prvního zahraničního bloku VVER-1200 generace III+. Šlo o první blok Běloruské jaderné elektrárny, která v roce 2020 prošla zásadními milníky spouštěcí fáze: v srpnu začalo zavážení paliva do reaktoru, v říjnu bylo dosaženo minimálního kontrolovaného výkonu a v závěru roku blok vstoupil do zkušebního provozu a začal zvyšovat výkon na nominální hodnotu. Do Běloruské jaderné elektrárny směřovala produkce řady českých firem, ať už jde o armatury, čerpadla, potrubí, elektropohony, nebo laboratorní vybavení.

Mezi nejsledovanější projekty Rosatomu patří jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku a Hanhikivi ve Finsku, obě budou mít bloky typu VVER-1200 generace III+. V Maďarsku bylo klíčové předání dokumentace k žádosti o stavební povolení, ke kterému došlo na konci června. Místní úřad pro jaderný dozor má 15 měsíců na zhodnocení žádosti a rozhodnutí o udělení povolení. Po udělení tohoto povolení se budou moci rozběhnout práce v lokalitě. Rovněž pokročila příprava finského projektu, kde bylo finskému jadernému dozoru předáno 7 z 15 oddílů předběžné bezpečnostní zprávy, která musí být schválena před vydáním stavebního povolení ze strany finské vlády. Práce na této bezpečnostní zprávě by měla být dokončena na jaře 2021.

Pokrok zaznamenaly i další zahraniční projekty. Do turecké jaderné elektrárny Akkuyu dorazil v listopadu 2020 reaktor VVER-1200 pro první blok, v prosinci byl v druhém bloku namontován lapač taveniny a v listopadu bylo vydáno stavební povolení pro třetí blok. Celkem zde vzniknou čtyři bloky generace III+.

V Číně byl po dvouletém garančním provozu předán zákazníkovi čtvrtý blok jaderné elektrárny Tchien-wan (angl. Tianwan) s reaktorem VVER-1000 a do Číny dorazila první část komponent pro sedmý blok této elektrárny, který bude mít reaktory typu VVER-1200.

Do Bangladéše v říjnu dorazil reaktor a parogenerátory pro první blok jaderné elektrárny Rooppur s reaktory VVER-1200. Při montáži opěrných stěn základové jámy pro čerpací stanici byly díky inovativním technickým řešením sníženy náklady o 30 % a délka těchto prací na polovinu. Pokračuje i výstavba nových bloků v indické jaderné elektrárně Kudankulam s reaktory VVER-1000. V červenci byl odeslán poslední parogenerátor pro čtvrtý blok této elektrárny a v srpnu začala výroba parogenerátorů pro pátý blok.

Pokroku dosáhly i další zahraniční projekty Rosatomu. Společnost má v různých fázích realizace celkem 35 bloků ve 12 zemích.

Domácí projekty

V červenci 2020 dosáhl Rosatom důležitého milníku při výstavbě druhého bloku jaderné elektrárny Leningradská II s reaktory VVER-1200 generace III+, která vstoupila do fyzikálního spouštění. V prosinci byla potom úspěšně otestována hermetičnost kontejnmentu druhého bloku.

Rok 2020 přinesl nový impulz k domácí výstavbě, protože v červnu 2020 bylo vydáno rozhodnutí o výstavbě čtyř nových bloků ve stávajících ruských jaderných elektrárnách. V Leningradské bude postaven třetí a čtvrtý blok VVER-1200 a ve Smolenské dva bloky typu VVER-TOI.

Reaktory VVER-TOI jsou stavěny v Kurské jaderné elektrárně. Po ověření na domácí půdě bude tato technologie nabídnuta i na mezinárodním trhu. V druhé polovině roku 2020 byla na prvním bloku dokončena montáž třetího prstence kontejnmentu a na druhém bloku proběhlo betonování střechy strojovny.

V Peveku, který leží na Dálném východě Ruské federace, se v květnu 2020 odehrála zásadní událost pro rozvoj tohoto regionu. Do komerčního provozu vstoupila plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která používá tlakovodní reaktory KLT-40S ověřené desítkami let provozu na palubě jaderných ledoborců a stala se nejsevernější jadernou elektrárnou na světě. V listopadu 2020 byla časopisem Asian Power vyhlášena projektem roku v jaderné energetice.

V uplynulém roce padlo klíčové rozhodnutí i pro další sibiřský region Ruska. V prosinci bylo rozhodnuto, že v Jakutsku bude postavena pilotní malá jaderná elektrárna s reaktory RITM-200 (následník reaktorů KLT-40). Do roku 2028 získá tento region nový zdroj elektřiny, který podle očekávání zvýší dostupnost elektřiny a sníží její cenu.

Jaderný ledoborec Akrtika, pilotní loď nové generace jaderných ledoborců s reaktory RITM-200, byl uveden do provozu a v listopadu vyrazil na svou první pracovní plavbu. Výstavba dalších dvou lodí s názvy Sibir a Ural pokračuje v petrohradských loděnicích Baltického závodu. V květnu byl položen kýl pro čtvrtou loď této třídy s názvem Jakutija a v prosinci pro pátou loď Čukotka. Na Dálném východě v loděnici Zvězda začala stavba pilotního ledoborce další generace. Ledoborec ponese název Rossija a s dvojicí reaktorů RITM-400 se stane nejvýkonnějším ledoborcem na světě. V červenci začalo řezání oceli na jeho trup.

Všechny uvedené ledoborce mají nahradit starší jaderné ledoborce, které prolamují cestu ledem pro nákladní lodě plující po Severní mořské cestě.

Společnost Rusatom – Additive Technologies v prosinci 2020 otevřela své Centrum aditivních technologií. Jde o první ruský podnik na aditivní výrobu, který používá domácí technologie a stroje. Jedinečnost podobných center spočívá ve spojení výroby 3D tiskáren, samotného tisku, opracování výrobků a laboratoře pro analýzu a testování výrobků. Díky tomu mohou pracovníci společnosti kontrolovat nová technologická a konstrukční řešení ihned po vyrobení produktů a operativně kontrolovat a dolaďovat jejich konstrukci. Hlavním cílem tohoto centra je odladění technologie aditivní výroby a demonstrace jejích možností pro řešení úkolů stanovených průmyslem.

Do roku 2030 Rosatom plánuje otevřít dalších deset center aditivních technologií: v Novouralsku, Novosibirsku, Permu, Tomsku, Kazani, Petrohradu, Chanty-Mansijsku a Rostovu na Donu. V jejich možnostech bude pokrýt polovinu ruského trhu s aditivními technologiemi výroby.

Dalších úspěchů bylo dosaženo v oblasti uzavírání jaderného palivového cyklu díky použití směsného paliva (také označované jako palivo MOX). V roce 2020 se 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny s rychlým reaktorem BN-800 poprvé rozběhl s průmyslově vyráběnými palivovými kazety MOX ve své aktivní zóně. Jejich výrobcem je Gorno-chimičeskij kombinat (součást Rosatomu) v Železnogorsku. K dnešnímu dni bylo vyrobeno přes 200 kazet s palivem MOX. V roce 2020 byly vyrobeny i kazety obsahující plutonium získané z použitého jaderného paliva v reaktorech VVER a vhodné pro využití v reaktorech BN.

Kromě toho si Rosatom osvojuje i další druhy výroby energie. V květnu uvedl do komerčního provozu svou první větrnou elektrárnu, Adygejskou. Nyní staví ještě jednu větrnou elektrárnu, Kočubejevskou ve Stavropolském kraji. V portfoliu Rosatomu jsou zakázky na větrné elektrárny o celkovém výkonu 1,2 GW, což představuje asi třetinu ruského trhu.