B:Power: Punk z Vysočiny krotí odpadní teplo

Josef Géba Josef Géba

Rozhovor s Josefem Gébou, obchodním ředitelem B:Power. Proměna energetiky z centrální na částečně decentrální Josefa Gébu nepřekvapuje. Už před deseti lety predikovala skupina lidí z Havlíčkova Brodu, že energetický sektor půjde cestou malých zdrojů včetně využití systémů ORC. „A jsem přesvědčen, že k opravdové revoluci ještě nedošlo. Pořád jsme na začátku změn v celkovém pojetí energetiky,“ říká obchodní ředitel společnosti B:Power, která umí v oblasti ORC nabídnout komplexní dodávku včetně podílu na investici. „Dává to zákazníkovi jistotu, že projektu věříme.“

B:Power je na trhu dodávek malých elektráren deset let, dokázali jste si tehdy představit, jak radikálně se za jednu dekádu dokáže změnit energetika?
Popravdě ano, dovedli. Už několik let před vznikem naší společnosti jsme se věnovali problematice obnovitelných zdrojů, takže vývoj a situaci jsme sledovali již dříve. Dokonce bych si dovolil říct, že z mého pohledu jsem očekával ještě rychlejší vývoj v oblasti malých zdrojů elektrické energie. Pořád je znát velký konzervatismus v této oblasti, bariéry v legislativě apod. Podívejte se, jak těžce se prosazují například bateriové systémy v distribuční soustavě. A o využití odpadního tepla se začíná naplno hovořit opravdu až dnes. A mohl bych pokračovat v dalších tématech, o kterých se víc hovoří, než reálně něco dělá. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že máme co dohánět. Zároveň je to pro nás obrovská příležitost, jak se stát konkurenceschopnými v rámci celé Evropy.

Kdy přišel ten zlom, že jste se proměnili z investiční společnosti na klasický inženýring?
My jsme se vlastně opět dostali tak trochu na začátek. Naše aktivity již nejsou ryze inženýringové, ale poslední rok začínáme sami hodně investovat do projektů společně s našimi zákazníky. Je to úžasná synergie. Náš podíl na investici dává zákazníkovi jistotu, že projektu věříme a nám to dává příležitost zhodnotit peníze. Propojit to, co umíme, tedy implementace našich technologií spolu s investicí do takového projektu se postupem doby stalo našim cílem. K takovému rozhodnutí ale musí firma dospět. Musí mít kvalitní technologie a tým, na který se můžete spolehnout. A pak samozřejmě finance, pokud chcete investovat. A k tomu všemu jsme se museli dopracovat. Mimo to některé modely ORC si vyrábíme již sami v Havlíčkově Brodě. Takže se dá říct, že už jsme i výrobní společnost.

Proč jste tehdy vsadili na systémy ORC a jak se změnilo jejich využití na trhu?
Mělo to několik důvodů. Jednak se o těchto technologiích v té době hodně mluvilo, ale nikdo je pořádně neviděl, nebyla zde žádná zkušenost s takovými systémy. A stejně tak se pořádně nikdo nezabýval odpadním teplem. Bylo to něco marginálního, nezajímavé v celkovém vnímání energetiky. Viděli jsme to jako dobrou příležitost naplno se začít věnovat této problematice. Přeměnit odpadní teplo na elektrickou energii je něco, co nám dávalo smysl.

Měli jsme i štěstí v načasování. Před deseti lety byl v České republice boom v oblasti výstavby bioplynových stanic, kde si s teplem neví dodnes moc rady. To nám velmi pomohlo. Postupem doby jsme však viděli i jiné směry uplatnění. ORC jednotky se tak dnes staly subsoučástí dalších technologických celků. Není to už jen hloupá krabice na výrobu elektrické energie. Dnes si můžete pořídit chladič, který vychladí přebytečné teplo na zadané parametry a zároveň si takový chladič vyrobí elektrickou energii pro pokrytí vlastní potřeby ventilátorů. Přebytky ve výrobě můžete využít dále pro vlastní spotřebu. Takovým zařízením říkáme aktivní coolery. Tyto technologie dnes zažívají opravdu velký boom, vždyť jen za poslední dva roky jsme nainstalovali po Evropě více jak šedesát takových aktivních coolerů. Ale těch směrů a uplatnění je více. Pro příklad lze uvézt kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z biomasy pomocí malých ORC systémů v řádech desítek kilowat vyrobené elektřiny. To už dává smysl i menším dřevozpracujícím podnikům, které potřebují teplo a elektřinu pro vlastní spotřebu.

Jaké jsou výhody ORC?
Pokud odchází teplo z výroby bez užitku do atmosféry, je to špatně. A jak jsem již hovořil, téma odpadního tepla je konečně velmi aktuální. Výrobní podniky si začínají uvědomovat, že to není odpad, ale cenná komodita, kterou mohou využít. A právě přeměna na elektrickou energii je vlastně velmi elegantní cesta. Nedávno jsem se zaměřil na jeden malý sektor – bioplynové stanice nad 300kWel. Pokud by většina z nich nainstalovala ORC jednotky na využití tepla, které dnes jednoduše maří, vyrobilo by se více jak 40MWel/h energie z ORC systémů. Jen tak, zdarma. To je 80 bioplynových stanic, každá o velikosti půl megawatty. Nebo je to úspora cca 24t CO2 za hodinu. A tak dále. To už není tak nezanedbatelné číslo. A to je jen malý výřez jednoho malého segmentu průmyslu.

Co dnes dokážete zákazníkům nabídnout a kdo je pro vás typově zajímavým klientem?
Jsme schopni přijít za zákazníkem a udělat pro něj kompletní studii jeho situace, včetně komplexního měření. Často se na nás obracejí společnosti s dotazem, zda bychom jim uměli pomoct vůbec zjistit, jak a kde teplo maří, zda by bylo vhodné k využití na ORC systémech apod. To je poměrně velká změna oproti stavu před deseti lety. Dnes již není třeba pojem ORC nijak představovat, zákazníci jej znají, potřebují ale někoho, kdo jim seriózně představí technologické možnosti. Čili řešíme vlastně projekt už od samotné studie stávajícího stavu, návrhu řešení až po kompletní realizaci a servis. Obracejí se na nás jak velké průmyslové podniky, tak malé firmy. Škála je velmi pestrá. Nicméně v České republice je to stále zákazník z oblasti bioplynových stanic, který ještě převládá. Na zahraničních trzích je to však spíše naopak, poptávky a projekty, které řešíme, jsou převážně z řad průmyslových podniků.

Jak pokračuje zahraniční expanze a jak se daří koordinovat servis, když podnikáte na několika kontinentech?
Evropu si servisně obsluhujeme přímo z České republiky, na obchodní rozvoj máme buď své kmenové zaměstnance, nebo externí agenty. V minulém roce jsme otevřeli Srbsko, Bulharsko, Polsko, kde máme již první referenční projekty. Letos se chystáme jednak tyto trhy dále rozvíjet a samozřejmě pokračovat i na nových trzích. Aktuálně je našim cílem Německo. Bohužel, Covid nás trošku brzdí, ale jsme přesvědčení, že je to jen krátkodobý problém. Jsme trpěliví.

Co se týče asijských trhů, je to velmi drahý, postupný a dlouhodobý rozvoj. Servisní základnu postupně budujeme přímo v Asii. Potřebujete technika, na kterého se můžete spolehnout, který je samostatný, dobře proškolený. A takového naštěstí již v regionu máme. Nicméně dnes 90 % veškeré diagnostiky vyřešíte vzdáleně z České republiky, takže i plán na případné opravy je jednodušší. I jakékoliv náhradní díly si lze dnes poslat kamkoliv na světě.

Jak moc atraktivní je pro ORC Japonsko, kde jste se spojili s místním partnerem?
Japonsko má samo o sobě veliký potenciál, ale je také byrokraticky hodně náročné. My jsme si Japonsko vybrali nejen kvůli projektům, co zde již máme, ale hlavně jako „základnu“ pro naše projekty v Pacifiku a celého dálného východu. To jsou naše důvody, proč vznikla B:POWER Japan.

Můžete popsat zajímavé realizace z poslední doby?
Nedávno jsme podepsali projekt do Izraele, kterému předcházela studie proveditelnosti. Zákazník si od nás objednal svůj první ORC systém s potenciálem dalších dodávek. Jedná se o využití odpadního tepla z chladícího okruhu paroplynové elektrárny. V létě by mělo být hotovo.

A pak jedna perlička – kolega z realizace Karel Šmíd by měl strávit několik dnů na lodi v Indickém oceánu s cílem najít řešení, jak dostat ORC jednotku do podpalubí velké lodi. Zde bychom měli využít rovněž odpadní teplo z dieselových agregátů. Bohužel ale musíme počkat, až se epidemická situace trošku uklidní.

Kam až chcete vyrůst a jsou pro takový růst na trhu ještě lidi?
Může to znít jako klišé, ale nám o růst ani moc nejde. Proto si žádný cíl růstu ani nedáváme. Jsme takové uskupení lidí, co je baví to, co dělají. Baví nás naše technologie. Pokud v něčem vidíme smysl, jsme schopni se velmi rychle rozhodnout a vizi zrealizovat. Náš jediný hlavní cíl je být na trhu dlouhodobě. K tomu potřebujete kvalitní produkt a spokojený tým lidí. Kdysi o nás jeden zákazník řekl, že jsme taková punková firma. Přijde mi to i dnes dost trefné.

Zkuste si zavěštit, jak bude vypadat energetika za deset let? Dá se vůbec něco predikovat?
Jsem přesvědčen, že k opravdové revoluci ještě nedošlo. Pořád jsme na začátku změn v celkovém pojetí energetiky. Dříve se vše plánovalo na desátky let dopředu. To dnes lze stěží udělat i s ohledem na překotný vývoj v oblastech, na kterých je energetika bytostně závislá. Například ať už taková e-mobilita dopadne jakkoliv, je jasné, že i zde nastanou změny, které si vyžádají zcela odlišnou infrastrukturu. Budou se rozvíjet výrazně menší, lokální energetické uzly, které bude třeba řídit z vyšších úrovní. Do systémů budou zapojeny čím dál menší energetické zdroje, bateriové systémy, decentrální systémy, obnovitelné zdroje atd. Vše bude propojeno více, než dnes. To bude přinášet obrovské nároky na IT technologie a kybernetickou bezpečnost. A také na knowhow. Jako Česká republika máme obrovskou šanci naskočit na tuto vlnu a stát se inovativní velmocí. Všechny státy jsou na stejné startovní čáře. Můžeme si to pokazit jen sami. Nebo to můžeme být my, kteří budou udávat trendy. Za mě beru tu druhou možnost.