Spojíme spoustu malých zdrojů, které budeme virtuálně řídit stejně jako velkou elektrárnu

Vladimír Hlavinka působí v energetice desítky let a z ředitelského postu ve společnosti TEDOM aktivně ovlivňuje změny, kterými celé odvětví prochází. Zeptali jsme se ho proto, kam se energetika ubírá a jakou roli v masivní decentralizaci a digitalizaci bude hrát kogenerace a potažmo třebíčská společnost TEDOM.

V posledních letech se významně změnil politický přístup k energetice, jsme na prahu revoluce v tomto tradičním odvětví?
Já myslím, že ano. Jsme na prahu něčeho, co lze nazvat technologickou revolucí. Ta je podněcována politickými tlaky na ochranu životního prostředí, především bojem proti globálnímu oteplování.

Jak se tlaky konkrétně projevují?
Politické směry generují myšlenky, které jsou přetavovány do mezinárodních dohod, zákonů a na jejich realizaci v energetice jsou uvolňovány značné prostředky. Což se projevuje masivními investicemi do technologického rozvoje. A teď se nechci pouštět do diskuse, kde a jak účelně se investuje, ale principiálně přináší nové technologie, a ty jsou schopny nastartovat onu revoluci. Samozřejmě existuje i druhý mechanismus. A to mechanismus výběru peněz do těchto investic prostřednictvím programů zpoplatňování vypouštění emisí C0₂, který znevýhodňuje zdroje emitující oxid uhličitý.

Takže primárně jde o politickou revoluci shora?
Ano. Jde o revoluci, která je vyvolaná prvotně politickým záměrem, nikoli technologickým objevem typu parní stroj.

Jaká bude porevoluční charakteristika „nové energetiky“?
Společným jmenovatelem této revoluce bude podle mě distribuovaná energetika. Její prvky budou: vyrob na místě - spotřebuj na místě, diverzifikuj zdroje, použij maximálně lokální zdroje, reguluj spotřebu spolu s výrobou.

Jednou z významných částí změn je i postupný konec spalování uhlí. Jsou státy závislé na uhlí – jako je například Polsko nebo Česko – hlavním potenciálem pro kogenerace v následujících letech a jakou roli vůbec bude mít kogenerace v nových pořádcích?
Určitě, ale nejen tyto státy. V každém státě, kde působíme, se snažíme najít přidanou hodnotu pro zákazníka. Tedy proč by měl provozovat naši kogeneraci. Samozřejmě jde vždy o peníze a ekonomiku provozu. V podstatě jde o tři skupiny z pohledu ekonomiky provozu a důvodu instalace kogenerací.

První skupinou jsou zákazníci ve státech, které jsou leadery v boji s globálním oteplováním. Zde jsou kogenerace podporovány různými mechanismy a sehrávají roli mostu mezi uhlíkovou energetikou k bezuhlíkové. A také mezi centralizovanou energetikou k decentralizované. Což vypadá skvěle, ale my do budoucna vidíme i další roli. Přidáme-li IT řešení, pak může kogenerace sehrát roli stabilizace soustavy a výrazně zefektivní provoz obnovitelných zdrojů.

Mezi zákazníky v druhé skupině patří státy, kde je zjednodušeně řečeno levný plyn a drahá elektřina, nebo elektřina s velkými cenovými výkyvy. Zde se zákazníci snaží jednoduchým způsobem zbavit závislosti instalací vlastního zdroje. Příkladem jsou USA nebo Rusko.

Ve třetí skupině jsou zákazníci, kteří nechtějí být z pohledu bezpečnosti dodávky závislí na jednom zdroji elektrické energie a centralizované síti. Snaží se najít řešení nezávislé. Plynová soustava a elektrická jsou oddělené, tudíž z pohledu bezpečnosti dodávky je zde diverzifikace. Kogenerace zde hraje roli bezpečného lokálního zdroje.

A v zahraničí se vám v tomhle směru daří?
Jsme velice aktivní v Polsku a myslím, že každoroční zdvojnásobení prodejů je toho důkazem. Připravujeme intenzivní vstup do Ruska a USA, kde jsme přítomni dlouhodobě, ale chceme být více a jiným způsobem. Jsme ve stádiu výběru a jednání se strategickými partnery.

Jak jste aktivní v rámci konverze zdrojů v Česku?
Jsme aktivní jako tradiční dodavatel kogeneračních jednotek, ale do budoucna se budeme účastnit i tendrů na vyšší výkony s kogenerací do 10 MWe, a tím chceme zúročit naše zkušenosti s touto technologií. Doufám, že v rámci konverze nepůjde jen o zdroje, ale o celkové řešení, tedy jak dodávat teplo, vyrobit při tom elektřinu, a to co nejvíce ekonomickým způsobem a při zapojení všech možných zdrojů na lokalitě. Chceme dodávat řešení, nejen samostatnou kogeneraci.

Jaká je přidaná hodnota kogenerace oproti klasickým zdrojům, a naopak menším obnovitelným zdrojům?
Nemá asi smysl srovnávat technické parametry, ty jsou obecně známé. Při rozhodování o kogeneraci zde hraje roli především rychlost realizace, flexibilita kogenerace při zabudování energetického systému zákazníka, a přitom lze použít standardizované řady naší produkce. Ne náhodou se naše nová řada, kterou uvádíme a trh, jmenuje FLEXI. Oproti obnovitelným zdrojům jde především o schopnost regulace.

Jak vůbec vidíte budoucnost klasických zdrojů a následující desetiletí v energetice?
Kdyby rozhodovala jen ekonomika, tak jsou plně životaschopné. Jsem přesvědčen, že to platí, i když započítáme a zpoplatníme všechny faktory znečištění ovzduší a spotřebu přírodních zdrojů. Ale jak jsem zmínil výše, jedná se o politické rozhodnutí, navíc podporované voliči, a tudíž nemá smysl uvažovat tímto směrem. Já bych to vzal jako příležitost právě k nové technologické revoluci, digitalizaci a decentralizaci energetiky.

Jak velký problém je, že kogenerace spaluje plyn, který nemusí být do budoucna brán jako čisté palivo?
Kogenerace je mostem mezi emisní a bezemisní energetikou. Ale také je nutno říct, že již nyní jsou kogenerace užívány pro energetické využití skládkového plynu, důlních plynů, bioplynu. Vzhledem k jednoduchosti technologie jsou již nyní v podstatě připraveny pro použití vodíku, ať již ve směsi, nebo čistého. Takže i za tím mostem vidím budoucnost.

Když už mluvíte o vodíku, jak jste s „ozeleněním“ kogenerace daleko?
Je několik způsobů. Jedním je spoluspalování nebo čisté spalování vodíku, který slouží v podstatě jako „skladování“ přebytků energie. Zde jsme již provedli základní testy na menších motorech a připravujeme projekt pro větší motory. Dalším způsobem je zapojení kogenerace do hybridního systému spolu s obnovitelnými zdroji, a tím jejich efektivnější využití a větší nasazení bez vlivu na stabilitu elektrizační soustavy.

Můžete to vysvětlit?
Samotné obnovitelné zdroje mají v soustavě bez dalších opatření svůj limit. Chceme-li samozřejmě zachovat stabilitu dodávky a komfort pro zákazníka. Spojení do hybridního systému může posunout tento limit k většímu zapojení obnovitelných zdrojů. A stejně jako internet nemá jeden centrální server, tak i zde nebude jedna centrální elektrárna, ale bude složena virtuálně. A zde se vracím k tomu, že musíme umět pracovat s daty a doplnit tato řešení do nabídky spolu s kogenerací.

Už máte něco konkrétního?
Ve Výčapech provozujeme zárodek hybridního systému, ale zatím připravujeme pilotní projekt. A nerad bych předbíhal, protože obchodní a technická jednání probíhají.

Dalším způsobem ozelenění je využití tepelných sítí pro ukládání energií. Pokud mám přebytek výroby, tak je přirozené nepálit plyn, ale využít rozvody tepla a akumulátory pro akumulaci a tím poskytnout regulační výkon.

Věříte v akumulaci bateriím?
Já osobně věřím více vodíku než bateriím. Využíváním akumulace v teplárenských soustavách a regulací na straně spotřeby lze dosáhnout stejného efektu. Navíc, jak jsem zmínil, infrastruktura pro vodík je v podstatě připravená. Ale jak to v reálném světě bývá, bude to jistě kombinace několika způsobů skladování. Já se jen bráním tomu, aby se sázelo na jednu kartu. Aktuálně zrovna baterie. Těch řešení bude víc a síla je v tom, že nám již nyní IT technologie umožňují využívání distribuovaných zdrojů, a tím vytváření větších celků. Prostě ze spousty malých jsme schopni vytvořit větší virtuální zdroj, spotřebič a ten řídit stejně jako velkou elektrárnu. To by měl být smysl digitalizace v energetice. Použití informací, které již nyní máme, k lepšímu využití a zapojení distribuovaných zdrojů.

Jak velká může být role kogenerace v rámci regulace přenosové soustavy?
Může a musí být významná. Distribuované zdroje a flexibilní spotřebiče budou muset být schopny pokrýt značnou část regulace. Ze zdrojů jsou to především kogenerace, které mají schopnost regulace. Pokud budeme chtít udržet stabilitu soustavy i po odstavení velkých zdrojů, které teď stabilitu zajišťují, postupně se budeme muset naučit ji zajišťovat jinými způsoby. Bez práce s daty, vytvářením větších výkonů agregováním malých a jejich aktivním řízením, se k tomu nepropracujeme.

Co to znamená pro vašeho zákazníka?
Pro naše zákazníky letos připravujeme službu zapojení se do agregovaného bloku, aby mohli využít další schopnost kogenerací. Systém se v České republice pomalu rozjíždí, ale jedná se o jeden ze stavebních kamenů přechodu na dekarbonizovanou energetiku, spolu například s rozvojem obnovitelných zdrojů a chytrou distribucí.