„Díky kombinaci lokální produkce a dovozu jsme schopni investorům garantovat dlouhodobé dodávky různých typů biomasy. Zmenšuje jim to rizika a usnadňuje rozhodování, jestli investovat do biomasových spotřebičů,“ říká v druhé části rozhovoru pro All for Power Tomáš Novotný, zakladatel investiční skupiny ResInvest, která se zaměřuje na komoditní aktiva po celém světě. „V České republice jde o trh, který se dynamicky rozvíjí a stále více lokalit vnímá biomasu jako zajímavou a ekonomicky výhodnější alternativu k plynu,“ je přesvědčený ostravský patriot Novotný, který rovněž vysvětlil, proč se jeho skupina zaměřuje na akvizice a rozvoj uhelných lokalit v Polsku.
V rámci regionu střední Evropy jste jedním z velkých hráčů na trhu s biomasou, v čem se lišíte od ostatních obchodníků a jaké objemy se produkují?
Ve střední Evropě patříme k významným hráčům a pokud vím, v České republice jsme dnes už významně největší. Ale v evropském měřítku jde stále o značně rozdrobený trh, protože biomasa stále neprošla fází vývoje jako jiné komodity a neobchoduje se na bázi indexu, ale primárně bilaterálně. V tom je na druhé straně naše síla, v Evropě je jen velmi omezený počet hráčů, kteří dokáží nabídnout dlouhodobou garanci dodávky za indexovanou cenu. A kromě nás jsou všichni orientovaní na pelety a dodávky po moři. Pelety jsou obecně spíše drahé a vyžadují značný CAPEX, což musíte přenést na finálního odběratele tepla nebo elektřiny. Naše výhoda je v lokální znalosti a kompetenci v logistice, která je zcela zásadní pro efektivní distribuci biomasy. Díky tomu dnes umíme jako možná jediní garantovat dlouhodobé dodávky různých typů biomasy.
V čem konkrétně je garance důležitá?
Garance disponibility materiálu za konkurenceschopné ceny umožňují našim klientům udělat investiční rozhodnutí a mít v biomase alternativu třeba k plynu. Dokáží predikovat ekonomiku provozu svých zdrojů a projít přes interní procedury potřebné ke schválení takových investic s výrazně menšími riziky. Významnou část těchto materiálů navíc sami produkujeme a nejsme jen překupník. Navíc naše finanční síla a zázemí dávají potřebnou dlouhodobou garanci. Evropa dnes spotřebovává nižší desítky milionů tun biomasy ročně a osobně myslím, že celková poptávka po tomto typu paliv ještě poroste.
V jakých státech máte postavenou síť výrobních středisek biomasy a její následnou distribuci?
Z vlastních středisek zásobujeme velkou část našich zákazníků ve střední Evropě, mimo Evropu to řešíme převážně partnersky s lokálními hráči, ale uvažujeme i o možnosti některé z našich partnerů výhledově integrovat, abychom mohli dlouhodobě garantovat kvalitu, objem i ceny. Naši odběratelé jsou zejména velké evropské utility a průmyslové podniky a tomu je celé naše podnikání v této oblasti přizpůsobeno.
Umožňuje vám synergie výroby a tradingu zvyšovat rádius dodávek?
Spíše nám umožňuje garantovat maximální ekonomickou efektivnost díky kombinaci lokálních a dovozových materiálů. Běžně optimalizujeme strukturu dodávek tak, aby naši odběratelé mohli využívat jak nejlevnějších lokálních materiálů, a vylepšovali si tak svou ekonomiku, tak i materiálů s vyšší kvalitou, a optimalizovali tak provozní parametry svých zařízení. Navíc lokální trh vykazuje v určitých obdobích přebytky hmoty a v jiných zase deficity. A ty je třeba umět kompenzovat palivy, která jsou k dispozici po celý rok bez omezení. Většinou tedy jde o kombinaci více různých typů paliv a naší podstatnou výhodou je flexibilita dodávek odvisle od aktuálních potřeb spotřebičů. Řada z nich biomasu využívá nejen samostatně, ale i ke spoluspalování s jinými typy konvenčních i méně obvyklých paliv. V tom máme poměrně unikátní schopnost díky rozsahu paliv v portfoliu a přesahu mezi různými segmenty. Umíme navíc nabídnout také odběr přebytečného materiálu zákazníkům, kteří špatně odhadli svoji spotřebu nebo z technických či ekonomických důvodů mají přebytky dříve zajištěného paliva. Je to celkem komplexní koncept, v jehož rámci řešíme ale nejen palivo, ale třeba i následný odběr popílků, takže minimalizujeme rizika, která takové zdroje jinak složitě ošetřují.
BIOMASA MÍSTO PLYNU
Jak se liší trh s biomasou v České republice od okolních států a jak velký podíl na tuzemském trhu máte?
Z mého pohledu jde o trhy s řadou podobností, ale platí, že v této části světa stále převážná část spotřebované biomasy pochází z lesních porostů. Ale třeba v Polsku nebo Německu jsou zajímavě využívány také materiály agrární. Každý trh je jiný i díky různé formě provozní podpory spotřebičů, které biomasu spoluspalují nebo spalují samostatně. V ČR jde o trh, který se stále rozvíjí a stále více spotřebičů vnímá biomasu jako zajímavou a ekonomicky výhodnější alternativu k plynu, což je správně. Navíc celá Evropa směřuje k cirkulární ekonomice a tlak na využívání lokálních materiálů je zřejmý. U plynu navíc vnímáme jeho podstatnou nevýhodu v tom, že nelze dlouhodobě odhadnout vývoj ceny a je zde tedy riziko významného kolísání nákladů a nejistota návratnosti investic. A to nezmiňuji ambici Evropy vyřadit plyn v rámci dekarbonizačních snah do roku 2050 úplně. Trh v ČR není jasně popsán, ale náš odhad je, že dnes představuje přibližně 3 miliony tun všech typů materiálů a náš podíl na tomto trhu by tedy mohl být někde kolem 25-30 %.
Do jakých zdrojů v Česku dodáváte a jaký je tady dlouhodobý výrobní potenciál?
Dodáváme různým typům zdrojů, od menších municipálních spotřebičů s roční spotřebou v řádu stovek tun, až po velké průmyslové zdroje se spotřebou v řádu stovek tisíců tun. Rozdíl je přirozeně v logistice a profilu spotřeby. Ale systém, který máme dnes vytvořen, nám poskytuje dostatečnou flexibilitu v dodávkách, abychom byli schopni poskytovat servis jak menším, tak velkým hráčům. Výrobní potenciál je dán nutností dekarbonizace v souladu s evropskou regulací a z mého pohledu je pravděpodobné, že velká část spotřebičů bude nucena odejít od svých tradičních paliv, ale ne vždy nezbytně mají dostatek kapitálu nebo ochoty investovat do takové konverze. A biomasa poskytuje jednak zajímavou alternativu, kdy nevynucuje tak velké investiční náklady na konverzi, ale současně umožňuje snadněji predikovat vývoj ceny na výstupu, ať už jde o teplo nebo elektrickou energii. Osobně si myslím, že další spotřebiče budou na trhu v nejbližších 10 letech přibývat.
V minulých letech jsme v ČR zažívali boom zájmu o biomasu. Aktuálně se staví velký zdroj na biomasu v areálu ŠKO-Energo, ale pokud jde o další velké projekty, spíše investoři váhají. Je tu ještě potenciál pro výrobu a dodávky v některých regionech?
Za mě ano, ale bude otázkou, jak se k tomu postaví managementy stávajících zdrojů. Je zřejmé, že odklon od uhlí je nevratný proces bez ohledu na to, že uhlí nadále zůstává ekonomicky nejzajímavějším zdrojem paliva, pokud abstrahujete od vlivu povolenky. Pokud se systém povolenek udrží ve stávající podobě, bude biomasa až do úrovně limitované fyzickou disponibilitou hmoty v regionu ekonomicky nejzajímavějším zdrojem paliva. Protože jsme v regionu, který byl tradičně významně závislý na uhlí, lze předpokládat, že význam biomasy využité na spoluspalování nebo samostatné spalování bude velký, i když není reálné celkovou spotřebu konvenčních paliv biomasou nahradit. Většina našich partnerů měla z biomasy obavy primárně proto, že zde neexistovala možnost garantované dlouhodobé nabídky paliva, ale tento handicap se nám teď daří postupně eliminovat a ty spotřebiče, které před konverzí stále stojí, dnes již takovou alternativu, mimo jiné i díky nám, mají.
VĚTŠÍ PŘÍLEŽITOSTI MIMO EVROPU
Jako jedni z mála jdete proti proudu a nebojíte se kupovat uhelné zdroje. Chápal bych to mimo Evropskou unii, ale co vás vedlo k tomu koupit od ČEZ uhelné lokality v Polsku?
Domníváme se, že proces dekarbonizace v Polsku nebo u nás nemůže být tak překotný a že tyto zdroje, stejně jako některé jiné, ještě stále mají potenciál nabídnout ekonomicky zajímavou a spolehlivou alternativu dodávek tepla. Konkrétně v Polsku jsme přesvědčení, že do roku 2034 nebude možné tyto zdroje plnohodnotně nahradit. Současně ale je třeba říct, že oba tyto zdroje již dnes v zásadním rozsahu využívají biomasu jako alternativní palivo a její podíl v čase máme v úmyslu dále navyšovat. Postupně také pracujeme na plánu konverze těchto zdrojů. Máme výhodu v tom, že všechna tato paliva v portfoliu máme a jsme tedy schopni pružně upravovat profil vývoji trhu. Jako producent a importér máme v tomto oproti běžným spotřebitelům určitou výhodu.
Jsou pro vás v Evropě zajímavé i další uhelné lokality nebo je Polsko výjimka vzhledem ke skladbě energetiky a plánu na delší provoz uhelných zdrojů?
Určitě ano a aktivně se díváme i na jiné příležitosti v Polsku i jinde. Na druhé straně, vzhledem k našim nákladům na kapitál musí jít o projekty, kde jsme schopni kapitalizovat některé další synergie. Evropa nám vyhovuje z hlediska rizikového profilu více než některé jiné destinace, ale rozsah příležitostí, které vidíme mimo Evropu, je zásadně větší. My se navíc nesoustředíme specificky na uhlí, naše portfolio budujeme s cílem mít rozumně rozmělněné riziko mezi více segmentů.
Jaký máte strategický plán rozvoje lokalit Skawina a Chorzów?
Obě lokality musí výhledově projít konverzí a budeme mít ambici ji provést tak, aby byla zajištěna dlouhodobá pozice obou zdrojů v rámci lokálních tepelných soustav i v rámci národního trhu s elektřinou. Vnímáme, že tam jsou konkrétní příležitosti, které jsou dostatečně atraktivní pro nás a naše spoluinvestory, ale detailně bych je v této fázi nechtěl komentovat. Naše ambice ale je v obou lokalitách působit dlouhodobě. Obě lokality navíc umožňují rozvoj dalších příležitostí mimo energetiku v současné podobě, ale čas ukáže.
Jste ostravský patriot, jak vnímáte brutální proměnu regionu v posledních letech?
To je velmi osobní. Přestože v regionu přes třicet let nežiji, stále ho vnímám jako svůj domovský region a těžce nesu decimaci tradičních průmyslů, na kterých Ostravsko stálo v důsledku nešťastných evropských politik. Velmi fandím dalším místním patriotům, kteří se zasazují o zachování určitých podniků a oborů, byť jde mnohdy o sisyfovský úkol. Přál bych si, aby celý region dokázal opět najít oporu v národní rozvojové politice a bylo výhledově možné tu konverzi, kterou prochází, považovat za úspěšnou. Dnes bohužel vidím velmi málo reálných kroků a spíš slyším prázdné politické sliby. Na druhou stranu jsem životní optimista a vím, jak obrovský potenciál region skýtá. A chci věřit, že budou přibývat lidé, kteří budou mít podobně jako my tendenci se do regionu vracet, investovat v něm a vytvářet prostor pro jeho budoucí růst. Tak, jako se to stalo v některých jiných evropských regionech, které už touto konverzí úspěšně prošly.
Petr Svoboda