Radikální změny v energetice se zásadně dotknou i provozovatele přenosové soustavy ČEPS. I proto společnost poprvé vydala dlouhodobý výhled zdrojové přiměřenosti až do roku 2040. Jaké jsou hlavní závěry analýzy a jak se přenosová soustava připravuje na budoucnost? „V návaznosti na prováděné analýzy proto ve střednědobém až dlouhodobém výhledu indikujeme potenciální problémy a navrhujeme možná řešení. Jedním z nich může být například zavedení kapacitních mechanismů,“ říká předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Jaká je budoucnost české a potažmo evropské energetiky? Kde vidíte největší otazníky budoucího vývoje a jak se na změnu celého odvětví díváte a připravujete?
Odvětví energetiky prochází v posledních letech dynamickými změnami v podobě postupného odstavování klasických zdrojů, decentralizace, rozvoje nových technologií, digitalizace. Dalším významným faktorem, který ovlivňuje budoucnost energetiky, je evropská legislativa – především balíček Čistá energie pro všechny Evropany (Clean Energy Package – CEP), jenž má a nadále bude mít značný vliv na koordinaci provozu, využívání přenosových služeb a trh s elektřinou. Bude docházet k dalšímu sjednocování a sbližování provozu již nyní propojených evropských přenosových soustav. V ČEPS tyto změny vnímáme jako příležitost. Aktivně se na ně chystáme a leckdy stojíme u jejich zrodu.
Jaké máte scénáře pro nejbližší léta a jak analyzujete výhled po roce 2030, kdy má skončit řada uhelných zdrojů, a následující léta, než teoreticky naběhne nový jaderný zdroj?
Především je potřeba říci, že s ohledem na závažnost očekávaných změn v energetickém sektoru ČEPS poprvé zveřejňuje dlouhodobý výhled zdrojové přiměřenosti (MAF CZ) do roku 2040. Ve střednědobém horizontu do roku 2030 dojde k částečnému útlumu dožívajících tepelných elektráren, a to především kvůli dodržování ekologických limitů, tzv. BAT. V bilanci naší soustavy se to projeví omezením exportu a zvýšenou potřebou rezervních kapacit v exponovaných obdobích roku, zejména v zimě. Po roce 2030 nastane výrazný útlum uhelných elektráren a skončí životnost jaderné elektrárny Dukovany. Celkový deficit energetické bilance přesáhne 30 TWh a není v technických možnostech přenosové soustavy takové objemy importovat. Podobná situace zároveň nastane u našich sousedů, takže se nelze spoléhat na dodávky z okolních regionů. My jsme jako provozovatel přenosové soustavy zodpovědní za spolehlivé dodávky elektrické energie. V návaznosti na prováděné analýzy proto ve střednědobém až dlouhodobém výhledu indikujeme potenciální problémy a navrhujeme možná řešení. Jedním z nich může být například zavedení kapacitních mechanismů.
Jak je pro provozovatele přenosové soustavy důležité, aby nové jaderné zdroje vznikly? A jste teoreticky připravení na více modulárních reaktorů?
Z pohledu provozovatele přenosové soustavy je zásadní zajistit dostatečnou dodávku elektrické energie, respektive zásobování spotřebitelů elektřinou v očekávané kvalitě a s očekávanou spolehlivostí. Mezi zdroje zajišťující kvalitu a stabilitu dodávek, které zároveň plní podmínky očekávané dekarbonizace evropské elektroenergetiky, mohou patřit i nové jaderné zdroje. Modulární reaktory tak, jak jsou jejich prvotní koncepty popisovány, nepředstavují významný dopad na přenosovou soustavu. Již dnes je lze zaintegrovat do soustavy, obdobně jako jiné zdroje.
Jak se dá predikovat spotřeba energie v době, kdy se zásadně mění zdrojová základna a kombinuje se s úsporami?
Pro Českou republiku je typické, že spotřeba přímo nesouvisí s vývojem výrobního mixu. Při predikci spotřeby je zohledněn současný spotřebitelský komfort. Zároveň počítáme se změnou chování spotřeby a větší účastí tzv. aktivních zákazníků, kteří jsou schopni cíleně měnit svůj odběr elektrické energie. Tempo růstu spotřeby, které v analýzách uvažujeme, koresponduje se zaváděním úsporných opatření a předpokládaným rozvojem ekonomiky ve vztahu k tvorbě HDP. V tomto ohledu se řadíme k zemím EU, kde je růst spotřeby významně nižší než evropský průměr, tedy pod hranici jednoho procenta meziročního nárůstu. Dalším faktorem, který při predikcích spotřeby zohledňujeme, je elektromobilita. V analýzách vycházíme rovněž z údajů renomovaných poradenských společností.
Bude muset dojít k ještě zásadnější evropské integraci energetik? Jak funguje spolupráce v ENTSO-E?
Evropská energetika je již nyní integrovaná v maximálně možném rozsahu s ohledem na provozní bezpečnost. Stále však pracujeme na zlepšení a dalším prohloubení této integrace skrze implementaci síťových kodexů a vývoj nových metodik jak na regionální úrovni, tak v rámci asociace ENTSO-E. ENTSO-E dnes představuje nejkomplexněji propojený a nejlépe fungující mezinárodní celek, jehož součástí je 43 provozovatelů přenosových soustav. Spolupráce v asociaci probíhá na mnoha úrovních v oblastech rozvoje trhu s elektřinou, provozu a rozvoje přenosových soustav. Na významu nabývá výzkum, vývoj a inovace, čímž reagujeme na aktuální trendy a nové technologie.
V jaké fázi je propojování vnitřního evropského trhu s energií?
Jednotný vnitřní trh s elektřinou je prakticky vytvořen. Elektřinu lze obchodovat přes celý kontinent na roční, měsíční, denní a vnitrodenní bázi. Konkrétním příkladem je nedávné rozšíření provozu jednotného vnitrodenního trhu na celkem 21 evropských států v projektu Single Intraday Coupling (SIDC). V rámci druhé vlny lokálních implementačních projektů se 19. listopadu ke stávajícím 14 zemím připojilo dalších sedm včetně České republiky. Zároveň vyvíjíme novou metodu alokace přeshraničních přenosových kapacit, která bude založena na skutečných fyzikálních tocích, a připravujeme propojení trhů s regulační energií.
Co znamená změna pro fungování a investiční plány ČEPS?
Zmíněná spolupráce v evropském prostoru přináší další podněty pro rozvoj přenosové soustavy. ČEPS každé dva roky zpracovává Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy ČR, v souladu s Energetickým zákonem. Investice do přenosové soustavy se plánují a definují tak, aby synergicky naplňovaly několik cílů, přičemž zejména zajištění možnosti nákupu elektrické energie pro domácí spotřebitele v zahraničí, prodej elektřiny vyrobené v České republice do zahraničí spolu s možností přenosu elektrické energie přes přenosovou soustavu představují vzájemně neoddělitelné oblasti.
Můžete Desetiletý plán šířeji rozvést?
Aktuálně schválený Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy ČR propojuje potřeby vyplývající z cíle zajistit současný a zejména budoucí bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy. Jedná se zejména o investice do rozšíření a rekonstrukcí transformoven zajišťující dostatečnou kapacitu mezi přenosovou a distribuční soustavou pro absorbci výkonu z decentrálních zdrojů a dodávku elektrické energie zákazníkům ve chvílích, kdy tyto, především obnovitelné, zdroje právě nevyrábějí. Jako příklad mohu uvést novou transformovnu Vítkov v Karlovarském kraji, která je již ve výstavbě, či připravované investice do transformoven Milín ve Středočeském kraji, Praha Sever na severním okraji Prahy a Dětmarovice na Ostravsku. Ruku v ruce s tím musí jít přívodní vedení do těchto rozvoden a dostatečná kapacita celé soustavy. Rozvoj přenosové soustavy se zaměřuje na efektivní využívání stávajících koridorů, a to formou přestavby sítě 220 kV na 400 kV, modernizace stávajících vedení a přestavby jednoduchých vedení na dvojitá. Probíhá například výstavba vedení do transformovny Vítkov z přeštické rozvodny a připravuje se výstavba z vernéřovské rozvodny v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Rozvoj se ale týká i dalších krajů, v nejbližší době Libereckého, Jihomoravského, Moravskoslezského a Kraje Vysočina. Společnost ČEPS plánuje na celém území České republiky investovat do rozvoje přenosové soustavy v průměru 4,6 miliardy Kč ročně.
V jakém stavu je evropská přenosová soustava, kde vidíte pro ČR zásadní rizika?
Evropská přenosová soustava je nejlépe propojeným energetickým celkem na světě. Celkem 43 přenosových soustav provozuje vedení v délce téměř 480 tisíc kilometrů a zásobuje přes půl miliardy lidí. Při zachování bezpečného a spolehlivého provozu zvládáme integrovat obnovitelné zdroje a nové technologie. Zásadním rizikem pro ČR je nesoulad rozvoje přenosové infrastruktury se změnami energetických mixů v jednotlivých státech a necitlivé politické zásahy Evropské komise a Agentury EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) centralizací některých kompetencí na regionální či celoevropskou úroveň. Jedná se o posílení pravomocí regionálních provozních center, centralizaci platforem pro výměnu regulační energie nebo povinnost nabízet 70 % kapacity na přeshraničních vedeních i přes neexistenci koordinovaného výpočtu kapacit v kontinentální Evropě a bez ohledu na fyzikální realitu.
Jak pokračuje přeshraniční spolupráce a společné projekty se sousedními zeměmi?
S našimi sousedy se potkáváme v řadě projektů na bilaterální, regionální a evropské úrovni. Za všech okolností se snažíme nalézt konsenzus přijatelný pro všechny strany, přičemž hlavním měřítkem je bezpečný provoz soustav a funkční tržní prostředí v zájmu evropských spotřebitelů.
Jak daleko jste s inovačními projekty a na co se primárně zaměřujete? Jak pokračujete s digitalizací?
Společnost ČEPS je na poli inovací, výzkumu a vývoje dlouhodobě aktivní. Realizuje a připravuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. Jde například o projekty zabývající se problematikou akumulace, výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG) nebo samostatných projektů ČEPS, spolufinancovaných mimo jiné z programu THÉTA Technologické agentury ČR či dotačního programu Evropské komise Horizon 2020. Za všechny mohu zmínit třeba inovační projekt Dflex, jehož cílem je ověřit využití agregace flexibility na straně spotřeby. V návaznosti na vývoj v energetickém sektoru rozpracováváme Digitální vizi ČEPS. Velmi úspěšný byl pro nás také digiČEPS hackathon, který přinesl spoustu zajímavých a podnětných myšlenek pro další pokračování procesu digitalizace v naší společnosti.
Martin Durčák
předseda představenstva ČEPS, a.s. Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě začínal svoji profesní kariéru v oblasti controllingu a projektového řízení ve společnosti Aral v Rakousku, Německu, Polsku a ČR, odkud již z pozice člena představenstva a generálního ředitele po prodeji společnosti Aral ČR zamířil do holdingu Unipetrol. Pod jeho vedením prošly rebrandingem stanice Benzina v České republice. Před příchodem do společnosti ČEPS působil jako člen představenstva mateřské společnosti holdingu UNIPETROL zodpovědný za oblast rozvoje a energetiky, investiční projekty, HSSE a řízení i rafinerní produkce. Zároveň byl i členem představenstva HC VERVA Litvínov, který získal v roce 2015 titul mistra extraligy, či jednatelem společnosti UNIPETROL RPA. V posledních dvou letech se zabýval restrukturalizací společnosti v rámci krizového managementu.
