pokračování rozhovoru s Pavlem Šolcem, členem představenstva ČEPS, a.s. ...2.část
„Díky nahuštění investic do relativně krátkého období již přesahují dluhové kapacity jednotlivých společností ochotu finančního trhu tyto investice zafinancovat. Proto je trendem stále větší zapojení národních států a evropských peněz do financování rozvoje,“ říká doyen české energetiky Pavel Šolc. Evropská komise hovoří o celkové částce 585 miliard eur do roku 2030 a další stamiliardy eur na rozvoj propojených soustav potečou i v další dekádě. „Souvisí to s připojením offshore výroben a transevropskými dálkovými přenosy. K tomu je potřeba ještě připočítat další rozšíření a modernizaci a digitalizaci distribučních sítí po roce 2030, takže podle mého názoru jde o celkové náklady vysoce přesahující bilion eur jen do síťové infrastruktury.“
IMPOZANTNÍ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Jak silná je přeshraniční spolupráce s našimi sousedy?
Přeshraniční spolupráce je zcela zásadní jak při koordinaci rozvoje soustav, tak i při přípravě provozu a řízení rovnováhy. Lze říci, že právě těsná spolupráce a koordinace ve všech oblastech umožňuje zvládnout dosavadní nárůst podílu intermitentních zdrojů bez zásadního navyšování potřeb rezervních a regulačních výkonů. Oproti minulosti je více mutlilaterální spolupráce v rámci společných mechanismů pokrývajících celou kontinentální Evropu či více států a o něco méně bilaterální spolupráce. Za poslední čtyři roky došlo k neuvěřitelné integraci procesů koordinace a řízení mezi provozovateli soustav a energetickými trhy. Samozřejmě každá přenosová soustava má své priority, ale rozsah spolupráce a společných mechanismů je impozantní.
Jak v praxi funguje propojení „evropské“ a ukrajinské přenosové soustavy a jaké zkušenosti vám to přináší?
Oproti očekáváním či určitým obavám a v kontextu reálného dění na Ukrajině funguje bez zásadních problémů. Drobné technické záležitosti se řeší a pro Ukrajinu představuje významný stabilizující prvek. Zásadní zkušenosti to představuje zejména pro státy hraničící s Ukrajinou, které ve spolupráci s ní zajišťují přeshraniční toky a jejich koordinaci. Je třeba připomenout, že ukrajinská soustava se na připojení již mnoho let připravovala a válka tento proces jen urychlila, ale nezačínal z nuly. Ukrajinská soustava byla díky masivnímu poklesu spotřeby významně přebytková, takže dokáže absorbovat i velké údery, byť samozřejmě z hlediska spolehlivosti dodávky spotřebitelům na Ukrajině rozhodně nejde o normální dlouhodobě stabilní stav. Na úrovni mezinárodního propojení jsou ale parametry dodržovány a provoz je stabilní.
Projevují se ruské útoky na energetické zdroje do stability celého systému? A probíhá na nějaké úrovni pomoc ukrajinským energetikům?
Neřekl bych že do stability celého systému, alespoň ne ve větším rozsahu. Ale samozřejmě spolehlivost dodávky do konkrétních oblastí je významně snížena. Je neuvěřitelné, jak ukrajinský provozovatel dokáže vždy obnovit provoz i přes fatální útoky a odolnost energetické soustavy tváří v tvář těmto útokům je pro mne docela velkým překvapením. Ze strany evropských provozovatelů je poskytována pomoc zejména dodávkami jednotlivých zařízení, prvků a komponent energetického systému. Musí jít samozřejmě o zařízení, která jsou z hlediska parametrů použitelná. Pomoc je klíčová zejména u prvků, jejichž výroba a tím i doba dodání jsou v řádu mnoha měsíců a využití skladových zásob evropských provozovatelů představuje významnou pomoc.
KLÍČOVÉ JE NASTAVENÍ TRHU S FLEXIBILITOU
Řada českých energetických/teplárenských lokalit plánuje masivní investice a počítají s výnosy ze služeb výkonové rovnováhy. Konzultují to dopředu s ČEPS? A jaký je na trhu potenciál pro jednotlivé typy podpůrných služeb?
Konzultují po technické stránce jejich způsobilost dodávat služby a případné nejasnosti v tom, jak chápou pravidla. Co se týká jejich šancí na trhu, to si musí každý investor analyzovat sám. My máme představu, jaký objem služeb výkonové rovnováhy (SVR) bude na straně naší poptávky. To vyplývá z evropských předpisů, našeho Kodexu a zveřejňovaných metodik a čas od času tyto potřeby prezentujeme na veřejných fórech. Stejně tak komunikujeme s trhem v rámci konzultací i naše záměry na další mezinárodní propojování trhů se SVR. Situaci na straně nabídky ovlivňuje řada faktorů, které jsou veřejně známy, ale jejich kvantifikace je záležitostí analýz a odhadů a ani ČEPS nemá přesné informace. Jde zejména o rychlost útlumu uhelných zdrojů, jež stále dodávají většinu potřeb v oblasti primární regulace (FCR), sekundární regulace (aFRR) a terciární regulace (mFRR), tempo rozvoje nových technologií vstupujících do agregačních bloků (dieselové jednotky, baterie, malé plynové turbíny), rychlost zapojování existujících zdrojů (zejména FVE a VTE) do agregace, rychlost zapojování řízení spotřeby (DSR) do agregace a v neposlední řadě rozsah potenciálního dovozu s ohledem na limitované přeshraniční kapacity. Potenciál je velký a rovná se stručně řečeno regulačnímu výkonu dosavadních uhelných zdrojů. Jak rychle bude využit a kým, je otázka odhadů, které si musí každý na trhu udělat sám.
Máte už výjimku pro nákup SVR mimo denní trh na rok 2025? S jakým objemem prostředků pro SVR pracujete a jaká je vaše dlouhodobá predikce nákupu?
Ano máme a v letošním roce budeme roční tendr vypisovat již v červnu, jak jsme již trhu avizovali. Výjimku máme v souladu s evropskými předpisy do výše 60 % potřeb standardních produktů, a v jaké míře ji využijeme, záleží na nabídkových cenách a našem odhadu budoucího vývoje trhu. Pokud budou ceny atraktivní, nakoupíme až 60 % v ročním tendru a zbytek na denním trhu. Pokud se budou jevit vysoké, nakoupíme méně a o to více budeme poptávat na denním trhu. Důležité je připomenout, že na podzim 2025 nás čeká přechod na rychlejší (5 min) aFRR a věříme, že i spuštění společného trhu aFRR s Německem a Rakouskem. Proto bude tendr rozdělen na dvě období – do přechodu na rychlejší aFRR a po zbytek roku. Objem prostředků není předem dán. Máme nějaké odhady, ale záleží na trhu. Nakonec musíme nakoupit vše, co potřebujeme za ceny, které na trhu budou. Jak tedy dopadneme na konci roku, si nyní netroufnu odhadnout. Skutečnost posledních dvou let nás už naučila, že plány jsou jedna věc a realita druhá.
Jak se díváte na rozvoj obchodu s flexibilitou?
Obchod s flexibilitou je pro budoucí energetiku klíčový a doufám, že příslušné tržní platformy budou k dispozici co nejdříve jako doplněk vnitrodenního trhu. Stále platí, že SVR obstarávané ČEPS slouží pouze k zajištění neočekávaných odchylek a pouze pro minimální nezbytnou dobu, po které mohou účastníci trhu reagovat a odchylku si vyrovnat. Dnes řada velkých výrobců poskytovala flexibilitu svým majetkově nebo obchodně propojeným partnerům v rámci svých vnitřních vztahů a obchodních dohod. Fragmentace obchodních vztahů související s decentralizací zdrojů, nástupem sdílení, agregátorů a aktivních zákazníků a technologií komunikace a řízení tyto vztahy převede, věřím, do komoditní podoby a na organizované trhy. Tyto trhy poskytnou možnost si flexibilitu zajistit a cenotvorba odchylek musí poskytnout silnou motivaci si tuto flexibilitu opravdu zajistit. Pokud něco z toho selže, výsledkem bude tlak na nárůst objemu SVR a vysoké náklady, jež budou socializovány do tarifů. V celku pak budou náklady významně vyšší pro celou společnost. Trh s flexibilitou bude tedy dalším trhem pro nově vznikající agregátory a zdroje flexibility, nejen stávající trh s SVR provozovaný ČEPS.
Hodně se poslední dobou hovoří o zajištění lidí pro rozvoj jádra a celého energetického sektoru. Bude personálně posilovat i ČEPS nebo jste v tomhle ohledu stabilizovaní?
K mírnému nárůstu počtu pracovníků dochází v posledních cca pěti letech kontinuálně. Důvodem je např. řada nových procesů souvisejících s užší integrací trhů s elektřinou a se službami. Digitalizace přináší na jedné straně schopnost řídit soustavu v situaci narůstajících nejistot a změn (viz intermitentní zdroje) a decentralizace výroby a obchodu/dodávky. Na druhé straně vyžaduje mnoho nových specialistů na rozvoj ICT systémů, jejich provoz a servis, ale i na rozsah komunikací. S instalací každého chytrého prvku roste rozsah vyměňovaných a zpracovávaných dat. A v neposlední řade digitalizace znamená nové kompetence a činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podobný nárůst zaznamenáváme u všech provozovatelů sítí a bude ještě pár let pokračovat. Je možné či dokonce pravděpodobné, že s implementací nástrojů AI dojde po roce 2030 ke stabilizaci či snížení personálních nároků, ale přesně to doposud nelze odhadnout. Rozhodně se ale jedná o řád zcela nesrovnatelný s požadavky na personální zajištění rozvoje jádra v ČR.
Petr Svoboda
