Využitelnost agregované flexibility pro řízení ES ČR

V minulém čísle jsme načrtli charakteristiky flexibility typu „silová energie“, vhodné trhy pro její uplatnění, představili jsme různé modely uplatnění flexibility a upozornili na otevřené otázky, které je nutno dořešit pro uplatnění nezávislého agregátora. V tomto čísle se zaměříme na flexibilitu typu „výkon“, jež se bude uplatňovat na trzích s podpůrnými službami.

1. Dopady vývoje zdrojové základny na dostupnost PpS

Vládní analytické a strategické dokumenty [1 až 6] očekávají postupnou přeměnu zdrojové základny ČR a zároveň změnu charakteru spotřeby. Jednou z interpretací dopadů takového vývoje je pokles disponibilního výkonu pod průměrné zatížení ES ČR, ze kterého lze odvodit změnu pozice ČR z exportní na importní, a to mezi roky 2023 a 2031, podle postupu útlumu jednotlivých elektráren (viz obrázek 1 dle [6]):

V jednotlivých scénářích budoucího vývoje energetiky je deficit instalovaného výkonu ve větší či menší míře nahrazován zdroji obnovitelnými, plynovými či jadernými. Mění se i chování spotřebitelů, část instalovaného výkonu se alokuje dovnitř odběrných míst. Rozkolísanost zatížení umocní rozvoj elektromobility. Modelováním různých kombinací scénářů vývoje však dospíváme k několika společným znakům v oblasti dynamiky bilanční rovnováhy:

• dochází ke snižování diagramu residuálního zatížení, klimaticky závislé zdroje (teplárny, OZE) utlačují prostor pro nasazení řiditelných zdrojů, které jsou mimo obchodní dodávku EE využívány i pro dodávku podpůrných služeb (PpS),
• roste velikost mezihodinových změn diagramu residuálního zatížení, které si vynucuje potřebu rychlých PpS,
• zkracují se časové úseky s velkým rozdílem mezi minimem a maximem diagramu residuálního zatížení, což si vynucuje velké kapacity PpS s nízkým časovým využitím.

V kombinaci s energetickými politikami sousedních států tak čelíme riziku poklesu disponibility a kvality služeb pro zajištění výkonové rovnováhy v souladu s Energetickým zákonem [25]. Mimo různé formy ukládání elektrické energie její konverzí (do energie mechanické, chemické apod.) je za slibný koncept považována agregace výkonové flexibility. Těmto tématům se v teoretické i praktické rovině v ČR intenzivně věnují projekty SecureFlex a DFLEX.

2. Výkonová flexibilita

2.1. Charakter a využití výkonové flexibility
Při řízení dynamické rovnováhy ES ČR v reálném čase dnes společnost ČEPS využívá převážně explicitní výkonovou flexibilitu poskytovanou individuálními výrobními zařízeními charakteru točivých strojů. Aktuální legislativa a Kodex PS[18, 19, 25] dnes umožňují i využití akumulace spolu s využitím jiného zdroje.

Výkonová flexibilita je jednoznačně popsána následujícími parametry:

• časový interval, po který je flexibilita dostupná (rezervovaná),
• dostupný regulační rozsah – rozsah možné aktivace služby + i - v rámci časového intervalu dostupnosti nabízený oproti výchozímu diagramu,
• požadovaný průběh výkonu při aktivaci:
  • prodleva mezi povelem k aktivaci a vlastní technickou aktivací,
  • náběžná hrana (gradient),
  • stabilní výkon mezi náběžnou a sestupnou hranou,
  • sestupná hrana (gradient).

Klíčové charakteristiky tohoto typu flexibility:

• umožňuje službu aktivovat:
  • v průběhu časového intervalu dostupnosti služby kdykoliv,
  • z pohledu výkonu s respektováním charakteristik diagramu:
    • jakkoliv v definovaném rozsahu dostupné velikosti (výkonu) služby (u FCR a aFRR),
    • na plný výkon smluvené služby (u mFRR a RR),
• platba za tento typ flexibility zahrnuje:
  • platbu za dostupnost (rezervaci služby),
  • platbu za dodanou regulační energii (RE).

2.2. Trhy s PpS
Integrace napříč EU je předvídána na úrovni trhů s regulační energií pro služby výkonové rovnováhy (SVR). ČEPS je za tímto účelem zapojen do klíčových evropských projektů IGCC[20], PICASSO[21], MARI[22] a TERRE[23]. Všechny tyto projekty implementují nadnárodní datové platformy pro výměnu standardizovaných produktů regulační energie. IGCC (International Grid Control Cooperation) představuje platformu pro proces vzájemné výměny systémových odchylek. Platformy PICASSO, MARI a TERRE směřují k budování nadnárodního prostředí pro sdílení a aktivaci nabídek regulační energie napříč synchronními zónami skrze standardizované produkty - při dostupné přeshraniční kapacitě bude využita nejlevnější dostupná RE. Tyto projekty vycházejí z požadavků nařízení GL-EB[24]:

• PICASSO (Platform for the International Coordination of Automated Frequency Restoration and Stable System Operation) pro (i přeshraniční) výměnu RE z automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP), zapojení ČEPS se očekává v polovině roku 2022, trh předpokládá přechod z distribuovaného zásahu (prorata aktivace) na aktivaci dle ceny (CMOL),
• MARI (Manually Activated Reserves Initiative) pro (i přeshraniční) výměnu RE z ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP), zapojení ČEPS se očekává v polovině roku 2022, trh předpokládá přechod za nabídkové ceny RE na marginální ocenění,
• TERRE (Trans European Replacement Reserves Exchange) pro výměnu RE ze záloh pro náhradu (RR), ČR se připojila 6.1.2020. Zároveň byl v ČR opuštěn vyrovnávací trh s RE. Cena odchylky bude nově tvořena cenou RE z FRR a RR.

PpS jsou dnes obstarávány kombinací výběrových řízení na dlouhodobé (roční) kontrakty (cca 70 %) a denního trhu (cca 30 %). Cílový záměr EU je 100% nákup na denním trhu. Certifikace je u všech typů služeb nezbytná. Vyhodnocení, který zdroj regulační energie bude využit, proběhne na výše uvedených platformách.

2.3. Typy a parametry služeb
Za řízení výkonové rovnováhy a frekvence ve své synchronně propojené oblasti je odpovědná spol. ČEPS. Kaskáda regulačních zásahů prostřednictvím aktivace jednotlivých typů služeb (viz obr. 2) má za cíl obnovit frekvenci v definovaném čase. Služby zahrnují především udržení frekvence (FCP – Frequency containment process, dnešní PR), obnovu frekvence (FRP – Frequency Restoration Process, dnešní SR), obnovu z rezerv (RRP – Reserve Replacement Process, dnešní TR) a přeshraniční aktivace FRR a RR či výměnu odchylek IN.

Cíle jednotlivých služeb jsou následující:

• FCP je lokální autonomní regulace odchylek frekvence, kdy proporcionální regulátor automaticky mění výkon bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty, služba při odchylce Δf=200mHz poskytuje plný výkon do 30 s,
• FRP má za úkol nahrazovat aktivaci FCP tak, aby se obnovila regulační schopnost zařízení poskytujících FCP, u aFRR se realizuje změnou požadované hodnoty regulátoru výkonu zařízení. Dnešní SR nabíhá do 10 minut, interval od povelu do plné aktivace výkonu z aFRR bude při zavedení platformy 7,5 minut, od roku 2024 pak 5 minut). U mFRR bude doba do plné aktivace zkrácena z 15 minut (dnešní MZ15) na 12,5 minuty,
• RRP má za úkol nahrazovat aktivaci FPR tak, aby se obnovila regulační schopnost zařízení poskytujících FRP, případně podporovat FRP, doba do plné aktivace je 30 minut.

3. Vztahy účastníků trhu při poskytování PpS

3.1. Dnešní vztah TRH - POSKYTOVATEL SLUŽEB (INDIVIDUÁLNÍ STROJ)
3.1.1. Pozice na trhu
Pozice poskytovatele PpS/RE je na stávajících trzích s PpS/RE jasně vymezená[18,19,25,27]. Za vyrovnanou výkonovou bilanci ES ČR je zodpovědný (dispečink) ČEPS. K zajištění výkonové rovnováhy využívá vysoutěžené poskytovatele podpůrných služeb (PpS), resp. jejich technologická zařízení, která jsou v případě systémové nerovnováhy aktivována buď v reálném čase automatizovaně z ŘS dispečinku ČEPS (přímé povelování regulátoru bloku) nebo na pokyn dispečerské služby ČEPS řízenému objektu.

3.1.2. Požadavky na PpS
Všechny podpůrné služby musí splňovat tyto obecné požadavky:

• měřitelnost – se stanovenými kvantitativními parametry a způsobem měření,
• garantovaná dostupnost služby s možností vyžádat si inspekci,
• certifikovatelnost – stanovený způsob prokazování schopnosti poskytnout služby, pomocí cílených a periodických testů,
• možnost průběžné kontroly dostupnosti a kvality poskytované služby.

Při výběru poskytovatelů PpS postupuje ČEPS podle následujících zásad:

• otevřenost ke každému zájemci o poskytování PpS, který prokázal splnění požadavků stanovených Kodexem PS,
• nediskriminační přístup k zájemcům o poskytování PpS a jejich cenovým nabídkám, podle závazných pravidel výběrového řízení (VŘ),
• verifikovatelnost postupů – existuje prokazatelnost všech důležitých dat,
• zajištění bezpečnosti přenášených dat.

3.1.3. Měření a přenosy dat
Poskytovatel PpS předává na dispečink ČEPS data v požadované kvalitě a ve sjednaném rozsahu, a to prostřednictvím komunikačního terminálu s využitím protokolu ČSN EN 60870-5-101 (IEC 870-5-101), měřící interval je 1 s.

3.1.4. Certifikace
Cílem certifikace je prokázat shodu parametrů poskytované služby s požadavky definovanými v Kodexu a také schopnost celého komunikačního a řídícího řetězce spolehlivého napojení na ŘS ČEPS.

3.1.5. Zúčtování
Ex-post, tedy po realizaci dodávky, je hodnocena kvalita poskytnuté služby. Regulační energie, která je při aktivaci PpS dodána/odebrána nad rámec sjednaného obchodního diagramu zdroje, je zohledněna při zúčtování odchylek.

3.2. Dnešní vztah TRH - POSKYTOVATEL SLUŽEB (OBCHODNÍ BLOK)
Obchodní blok (OB) je dnes soubor nejvýše čtyř energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho virtuálního celku, u kterých neexistuje technologická vazba. Obchodní blok může být vytvořen pouze zařízeními jednoho poskytovatele PpS vyvedenými do jedné uzlové oblasti, přičemž součet jejich jmenovitých výkonů, resp. příkonů, nesmí přesáhnout 250 MW. OB je řízen přímo dispečinkem ČEPS.

3.3. Navrhovaný vztah TRH - AGREGÁTOR při agregaci flexibility do podpůrných služeb
3.3.1. Pozice na trhu
Poskytovatel PpS je dnes PŘEVÁŽNĚ držitelem licence na výrobu, neboť služby jsou PŘEVÁŽNĚ poskytovány na zařízeních výrobního charakteru. Funkčnost agregátora PpS však nebude založena na vlastnictví či pronájmu a provozu fyzického zdroje, ale na vytvoření vhodného virtuálního portfolia POFL a na efektivní komunikační a řídící infrastruktuře, prostřednictvím které dojde k aktivaci výkonových změn dílčích POFL. Úprava legislativy pro ukotvení statutu agregátora je tedy nezbytná.

3.3.2. Způsob poskytování služeb
Agregace Agregace do PpS je otázkou automatického rozložení požadavku ČEPS na vhodné (v tu chvíli disponibilní) POFL a koordinované řízení jejich dílčích aktivací v reálném čase tak, aby bylo dosaženo agregované služby v souladu s Kodexem (zejména reakční čas, náběžná rampa, stabilita poskytování a sestupná rampa).

Předpokládejme, že agregátor je připraven službu poskytovat - vyhledal vhodné POFL a sjednal s nimi dílčí regulační rozsahy, sestavil agregovanou nabídku a tu úspěšně uplatnil na trhu - ve výsledku pro ČEPS rezervuje definovaný výkon, resp. regulační rozsah, po definovanou dobu. V okamžiku aktivace služby ze strany ČEPS musí agregátor být schopen požadovaný regulační zásah okamžitě rozdělit na dílčí POFL a to tak, aby:

• postupnými aktivacemi nespojitě řízených zařízení u POFL nebo rozložením spojitého regulačního zásahu na více regulovatelných zařízení dosáhl požadované náběžné rampy služby a v definovaném čase cílového výkonu,
• po požadovanou dobu udržel regulační výkon na zadané hodnotě, a to řízenými aktivacemi a deaktivacemi zařízení v souladu s jejich dostupností,
• postupnými deaktivacemi nespojitě řízených zařízení u POFL nebo rozložením spojitého
• regulačního zásahu na více regulovatelných zařízení dosáhl požadované sestupné rampy služby a v definovaném čase výchozího výkonu.

3.3.3. Měření a přenosy dat
Agregátor zřejmě nebude vybaven fyzickým komunikačním terminálem, který by prostřednictvím protokolu IEC 870-5-101 komunikoval s dispečinkem ČEPS. Všechna potřebná data relevantní k poskytované službě i standardní funkcionality komunikačního terminálu místo toho bude předávat ze svého řídicího systému nebo je v něm emulovat s využitím protokolů bližších k TCP/IP, jako např. IEC 870-5-104.

3.3.4. Certifikace
Primárním cílem certifikační procedury by mělo být prokázání schopnosti agregátora poskytovat PpS v souladu s požadavky Kodexu a zároveň schopnost komunikačního a řídícího řetězce mezi ČEPS a agregátorem spolehlivě komunikovat s ŘS ČEPS. Součástí může být ověření homogenity vlastností množiny POFL, ze kterých je služba poskytována, zejména ověření souladu dílčích charakteristik jednotlivých členů této množiny s parametry požadované služby.

3.3.5. Zúčtování
Ex-post, tedy po realizaci dodávky, je hodnocena kvalita poskytnuté služby. Regulační energie, která je při aktivaci PpS dodána/odebrána nad rámec sjednaného obchodního diagramu zdroje, je zohledněna při zúčtování odchylek.

Je však třeba si uvědomit, že jednotlivé transakce na nezávislých trzích s EE i PpS probíhají paralelně vedle sebe, výsledný diagram (OM i agregátora) je tedy výsledkem superpozice dílčích aktivit jednotlivých hráčů. Představme si ukázkový případ, zobrazený na na obrázku 4, kdy:

• nad základní obchodní diagram (aktivita obchodníka, zobrazeno šedě),
• je superponován aditivní obchodní diagram nezávislého agregátora č.1, a to:
  • poskytnutí + flexibility, tedy zvýšení odběru v OI (zobrazeno zeleně) a
  • poskytnutí - flexibility, tedy snížení odběru v OI (zobrazeno červeně),
• nakonec je superponováno poskytnutí PpS (aktivita samostatného agregátora č. 2, zobrazeno žlutě).

Specifikem takového souběhu aktivit je, že diagram obchodníka a aktivita agregátora č. 1 jsou hodnoceny v diskrétních časových úsecích, tzv. obchodních intervalech (60, výhledově 15 minut), předmětem hodnocení je pouze objem energie dodaný v každém OI (výkon v rámci OI může kolísat). PpS však může být aktivována kdykoliv uvnitř obchodního intervalu. Tomu musí odpovídat i granularita měření (1 s až 1 min dle typu služby). Superpozicí jednotlivých dílčích diagramů získáme nejprve korigovaný diagram obchodníka, následně pak celkový diagram daného OM (obr. 5). Ex-post korekce obchodního diagramu o RE způsobenou aktivací PpS je na našem trhu funkční. Při uplatnění nezávislých agregátorů (agregátorem EE a agregátorem PpS jsou jiné subjekty než obchodník, který na dané OM dodává základní diagram EE) bude třeba vyřešit on-line předávání objemu aktivované RE v obchodní hodině tak, aby kmenový obchodník, případně agregátor byli schopni ji zohlednit při řízení odchylky svého portfolia.

4. Závěry

Agregace flexibility do poskytování PpS je dnes možná formou obchodního bloku (OB) složeného z výrobních zařízení charakteru točivých strojů, případně doplněných o akumulaci.

Pro rozvoj poskytování PpS z distribuovaných zařízení netočivého charakteru a zároveň udržení kvality a důvěryhodnosti služeb poskytovaných agregátorem prostřednictvím aktivního řízení rozsáhlé množiny drobných poskytovatelů flexibility (POFL), je třeba nad rámec základních požadavků na PpS (měřitelnost, garantovanou dostupnost, certifikovatelnost výsledné služby dodané agregátorem, možnost inspekce či průběžné kontroly poskytování) dořešit zejména:

• status agregátora (účastník trhu s elektřinou, včetně pravidel určujících jeho úlohy a odpovědnosti). Dnešní poskytovatel PpS je držitelem licence na výrobu, neboť služby jsou poskytovány na zařízeních výrobního charakteru, funkčnost agregátora PpS však nebude založena na vlastnictví a provozu fyzického zdroje, ale na vytvoření vhodného portfolia POFL a na efektivní komunikační a řídící infrastruktuře, prostřednictvím které dojde k aktivaci výkonových změn dílčích POFL. Ke zvážení je tedy uplatnění licence na obchod, resp. od ní odvozené licence pro agregátora, v případě poskytování PpS doplněná o specifické povinnosti odvozené od koncepce obchodního bloku,
• úpravu mezních hodnot a parametrů vykupovaných služeb tak, aby bylo umožněno širší zapojení agregátorů (např. snížení minimálních hodnot poskytovaných výkonů ve službách, uvolnění vazby na uzlovou oblast apod.),
• homogenitu množiny POFL, ze kterých je služba poskytována tak, aby charakteristiky členů množiny byly v souladu s charakteristikami poskytované služby,
• definovat způsob prokazování kvality služby poskytované agregátorem, případně souladu charakteristik množiny POFL a způsobu jejich řízení s požadavky na daný typ PpS (certifikační procedura) tak, aby bylo dosaženo stejné důvěry v kvalitu a spolehlivost služeb, jako u služeb poskytovaných fyzickými výrobními bloky,
• určit toleranční pásmo náběžné a sestupné rampy, aby do PpS mohly být korektně zapojeny i nespojitě řízené technologie na straně POFL,
• vyřešit souběh agregací, zpracování naměřených dat a hodnocení kvality služeb při vrstvení konceptů nad jednotlivými OM (obchod s EE + nezávislá agregace EE + agregace do PpS),
• adaptovat způsob a formát výměny dat mezi ČEPS a agregátorem z komunikace s fyzickým terminálem protokolem IEC 870-5-101 na komunikaci s virtuálním terminálem softwarově emulovaným v ŘS agregátora tak, aby s ŘS ČEPS mohla být spolehlivě a efektivně vyměňována všechna potřebná data,
• vymezit pravidla a postupy pro výměnu informací mezi poskytovateli flexibility, agregátory, provozovateli sítí a zúčtovací autoritou (zajistit snadný přístup k údajům za rovných a nediskriminačních podmínek při dodržení principů ochrany osobních údajů).

Za řešitelský tým projektů SecureFlex a Dflex:
Ing. Ondřej Mamula, MBA
Ing. David Hrycej, CSc.
Ing. Martin Střelec, Ph.D.
doc. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D.
Mgr. Ing. František Kasl
Ing. Karel Vinkler, MBA
Ing. Martin Kašák
Ing. Stanislav Chvála
Ing. Marek Záruba

Projekty SecureFlex a DFLEX
Projekt SecureFlex cílí na vytvoření analytických, výpočetních a optimalizačních nástrojů a cílených studií, které přispějí k systémovému energetickému řešení pro bezpečné využití výkonové flexibility spojené s integrací nových technologií a tržních subjektů v prostředí ČR. Společně se systémovými operátory jsou vyvíjeny nástroje s významným potenciálem reálného nasazení a vizí systematického konceptu zapojení výkonové flexibility do tržních a provozně-bezpečnostních mechanismů v prostředí české elektrizační soustavy. Načasování projektu a dosažení výsledků projektu koresponduje s termíny implementací opatření ze čtvrtého energetického balíčku (zimní balíček) a CEP očekávané ve střednědobém horizontu, pro který v současné době neexistují vhodné realizační nástroje.

Projekt Dflex cílí na aplikaci nástrojů vyvinutých v rámci projektu SecureFlex za účelem praktického otestování konceptu agregace flexibility na straně spotřeby pro účely poskytování podpůrných služeb (PpS) provozovateli přenosové soustavy. Hlavním očekávaným výstupem projektu je ověření hypotézy, že PpS vzniklé agregací budou odpovídat evropským standardům a že budou kvalitativně srovnatelné s dnešními PpS poskytovanými konvenčním způsobem. Dále budou v rámci projektu identifikovány legislativní bariéry a budou navrhnuty případné úpravy energetické legislativy pro umožnění uplatnění agregovaných služeb a produktů na trzích s EE a PpS v ČR.

Pojmy a zkratky
EE elektrická energie
ES ČR elektrizační soustava ČR
FCP/FCR frequency containment process / frequency containment reserves
FRP/aFRR/mFRR frequency restoration process / automated frequency restoration reserve / manual frequency restoration reserve
IN imballance netting 
OB obchodní blok
OI obchodní interval
OM odběrné místo
POFL poskytovatel flexibility
PPS provozovatel přenosové soustavy
PpS podpůrné služby
PR/SR/TR primární/sekundární/terciální regulace
RE regulační energie
RRP/RR reserve restoration process / replacement reserve
SIDC Single Intraday Coupling (nástupce projektu XBID)
SE silová energie
VDT vnitrodenní trh
VT vyrovnávací trh
VO velkoobchodní trh

Literatura a zdroje
Při zpracování tohoto textu byly použity následující informační zdroje:
[1] Státní energetická koncepce, MPO, 2015
[2] Doplňující analytický materiál k SEK, MPO, 2015
[3] Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, MPO, 2019
[4] Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040, ČEPS, 2019
[5] Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, výhled do roku 2060. MPO/OTE/EGÚ, 2019
[6] Macenauer M., Jádro zdrojového mixu ES ČR aneb je možná a jak drahá by byla česká energetika bez jaderné energie? Konference EGÚ Brno, 2018
[7] Workshop MPO k NAP SG - agregace a flexibilita, září 2018
[8] Vnouček, S., WS3 agregátor a flexibilita - využití DECE, akumulace, spotřeby včetně elektromobility pro řízení ES ČR. Workshop MPO, 2018
https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/konference-seminare/2018/10/3-WS_CEPS.pdf
[9] Studie NAP SG A12 „Role agregátora v české energetice“, Deloitte, duben 2018
[10] Studie NAP SG A12 „Potenciál flexibility DECE a spotřeby včetně akumulace pro řízení ES ČR v prostředí SG“, EY, Euroenergy, červen 2018
[11] Workshop MPO k NAP SG - agregace a flexibilita, listopad 2017
[12] Status of Power System Transformation 2019, IEA, 2019
https://www.iea.org/reports/status-of-power-system-transformation-2019
[13] World Energy Outlook 2019, IEA, 2019
https://www.iea.org/reports/world-energy-outlook-2019
[14] Kolektiv, V21: Koncept metodiky vytěžení flexibility se síťovými omezeními, Projekt TK01030078 SecureFlex, 2019
[15] Kolektiv, V26: Analýza datových, obchodních a legislativních aspektů poskytování flexibility, Projekt TK01030078 SecureFlex, 2019
[16] The framework explained, USEF, 2015, ISBN: 978-90-824625-0-0
[17] Recommended practices and key considerations for a regulatory framework and market design on explicit Demand Response, USEF, 2017
[18] Pravidla provozování přenosové soustavy, část I, ČEPS, 2018
[19] Pravidla provozování přenosové soustavy, část II, ČEPS, 2019
[20]IGCC, ČEPS, 2012 https://www.ceps.cz/cs/novinka/spolecnost-ceps-se-pripojuje-do-systemu-igcc
[21] PICASSO, ČEPS https://www.ceps.cz/cs/picasso[22]MARI, ČEPS
https://www.ceps.cz/cs/mari
[23]TERRE, ČEPS https://www.ceps.cz/cs/terre
[24]Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice
[25]Zákon č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon)
[26]Vyhláška č. 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou