Mapa umístění vedení V403/803
Společnost ČEPS v letech 2023-2025 zrealizovala investiční záměr výstavby dvojitého vedení 400kV s názvem V403/803 – zdvojení vedení. Realizací došlo k naplnění základních povinností provozovatele přenosové soustavy tzn. bylo nahrazeno původní přes 60 let staré jednoduché vedení V403, byla zvýšena přenosová schopnost a byla zvýšena spolehlivost přenosové soustavy jako celku.
Původní jednoduché vedení V403 bylo uvedeno do provozu v roce 1959, kdy neslo označení V404, zároveň se jednalo o jedno ze dvou vůbec prvních 400kV vedení na území nynější České republiky. Vedení V404 spojovalo rozvodny Prosenice (poblíž města Přerov) a Varín (poblíž města Žilina, SR). V roce 1970 došlo k rozšíření 220kV rozvodny Nošovice (poblíž města Frýdek-Místek) o 400kV část a zároveň k zaústění (rozdělení) vedení V404 a tím vzniku vedení V403 Prosenice–Nošovice a V404 Nošovice–Varín.
Vedení V403 mělo délku 79,7 km při celkovém počtu stožárů 239 ks. Použité typy stožárů byly Portál a Třídřík. Přenosová schopnost byla 1 740 A.
Místo realizace
Vedení se nachází na území tří krajů – Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský. Umístění je ve většinové části v extravilánu obcí, vzhledem k rozsáhlosti a zastavěnosti některých obcí prochází ve výjimečných případech i intravilány, kdy jsou za tímto účelem přijata speciální opatření.
Od rozvodny Prosenice prochází vedení mírným zemědělsky obdělávaným terénem. Přibližně od Valašského Meziříčí až k rozvodně Nošovice je vedení umístěno na okraji Moravskoslezský Beskyd, profil terénu se směrem k rozvodně Nošovice zhoršuje a ve většině se zde nachází příkré a pro těžkou techniku nepřístupné louky a lesy.
Průběh přípravy realizace
V roce 2011 byly zahájeny projekční práce kdy došlo ke zpracování studie proveditelnosti tak, aby byly prověřeny možné varianty obnovy vedení V403. Následně po výběru varianty zdvojení vedení došlo k územně technické studii za účelem prověření celé trasy (z velké části byla zachována původní trasa i stožárová místa) s přihlédnutím ke všem technickým a ekonomickým aspektům, možným změn trasy apod. Tento podklad následně sloužil pro proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí tzv. EIA. Po získání kladného stanoviska EIA se stanovením podmínek pro další povolování začal povolovací proces – územní rozhodnutí, rozhodnutí o odstranění stavby a jako poslední stavební povolení. Souběžně s veřejnoprávním povolením stavby byly řešeny i majetkoprávní záležitosti – věcná břemena s dotčeným vlastníky pozemků.
Časová osa přípravy a realizace záměru
- 03/2011-11/2011 Studie proveditelnosti (podklad pro výběr modernizace/zdvojení atd.)
- 05/2012-11/2012 Územně technická studie
- 11/2013-10/2016 EIA
- 03/2015-07/2016 Dokumentace záměru akce, záměr akce
- 08/2016-07/2020 Dokumentace pro územní rozhodnutí, včetně získání rozhodnutí
- 09/2019-02/2023 Dokumentace pro rozhodnutí o odstranění stavby, včetně získání rozhodnutí
- 09/2019-04/2023 Dokumentace pro získání stavebního povolení, včetně získání povolení
- 12/2020-11/2021 Dokumentace pro provedení stavby
- 03/2022-12/2022 Výběr zhotovitelů
- 05/2023-10/2024 Realizace hlavní části akce
- 05/2025-09/2025 Aplikace nátěru, kolaudace
Realizace
Hlavní část realizace probíhala souvisle od května 2023 do října 2024, kdy bylo vedení V403/803 4. 10. 2024 uvedeno do provozu a získán souhlas s předčasným užíváním zařízení. Z důvodu velkého rozsahu byla akce realizačně rozdělena na tři navazující souběžně realizované úseky. Každý úsek byl zajištěn samostatnou smlouvou o dílo s příslušným zhotovitelem. Souběžně s realizací proběhla úprava rozvodny Nošovice za účelem vybudování prostoru pro nově vzniklé vedení V803. V předchozích letech proběhlo taktéž rozšíření rozvodny Prosenice, kde mimo jiné taktéž došlo k vybudování prostoru pro vedení V803.
Dále probíhaly úpravy na zařízení dotčené technické infrastruktury (plynovody, vodovody, telekomunikační kabely apod.), kde byly eliminovány možné nebezpečné vlivy, které by mohly vzniknout od provozu vedení V403/803
V roce 2025 dojde k dokončení aplikace nátěru na zbývajících stožárech a proběhne kolaudace zařízení.
Technické řešení
Technické řešení vychází se standardů ČEPS. Celková délka vedení je 79,7 km. Byly použity typizované stožáry typu Dunaj (202 ks) a Soudek (43 ks) s výškou dle terénu a místních podmínek od 46 m až do 70 m. Stožáry jsou žárově zinkovány a opatřeny dvouvrstvým nátěrem. V některých místech je dle požadavku Úřadu pro civilní letectví zvolen letecký výstražný nátěr v kombinaci se zvýrazněním zemnicích lan červenými a bílými koulemi.
Betonové základy jsou armovány a navrhovány individuálně dle zatížení daného stožáru a geologický podmínek. Hloubka založení je 2,5–3,5 m pod úrovní terénu. V přibližně polovině případů bylo navrženo speciální založení pomocí mikropilotů.
Jsou použity ocelohliníkové fázové vodiče typu 490-AL1/64-ST1A a ocelohliníková zemnící lana s optickými vlákny 159-AL3/44-A20SA, 48 vláken. Proudová zatížitelnost každého systému je 2 500 A. Izolátorové závěsy jsou sestaveny z keramických tyčových izolátorů.
V místech s možným častým výskytem osob je provedeno uzemnění ekvipotenciálními kruhy za účelem eliminace úrazu krokovým a dotykovým napětím.
Závěr
Bylo obnoveno doposud nejstarší vedení 400 kV ve vlastnictví ČEPS. Při realizaci akce nenastaly závažnější komplikace, byl dodržen stanovený termín uvedení do provozu. Od studie po kolaudaci uběhlo přibližně 15 let, což je nepatrně více, než byl původní předpoklad, ve výsledku se ale jedná o standardní délku harmonogramu pro akci takového rozsahu. Celkové investiční náklady akce přesáhnou tři miliardy Kč.
Akce V403/803 – zdvojení vedení byla jednou z rozsáhlejších v rámci strategického investičního plánu ČEPS, nicméně probíhají nebo budou probíhat další akce za účelem obnovy a posílení kapacity některých vedení stávajících, ale taky modernizace a rozšíření stanic přenosové soustavy.
Vždy záleží při investičních záměrech na faktorech projekční a povolovací připravenosti, možnosti uvolnění – dočasného odstavení zařízení tak, aby nebyla přerušena dodávka elektrické energie pro konečné spotřebitele, a v neposlední řadě financování.
Martin Horenský, ČEPS a.s.
