Martin Durčák
Jako provozovatel přenosové soustavy stojí ČEPS v samém srdci české energetiky. Zeptali jsme se proto předsedy představenstva Martina Durčáka, jak je společnost připravená na zásadní změny v evropské energetice od zapojení nových technologií po konec velkých energetických zdrojů.
Evropa radikálně mění energetickou politiku. Jak to vnímáte z pozice ČEPS a jak se to promítá do strategie společnosti?
Energetický sektor prochází výraznými a dynamickými změnami. Rozvoj nových technologií, proces decentralizace i transformace energetiky na nízkouhlíkovou přináší zásadní výzvy i pro provozovatele přenosové soustavy. ČEPS se na příchod „nové energetické éry“ intenzivně připravuje, a to zejména v oblastech rozvoje sítí, zajištění přenosu či řízení soustavy. Provádíme průběžnou aktualizaci strategických cílů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Dále spolu s partnery realizujeme řadu inovačních projektů a připravujeme otestování nových technologií formou pilotních projektů. Důležitým krokem je nejnovější úprava Pravidel provozování přenosové soustavy, tzv. Kodexu PS. Ta umožní zapojení nových technologií a subjektů do řízení přenosové soustavy, a to již od začátku roku 2021.
Funguje v rámci energetiky jednotný přístup evropských přenosových soustav? Jak je ČEPS v Evropě aktivní a jak funguje spolupráce s nejbližšími sousedy?
Vzhledem k propojenosti evropských přenosových soustav je úzká spolupráce mezi jednotlivými provozovateli nezbytným předpokladem pro jejich bezpečný a spolehlivý provoz. Evropská energetika je již nyní integrovaná v maximálně možném rozsahu, stále však pracujeme na zlepšení a dalším prohloubení této integrace. ČEPS je velmi aktivní a hraje důležitou roli v řadě evropských platforem a pracovních skupin. Za všechny mohu jmenovat Evropskou asociaci provozovatelů přenosových sítí, ENTSOE. ENTSO-E dnes představuje nejkomplexněji propojený a nejlépe fungující mezinárodní celek, jehož součástí je 42 provozovatelů přenosových soustav. V asociaci spolupracujeme na mnoha úrovních v oblastech rozvoje trhu s elektřinou, provozu a rozvoje přenosových soustav.
Leitmotivem posledních měsíců je „konec uhlí“ v energetickém mixu. Stanou se novým stabilizačním prvkem v soustavě plynové zdroje, nebo máte modely úplně jiného vývoje energetiky?
S ohledem na závažnost očekávaných změn v energetickém sektoru ČEPS zveřejňuje dlouhodobý výhled zdrojové přiměřenosti, tzv. MAF CZ – vloni poprvé až do roku 2040. MAF CZ obsahuje kromě základních scénářů i další citlivostní scénáře, zohledňující možné varianty vývoje sektoru elektroenergetiky. Vzhledem k postupnému odstavování uhelných zdrojů bude úroveň instalovaného výkonu velmi pravděpodobně klesat. Zároveň, díky vyššímu podílu obnovitelných zdrojů, porostou nároky na regulaci elektrizační soustavy. Při náhradě regulačních kapacit odstavením uhelných zdrojů nelze spoléhat pouze na jeden typ výrobní technologie – kromě plynových zdrojů jsou také možnosti na straně spotřeby a využití bateriové akumulace. Při výběru vhodné technologie se řídíme rovněž ekonomickými hledisky.
Polsko zavedlo kapacitní mechanismy. Mohou být cestou i pro českou energetiku a jak daleko je u nás debata na toto téma?
Společnost ČEPS je jako provozovatel přenosové soustavy ČR zodpovědná za její spolehlivý provoz. Proto průběžně analyzujeme vývoj energetiky ve střednědobém až dlouhodobém výhledu a indikujeme potenciální problémy. Podle našich analýz se ČR od roku 2030, i v souvislosti s rozhodnutím o konečném datu odchodu od uhlí, postupně začíná stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Zmíněné zavedení kapacitních mechanismů může být jedním z řešení. Proto ČEPS prosazuje úpravy legislativy, aby v případě potřeby kapacitních mechanismů byla tato oblast připravena.
Pokračuje investiční program ČEPS, případně můžete zmínit hlavní letošní akce?
Své poslání, tedy především zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje přenosové soustavy ČR, musí naše společnost plnit bez ohledu na momentální situaci, proto se na našich investičních záměrech nic nemění. Z nejvýznamnějších letošních akcí mohu uvést modernizaci vedení V460 spojujícího rozvodny Nošovice a Albrechtice v Moravskoslezském kraji a zprovoznění nové zapouzdřené rozvodny Vítkov v Karlovarském kraji včetně nových vedení V490/V491, která tuto rozvodnu spojují s rozvodnou Přeštice. V neposlední řadě jsme v rámci rekonstrukce dokončili polovinu 420kV rozvodny Kočín v Jihočeském kraji.
Jak se vám daří vypořádávat s komplikacemi, které přináší covidová krize? Museli jste zavést opatření nad rámec standardních hygienických a organizačních?
Pokud se ptáte na opatření uvnitř ČEPS, tak všichni zaměstnanci, jejichž profese je strategicky důležitá pro zajištění bezpečného chodu přenosové soustavy ČR, podléhají speciálním režimovým opatřením, která minimalizují riziko jejich nákazy. U ostatních zaměstnanců maximálně využíváme možnosti práce z domova, případně režim střídání v kancelářích, samozřejmostí je omezení externích návštěv, nošení roušek, dezinfekce či měření teploty vstupujících osob. Pokud jde o vliv pandemie na přenosovou soustavu, během krize jsme dosud neměli provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase, situaci jsme většinou řešili standardními nástroji dispečerského řízení. V jarním období jsme však museli vypínat některá vedení či rozvodny z důvodu nárůstu napětí způsobeného poklesem spotřeby a tím i toků elektřiny přes přenosovou soustavu ČR. Také s touto situací jsme si poradili – mimo jiné i díky vynikající spolupráci s distribučními společnostmi a úzké spolupráci a koordinaci s ostatními evropskými provozovateli přenosových soustav.
Jak se krize promítá do spotřeby elektřiny?
Spotřebu ovlivnila pandemie zejména v jarním období. V polovině dubna 2020, kdy se naplno projevilo omezení výroby ve velkých průmyslových podnicích, dosáhl pokles spotřeby elektřiny v pracovních dnech hodnoty 15 %, po očištění od meteorologických vlivů. Relativní snižování spotřeby se zastavilo ve druhé polovině dubna. Na konci dubna a po většinu května se pohybovalo kolem 12 %, v posledním květnovém týdnu činila jeho hodnota 9 %, v průběhu června pak 6 %. Během července až září se pokles spotřeby pohyboval mezi 2–4 %, v aktuálním období se pohybuje v rozmezí 1–2 %. ČEPS očekává celkový meziroční pokles spotřeby za rok 2020 ve výši 4 %, při zachování současné situace.
Ovlivňuje to i náklady ČEPS jako v první vlně, kdy jste více nakupovali služby výkonové rovnováhy?
ČEPS nakupuje stále přibližně stejný objem služeb výkonové rovnováhy pro zajištění bezpečného provozu. Vliv na výši nákladů má jak pandemická situace, tak fakt, že v návaznosti na požadavky legislativy, respektive Nařízení EU 2019/ 943 o vnitřním trhu s elektřinou, nakupujeme 30 % objemu služeb výkonové rovnováhy na denním trhu.
Rozšířili jste model přenosové soustavy i o část vedení 110 kV. Co si od toho slibujete?
Pro dispečink ČEPS je klíčový model soustavy, který obsahuje správné a maximálně komplexní vstupní informace a který zahrnuje kromě přenosových soustav ČR a části Evropy i distribuční sítě. Nad ním probíhají výpočty a simulace nezbytné pro operativní řízení. Rozšíření modelu o části distribuční sítě se jmenovitým napětím 110 kV, které jsme zrealizovali se společnostmi ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce, poskytlo našim dispečerům detailnější přehled o elektrizační soustavě, nové možnosti a zpřesnění síťových výpočtů v reálném čase a zkvalitnění spolupráce s dispečinky provozovatelů distribučních sítí.
Jak jste připraveni na decentralizaci energetických zdrojů a elektromobilitu? Jde vývoj v ČR tak rychle, jak se před několika lety předpokládalo?
V ČEPS tyto změny vnímáme jako příležitost – průběžně se na ně připravujeme a často stojíme přímo u jejich zrodu. V úvodní odpovědi jsem zmínil inovační projekty, které realizujeme se svými partnery. Za všechny mohu uvést testování velkého bateriového systému pro poskytování služeb výkonové rovnováhy v rámci projektu BAART a možnosti agregace flexibility malých spotřebitelů prostřednictvím projektu Dflex, v jehož rámci nyní připravujeme pilotní test agregátora v roce 2021. Z těch nejnovějších bych pak rád zmínil projekt Eflex zaměřený na využití volné kapacity baterií, mimo jiné třeba v rámci dobíjení elektromobilů, pro poskytování podpůrných služeb. Spolupracujeme na něm se společnostmi ČEZ, E.ON Energie, Solar Global Service, PREdistribuce a LEEF Technologies, významným partnerem je i společnost Škoda Auto, která bude mít v ČR klíčovou roli v oblasti elektromobility.
Rozvoj decentralizace energetických zdrojů a elektromobility byl v minulosti většinou posuzován v několika scénářích, a to vysokém, středním a nízkém. Zdá se, že v současné době se blížíme spíše nízkému scénáři, ke změně rychlosti rozvoje však může dojít kdykoli a naše společnost bude připravena na tyto změny reagovat.
ČEPS je součástí kritické infrastruktury státu. Co vše děláte pro maximální posílení kybernetické bezpečnosti?
ČEPS je podle zákona o kybernetické bezpečnosti v roli správce kritické informační infrastruktury, a plní tedy požadavky stanovené tímto zákonem. Od roku 2014 máme certifikovaný systém řízení bezpečnosti informací, který každý rok obhajujeme. Nad rámec tohoto standardu a v souladu s přijatou strategií se zaměřujeme na zvýšení prevence, detekce a reakce na bezpečnostní události a incidenty.
