Už nejsme jen stavaři. Odsíření Mělníka nás posunulo na úroveň technologické firmy

Zdeněk Hošek Zdeněk Hošek

Zdeněk Hošek má v divizi 3 Metrostavu na starosti hlavně ekologizace klasických energetických zdrojů a jak zdůrazňuje v rozhovoru pro All for Power, česká stavební jednička si za poslední léta vytvořila know-how, které ji staví do pozice jednoho ze zásadních dodavatelů pro velké energetické skupiny. „Dokážeme navrhnout, postavit nebo zrekonstruovat celý technologický celek dle zvyšujících se legislativně ekologických nároků,“ říká Hošek. Aktuálně Metrostav pracuje na teplárně v Trmicích a na elektrárnách Prunéřov a Tušimice.

Co vše máte v Metrostavu na starosti v rámci energetiky?
Náš úsek se specializuje na ekologizaci klasických elektráren a tepláren. Dále se zabýváme výstavbou plynových, biomasových i multipalivových zdrojů. Pro zákazníky jsme připraveni stavby navrhnout a zrealizovat tak, aby pro ně byly co nejefektivnější (poměr cena výkon) a to i s ohledem na dlouhodobější časový horizont. V neposlední řadě se připravujeme na výstavbu paroplynových zdrojů a zařízení pro energetická využití odpadů.

Jak jste aktivní v rámci ekologizací zdrojů velkých energetických skupin?
Pevně věřím, že jsme nejen pro velké energetické skupiny garanty kvalitního, bezpečného a seriózního partnera.

Jaké technologie umíte nabídnout a jak vznikalo know-how Metrostavu v klasické energetice?
Začnu od konce. Metrostav letos oslaví 50 let od svého vzniku. Během tohoto půl století se podílel na výstavbě nejrůznějších typů zakázek. Od výstavby metra a tunelových staveb, přes výstavbu vodních děl, liniových staveb, občanských i průmyslových staveb a konečně i staveb technologických v klasické energetice. Já osobně jsem se začal angažovat v klasické energetice v roce 2007 při komplexní obnově elektrárny Tušimice II, kde měl Metrostav na starosti například vytápění hlavního výrobního bloku a obnovu celé řady objektů. Následovala komplexní obnova elektrárny Prunéřov II, kde Metrostav mimo dodávky kompletní stavební části montoval také kotle. V roce 2015 jsme založili úsek Průmyslová energetika a teplárenství, který v současné době dosahuje ročního obratu okolo 1,3 mld. Kč. Pro mě i řadu obchodních partnerů bylo asi klíčovým momentem úspěšné dokončení „odsíření“ mělnické elektrárny. Myslím, že Metrostav zvládl další dovednost a může se prezentovat nejen jako firma stavební, ale i technologická.

Nyní se vrátím k první části otázky. Kromě návrhu a výstavby uhelných zdrojů a odsíření spalin nabízíme také biomasové, multipalivové, plynové i paroplynové zdroje. Dokážeme účinně snížit rtuť, tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku a další nebezpečné látky ve spalinách. Zdůrazňuji, že zákazníkovi dokážeme navrhnout a postavit, případně zrekonstruovat, celý technologický celek dle zvyšujících se legislativně ekologických nároků.

Plánujete při rozvoji energetiky v rámci Metrostavu nějaké akvizice?
Pokusím se parafrázovat slova našeho generálního ředitele, ze kterých je zřejmý náš výhled do budoucnosti v této oblasti. Pan generální ředitel říká, že by byl rád, abychom dále rozvíjeli portfolio aktiv, na které se specializujeme. To znamená v oblasti energetiky i v oblasti ekologizace průmyslu. Jsem rád, že nejen já, ale i vrcholné vedení Metrostavu vidí v energetice příležitost pro rozvoj naší firmy.

Na jakých zdrojích Skupiny ČEZ aktuálně děláte?
V současné době máme naše projektové týmy na elektrárnách Prunéřov a Tušimice a na teplárně v Trmicích. Ve všech provozech upravujeme či stavíme technologická zařízení, která buď snižují obsah tuhých znečišťujících látek, nebo oxidů síry, dusíku či rtuti ve spalinách.

Nedávno jste dodělali zakázku v Plzeňské teplárenské, o co šlo?
Jednalo se o návrh a provedení prací za účelem snížení oxidů síry a tuhých znečišťujících látek ve spalinách u stávající technologie na bázi mokré vápencové vypírky.

Provedli jsme intenzifikaci a úpravy čtyřsekcového elektrostatického odlučovače. Dodali jsme nové vysokonapěťové zdroje a provedli úpravy v absorbéru včetně dodávky a instalace zařízení TRAY.

Zajímají vás i další ekologizace skupiny EPH potažmo skupiny Sev.en Energy, která chystá retrofit uhelných Počerad?
Samozřejmě sledujeme investiční záměry tohoto významného klienta nejen na elektrárně v Počeradech, kde mimochodem naše dceřiná společnost Metrostav DIZ realizuje eliminátor kapek v odsíření na bloku 6, ale i na jiných lokalitách. Jsme připraveni nabízet a realizovat naše technická řešení složitých technologických celků za seriózních, oboustranně vyvážených smluvních podmínek.

Jak je stavebně a technologicky složité připravit elektrárny potažmo teplárny na limity rtuti dle BAT?
Každá teplárna či elektrárna má svá specifika. Liší se výkonem, prostorovým uspořádáním, druhem paliva a v mnoha dalších parametrech. Naše společnost dokáže klientovi nabídnout, troufám si říci, nejefektivnější variantu technologického zařízení snižující obsah rtuti ve spalinách při splnění podmínky využití nejlepších dostupných technologií (BAT). V každém případě se musí provést mnoho měření, výpočtů a studií, než se přistoupí k projektování a následně k realizaci.

Je podle vás ještě prostor pro zpřísňování limitů? Dá se ještě z vašeho pohledu jít technicky dál, aby to zároveň dávalo ekonomický smysl?
K této otázce se dá přistoupit mnoha způsoby. Osobně vidím, že je možné ve všech procesech klasické energetiky snižovat emise. Od těžby uhlí přes jeho dopravu, spalování, filtrování spalin, likvidaci strusky atd. Ovšem momentálně je celospolečenský zájem odklonit se od spalování fosilních paliv. Myslím, že současně nastavené emisní limity i cena emisních povolenek již vedou k radikální proměně naší energetiky. Další zpřísnění by mohlo vést k nedostatku energie na trhu, případně k velkému nárůstu její ceny. Asi je z mé odpovědi zřejmé, že další zpřísnění limitů v kombinaci se zvyšující se cenou za emisní povolenky povede dle mého soudu k uzavírání provozu klasických energetických zdrojů.

Zajímají vás do budoucna i projekty mimo ČR – například v Polsku, které je rovněž závislé na uhlí?
Upřímně řečeno předpokládáme v ČR v oblasti energetiky velice intenzivní výstavbu, a proto také prozatím neuvažujeme s projekty mimo naší nebo Slovenskou republiku.

Jak se vůbec díváte na současný energetický sektor a jeho poměrně zásadní proměnu?
Můj pohled je částečně zřejmý z předchozích odpovědí, ale pokusím se ho doplnit o některé úvahy. Přikláním se k názoru, že nás čeká přechodný stav, kdy musíme částečně investovat do klasických uhelných zdrojů, aby takzvaně dožily a současně s tím musíme vybudovat plynové a paroplynové zdroje, které se stanou páteří naší energetiky minimálně ve 30. a 40. letech 21. století. Doufám, že vědci a inovátoři během tohoto období, tj. cca 20-30 let, najdou způsob, jak efektivně získat a uložit energii z obnovitelných zdrojů. Záměrně se vyhýbám jaderné energetice, protože cítím, že minimálně v našem středoevropském prostoru není pro tuto energii dostatek celospolečenské podpory, a proto také nemůžou být tak významné strategické stavby zrealizovány.

× Full - Emerson