Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Válka na Ukrajině změnila energetické plány Evropy a Česká republika není výjimkou. Přehodnocuje se řada velkých investic, konverzí na plyn a ve hře je i delší spalování uhlí, což by se ještě na začátku roku zdálo jako utopie. „Nový jaderný zdroj se začne stavět nejdříve v roce 2029 a v současnosti máme 5 GW nevyužitých uhelných zdrojů, které mohou pomoci překlenout energetickou krizi,“ je přesvědčený Vladimír Budinský, prezident EURACOAL.
Jak změní válka na Ukrajině podíl uhlí v energetickém mixu a na jak dlouho?
Podíl uhlí krátkodobě vzroste. Ukazují to čísla za rok 2021 i za první měsíce roku 2022. Je nepochybné, že konec 4GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách v Německu a část více než 30 GW plynových zdrojů v Německu bude nahrazena krátkodobě jak hnědým, tak černým uhlím.
Jak by se měl stát postavit k využití uhlí v krátkodobém a dlouhodobém horizontu?
Stát by měl rychle v horizontu 2-3 měsíců říci, že hnědé uhlí bude potřebovat a na jak dlouho. A zastavit tak nejistotu, která v našem oboru panuje. Vládní programové prohlášení o konci uhlí v roce 2033 nekoresponduje s tím, že má být uhlí (v současnosti využíváme v uhlí 4 GW instalovaného výkonu z 9 GW možných) u nás nahrazeno jadernou energií, ale první nová jaderná elektrárna o kapacitě 1,2 GW se možná začne stavět nejdříve v roce 2029 a do provozu půjde v roce 2036.
Jaké je podle vás nejsmysluplnější využití uhlí v ČR při přechodu k zelené energetice?
Uhlí může plnit roli flexibilního zdroje, který zálohuje takzvané obnovitelné zdroje. Existují spolehlivé předpovědi počasí, a to umožňuje nespolehlivé, jak rád říkám “občasné zdroje energie” - OZE, nahradit v období, kdy nefungují. Zde je nutno říci, že u nás solární elektrárny fungují asi 1000 hodin v roce (celý rok má 8760 hodin) a větrné asi 2000 hodin. “Záložní zdroje” tedy budou fungovat po většinu roku a občasné zdroje jsou zelený greenwashing.
Které elektrárny a teplárny mají potenciál pro zásadnější prodloužení životnosti?
Jsou to zejména novější a nedávno modernizované a ekologizované zdroje. Uvedu tři příklady - Ledvice, Tušimice a Prunéřov.
Ovlivní současná situace plány konverzí z uhlí na jiné zdroje?
Samozřejmě. Nad plynem v energetice je teď velký otazník, ale já bych ho neodepisoval, protože má velké výhody. Tou hlavní je vysoká flexibilita a nízké investiční náklady. Do plynové infrastruktury se mohutně investuje a po diversifikaci zdrojů jistě klesne cena.
Je pro stát zajímavá nabídka skupiny Pavla Tykače na dodávky elektřiny z uhlí mimo burzu?
Je to zajímavý nápad a jeho princip by měl být využit.
Měl by vzniknout státní obchodník s energiemi? Případně pod koho by měl spadat?
Myslím, že stát na to nemá kapacitu a kompetenci. V principu to v tržní ekonomice není role státu a tedy je to nesmysl.
Očekáváte, že se pod tlakem cen komodit změní energetický trh v EU?
Tak v první řadě v EU už po zásazích Evropské komise a členských zemí je energetický trh zdeformovaný tak, že prakticky neexistuje. EU příliš tlačila na ekologii a nedbala na dostupnost energií a na energetickou bezpečnost.
Je třeba trh uvolnit, protože jen tak se dosáhne nejnižší ceny. A právě vysoké ceny energií ohrožují sociální klid v Evropě. Ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot jsou neudržitelné pro stabilitu a konkurenceschopnost evropské ekonomiky a sociálního smíru v Evropě. U nás je situace skoro nejhorší v EU.
