Domácnosti stále zvyšují svou poptávku po energii, zvyšují se nároky na množství provozovaných zařízení, nároky na udržení stabilního vnitřního prostředí, vytápění a chlazení. Zvyšující se spotřeba energie a její rostoucí cena má za následek narůstající náklady domácností vynaložené na provoz bytu. Pokud uvedené náklady vzrostou a překročí pro domácnost únosnou hranici, může se domácnost dostat do stavu energetické chudoby.
V době, kdy se rozšiřuje povědomí o tématech, jakými jsou energetická účinnost budov, užívání obnovitelný zdrojů nebo snižování produkce emisí, se zvyšují nároky na budovy a jejich provoz. Česká republika, stejně jako další státy evropské unie, se zavázala ke snižování energetické spotřeby, zvyšování energetické efektivnosti a snižování produkce skleníkových plynů. Po přijetí evropské Směrnice o energetické náročnosti budov a její implementaci do českých právních předpisů, bude jedním z hlavních cílů snížení skleníkových plynů. Přesněji jejich produkce by měla být o 40 % nižší ve srovnání s rokem 1990 [1].
Česká republika pravidelně vyhlašuje dotační programy zaměřené na plnění stanovených cílů, pomáhá především se základními opatřeními, jakými jsou zateplení pláště budovy, výměna výplní otvorů nebo výměna zdrojů tepla. Dotační programy nabízejí částečné pokrytí nákladů na pořízení těchto úsporných opatření po dodržení stanovených podmínek. Existuje ale skupina takzvaných energeticky chudých domácností, která nemá možnost stanovené podmínky dotačních programů splnit a nemohou tak využít poskytované finanční prostředky.
V České republice není problematika energetické chudoby v rámci legislativy prozatím řešena na takové úrovni jako v jiných evropských zemích. Nejprve je nutné stanovit, co energetická chudoba znamená a jakým způsobem se projevuje.
Co je energetická chudoba?
Samotná definice energetické chudoby v jednotlivých státech není jednotná. Je nutné si uvědomit, že v různých částech světa jsou rozdílné životní podmínky, jiné potřeby a jiný životní standard. Není proto jednoduché najít vhodnou definici, která by platila ve všech zemích, existuje ale obecná evropská definice.
„K energetické chudobě dochází, pokud je pro domácnost obtížné nebo nemožné zajistit dostatečné vytápění bytu za přijatelnou cenu“ Za dostatečnou úroveň teploty je doporučeno Světovou zdravotnickou organizací stav, kdy je dosaženo teploty 21 °C v obývacím pokoji a v ostatních obsazených místnostech 18 °C. [2]
Definice vystihuje podstatu problému energetické chudoby, nicméně je velmi složité pracovat s pojmy, jakými jsou „obtížné zajistit“ nebo „za přijatelnou cenu“. Pro každou domácnost bude mít tato definice jiný význam.
Ostatní země evropské unie, které se již energetickou chudobou zabývají, si velmi často stanovují své národní definice. Česká republika prozatím vlastní definici nemá. Definice energetické chudoby ve Spojeném království: Domácnost je v energetické chudobě, pokud by za účelem udržení uspokojivého stavu vytápění bylo nutné vynaložit více než 10 % svého příjmu (včetně příspěvku na bydlení) na veškerou spotřebu paliva. „Uspokojivý režim vytápění“ je definován stejně jako v předchozím případě [3].
Energetická chudoba neznamená chudobu. Nízké finanční příjmy mohou být jednou z příčin, ale ne jedinou. Na vzniku energetické chudoby se podílí více faktorů, viz níže.
Všechny tyto faktory mají vliv nejen na chod domácnosti, ale především na styl života v domácnosti a její životní úroveň. Pokud se domácnost dostane do problému energetické chudoby, bude pravděpodobně svoji situaci řešit změnou v jedné ze zobrazených oblastí. Nejsnadnějším řešením bývá omezení spotřeby energie, což má za následek přímé snížení výdajů za energii, ale zároveň dojde i ke snížení životní úrovně.
Nejběžnějšími indikátory energetické chudoby jsou nízké příjmy domácnosti, špatná energetická efektivnost budovy a vysoká cena za energii. Pokud se tyto tři faktory sejdou je možné domácnost považovat za energeticky chudou. [4]
Jedním z nabízených řešení dané situace je zvýšení sociální pomoci domácnosti. Sociální příspěvky ve formě financí domácnosti pomůžou zvládnout nastalou situaci, ale jedná se pouze o dočasné řešení, které není možné udržet. Stále bude docházek ke zbytečným ztrátám energie z důvodu špatné energetické efektivnosti budovy, ale navíc se zvyšující cenou za energii budou narůstat náklady a pomoc by se musela postupem času měnit a její hodnota navyšovat, i přes poskytnutou pomoc by se domácnost dostala do stavu, ve kterém je nyní.
Nejvhodnějším řešením je takové řešení, které propojí všechny nebo alespoň většinu faktorů, tak aby se problém energetické chudoby vyřešil z dlouhodobého hlediska. Domácnost tedy kromě potřebných finančních prostředků potřebuje určité vzdělání nebo motivaci ke změně stavu, ve kterém se nachází. Přistupovat k řešení problému energetické chudoby není možné jednotně, ale naopak je třeba přistupovat velmi individuálně.
Jak vyplývá ze zmíněných třech klíčových indikátorů energetické chudoby, nejvíce ohrožené jsou domácnosti s nižšími příjmy, především:
- domácnosti seniorů,
- domácnosti s jedním příjmem,
- domácnosti jednočlenné,
- a neúplné rodiny.
Kolik je ohrožených domácností?
Pro stanovení odhadu počtu domácností zasažených energetickou chudobou bylo vytvořeno několik studií. Studie Fuel Poverty Network udává, že v České republice je až 10 % domácností, které nemohou dosáhnout na požadovanou teplotu ve svém bytě až 10 % domácností, které mají problémy s placením za své účty za energii.
Zpráva z evropského programu Energy poverty observatory pro Českou republiku uvádí, že 3,1 % domácností není schopno udržet adekvátně vytopený byt a 10,7 % domácností má problémy s vysokými výdaji na energii [5].
Dále byla prezentována studie na základě statistických dat příjmů domácností a stavu bytového fondu v české republice. Z této studie vychází, že je v České republice až 16 % domácností ohrožených energetickou chudobou. Výpočty studie vychází z britské definice energetické chudoby [6].
Program pro snížení energetické chudoby
Stávající dotační programy mají správné zaměření, které by pomohlo snížit energetickou chudobu v České republice, ale bylo by třeba je upravit tak, aby je domácnosti zasažené energetickou chudobou mohli využít nebo vytvořit program nový přímo se zaměřující na zasažené domácnosti. Jedním z klíčových cílů programu musí být pomoci domácnostem snížit výdaje na energii a snížit spotřebu energie. Většina energetických ztrát v objektu je způsobena únikem tepla nebo neefektivní otopnou soustavou objektu. Je nezbytné, aby se program zaměřil na renovaci budov, zvyšování energetické efektivnosti obálky budovy a výměnu zdrojů energie na bázi individuálního přístupu.
Program musí být součástí komplexního řešení, zároveň je nutné vytvořit dále národní strategii, která České republice chybí. Program by měl doplňovat stávající dotační programy a spolupracovat s nimi.
Podoba programu může vypadat i jiným způsobem, je možné se inspirovat v zahraničí. Program podpory ve Velké Británii je zaměřen na pomoc domácnostem ze strany dodavatele energie. Velká Británie vypsala program „Energy Company Obligation“, který dává energetickým dodavatelům povinnost pomoci energeticky chudým domácnostem, které splňují určené parametry. Dodavatel je povinen zajistit provedení stavebních úprav tak, aby bylo dosaženo zvýšení energetické efektivnosti budovy. Část ušetřených nákladů se poté vrací k dodavateli jako splátka za provedené úsporné opatření. Pokud se správně navrhnou úpravy, dosáhnou zisku obě strany [7]. Dochází zároveň k plnění cílů podle článku 7 Směrnice o energetické účinnosti.
Závěr
Podstata energetické chudoby není o sociálním stavu domácnosti nebo o výši jejích příjmů, ale jedná se o komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení, a to především takové řešení, které bude mít vhodný účinek z dlouhodobého hlediska.
V České republice je 10 % až 20 % domácností, které si nemohou dovolit vytápět svůj byt nebo mají potíže s placením za spotřebovanou energii. Při dlouhodobém zvyšujícím se trendu ceny energie je možné, že se bude počet domácností zasažených energetickou chudobou zvyšovat. Jednou z možností, jak domácnostem pomoci z dlouhodobého hlediska, je umožnit jim přístup ke stávajícím dotačním programům, které se zaměřují na zvyšování energetické efektivnosti budov nebo zvyšování energetické efektivnosti zdrojů.
Energeticky chudé domácnosti jsou oblastí, která má významný potenciál přispět ke stanoveným dlouhodobým cílům evropské unie, které Česká republika přijala. Vytvořením programu podpory pro tyto domácnosti pomůže nejen zvýšit jejich životní úroveň a snížit náklady na energii, ale pomůže k dosažení zvýšení energetické efektivnosti budov v Evropě a snížení produkce skleníkových plynů.
Dalším důvodem zabývat se energetickou chudobou je směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III z roku 2018, která členským státům dává za úkol začlenit opatření proti energetické chudobě ve svých strategiích a stanovit relevantní opatření, která pomohou řešit situaci energetické chudoby v zemi. [8] Členské státy dále musejí vykazovat vnitrostátní opatření, která byla přijata ke zmírnění energetické chudoby a tyto opatření musejí být součástí každé dlouhodobé strategie obnovy.
Jan Pojar
Jiří Karásek
Fakulta stavební, ČVUT v Praze
Použitá literatura
[1] EC. 2016. “Clean Energy For All Europeans” COM/2016/0: 13.
http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/?qid=1512481277484&uri=CELEX:52016DC0860.
[2] EU. 2019. “Energy Poverty.” 2019.
https://ec.europa.eu/energy/en/topics/markets-and-consumers/energy-consumerrights/energy-poverty.
[3] Hills, John. 2012. “Getting the Measure of Fuel Poverty: Final Report of the Fuel Poverty Review.” CASE Report 72, 237.
https://doi.org/10.1016/j.jssc.2015.08.030.
[4] Rademaekers, Koen, at col. 2016. Selecting Indicators to Measure Energy Poverty: Final Report. Rotterdam: Trinomics B. V.
https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Selecting Indicators to Measure Energy Poverty.pdf.
[5] Energy Poverty Observatory. 2019. “Member State Reports: Czech Republic.”
https://www.energypoverty.eu/observatory-documents/czech-republic.
[6] Karásek, Jiří, and Jan Pojar. 2018. “Programme to Reduce Energy Poverty in the Czech Republic.” Energy Policy 115: 131–37.
https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.enpol.2017.12.045.
[7] Ofgem. 2018. “Energy Company Obligation.” Environmental Programmes.
https://www.ofgem.gov.uk/environmental-programmes/eco.
[8] Directive (EU) 2018/844. 2018. “On the Energy Performance of Buildings.” Official Journal of the European Union 2018 (April): 75–91.
https://doi.org/10.1007/3-540-47891-4_10.
