21. ročník kongresu, pořádaný společností Business Forum, proběl 24. května 2022 v Praze v hotelu Grand Majestic Plaza.
Kongres byl tradičně obsazen vysoce kvalitními řečníky. Účastníci dopolední části programu měli možnost si vyslechnout příspěvky a diskutovat jak se zástupci státní správy, europoslancem Luďkem Niedermayerem, náměstkem ministra průmyslu Reném Nedělou a členkou rady ERÚ Martinou Krčovou, tak s experty významných energetických firem v ČR, GŘ a předsedou představenstva PRE Pavlem Elisem, předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ ESCO Kamilem Čermákem, ředitelem sekce strategie ČEPS Karlem Vinklerem a místopředsedou představenstva E.ON Energie Janem Zápotočným.
Dopolední blok byl zaměřen na dopady ukrajinské krize a ruskou agresi jako akcelerátor modernizace české energetiky. Diskutující se jednoznačně shodli na tom, že je třeba zbavit se závislosti na ruském plynu tak, aby byla co nejméně poškozena ekonomika a aby Evropa nebyla vydíratelná Ruskem prostřednictvím krácení dodávek plynu. Právě Green Deal je chápán jako prostředek zbavení se závislosti na ruském plynu, dekarbonizace je vnímána spíše jako vedlejší produkt. Ukrajinská krize, která způsobila prudký nárůst cen energií, tak přispěla k vysoké poptávce po OZE jak u domácností, tak u firem. Obrovský potenciál má ČR v úsporách. Legislativa je bohužel ve velkém skluzu, který brzdí rychlejší přechod k moderním energetickým řešením.
René Neděla hovořil o plánu RePowerEU, který byl prezentován v polovině května 2022. Jeho cílem je snížení dodávek plynu, ropy a uhlí z Ruské federace. V oblasti legislativy se připravuje nový energetický zákon. Jedná se o transpozici směrnice 944 a má být hotový do konce roku 2022. Dále se chystají dvě novely energetického zákona. První s názvem „Putin“, která zahrnuje upřesnění technických detailů převodu zákazníků DPI. Druhá novela se týká zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu OZE. Podle Luďka Niedermayera vyústila diskuze o Green Dealu k přijetí evropského klimatického zákona, který říká, že do roku 2030 bychom měli snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990 a směřovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. K naplněné tohoto zákona byl v polovině roku 2021 přijat balíček Fit for 55. Hlavní nástroje pro naplnění požadavků balíčku jsou dva: požadavek na podíl OZE a požadavek na energetickou efektivitu.
V souvislosti s dnešní energetickou krizí a ruskou hrozbou jsou právě tyto dvě politiky v souladu s odklonem dodávek z Ruska. Aktuální situace přidala ještě dva akcenty: rychlejší posun od plynu k elektřině a větší tlak na přípravu vodíkové ekonomiky, zejména z hlediska interoperability nových investic. Dnešní diskuze v Evropském parlamentu a Evropské radě vede k tomu, že proti původnímu návrhu bude cíl pro podíl OZE zvýšen ze 40 % na 45 %. Bude zesílen tlak na zvýšení energetické efektivity.
Luděk Niedermayer se kriticky vyjádřil k tomu, čeho náš stát za poslední desetiletí „dosáhl“: ČR má jeden z nejnižších podílů OZE ze všech zemí EU. SEK byla schválena v roce 2015, neodpovídá tedy současnému vývoji. ČR neplní ani nižší cíle v oblasti energetické efektivity, zejména v budovách. Transpozice tzv. Zimního balíčku je v nedohlednu. Naprosto chybí snižování emisí v dopravě. Kvantitativně nebudeme mít problém dané cíle splnit, je nutné to provést ekonomicky efektivním způsobem. Podpůrné programy nereflektují ekonomickou efektivitu. Větrná energetika je politické tabu. Můžeme se tedy dostat k mixu zdrojů, který bude velmi nákladný a problematický. Neexistence energetického zákona podvazuje rozvoj technologií a vznik účastníků trhu, kteří vytvoří efektivnější energetický trh. Neměli bychom se zaměřovat jen na zvýšení sociálních dávek pro lidi s nižšími příjmy, ale pomoci jim, se z těžké situace vymanit tím, že jim pomůžeme zvýšit energetickou efektivitu. Je třeba podpořit rychlejší a setrvalý růst nejen malých instalací, ale především středních a větších např. u skladů a OC. Podpořit aukce pomocí „contract for difference“, které jsou nejefektivnější a nejtransparentnější cestou, jak věci administrovat.
V druhé části dopoledního programu se diskuse stočila k reálnému byznysu a trhu.
Kamil Čermák konstatoval, že ČR ztratila celou dekádu zbytečnou bizarní a ideologickou diskusí o minimálním přínosu OZE a úspor pro ČR. Právě v OZE a úsporách vidí obrovskou příležitost. Zmínil, že 90 % veřejných budov nesplňuje minulé standardy. Je třeba šetřit. Velké průmyslové firmy, které se dříve Green Dealu obávaly jako Liberty, Metalimex, Moser a další požadují dnes rychle úsporné programy doplněné o OZE. Celkem projekty EPC realizované ČEZ ESCO uspořily českým zákazníkům 1,8 mld. Kč. Letos má rozpracováno 80 projektů ve fotovoltaice, zájem narostl až třikrát.
Pavel Elis představil hlavní trendy společnosti, které jsou určovány především moderními technologiemi. Právě rychlý technologický vývoj umožňuje PRE nabízet zákazníkům nová řešení, která je motivují k efektivní spotřebě a zvýšení jejich životního standardu. Druhou oblastí, na které PRE pracuje, je urbánní infrastruktura, tedy síť dobíjecích stanic, dále flexibilita, agregace a kybernetická bezpečnost. Třetí oblastí je udržitelná výrobní infrastruktura tzn., že PRE investuje pouze do zdrojů kategorie OZE. Pavel Elis konstatoval, že liberalizace trhu přinesla od roku 2005 obrovský prospěch zákazníkům a cesta opačným směrem pod vlivem krátkodobých cílů by byla velmi škodlivá.
Karel Vinkler ukázal, jak vypadá současná energetická bilance Evropy: primární spotřeba energie v EU 27 v roce 2020 byla 16 tisíc TWh. Z toho tvoří podíl dovozu z Ruska 2 800 TWh a ty je třeba nahradit. Pan Vinkler se zaměřil na to, co znamená Green Deal tj. náhrada fosilních paliv v EU 27. Je třeba nahradit 7 až 9 tisíc TWh, to představuje 9 000 GW výkonu ve FVE, 3600 GW onshore (1200 turbín), 2500 GW offshore (500 turbín), 1200 GW v jádru (1000 jaderných bloků). To vše vyžaduje náklad zhruba 200 bilionů Kč.
Roční potřeba ČR je 305 resp. 330 TWh, podíl elektřiny tvoří necelých 20 %. Vlivem dekarbonizace výrazně poroste spotřeba elektřiny, což si vyžádá vysoké externí náklady na přebudování distribuční a přenosové soustavy. Progresivní scénář vypracovaný společností ČEPS ukazuje postupné snižování spotřeby fosilních paliv a nárůst výkonu v OZE až na 10 tisíc MW. Tento scénář však znamená obrovskou importní závislost ČR, cca. 15 až 20 TWh ročního dovozu, což v nejen současné krizové situaci, není dobrá zpráva.
Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie podtrhl význam pozitivní komunikace s veřejností o zelené dohodě, která byla v ČR doposud kritizována.
Odpolední blok zahájila Martina Krčová, radní ERÚ, která přiblížila zapojení ERÚ do transformace české energetiky. Úřad připravuje nový design trhu s elektřinou a inovaci tarifní struktury. Navržena je koncepce postupné inovace v regulovaných cenách a tarifech, která by měla být schválena do 30. září 2022. Cílem koncepce je určení takové ceny, která odpovídá nákladům, jež vyvolá zákazník. Nový tarifní systém bude nasměrován k nové energetice tak, aby umožnil využívání nových technologií. ERÚ připravuje projekt komunální a lokální energetiky (KLE), kam spadá model sdílení elektřiny pro bytové domy. Úřad začal přepočítávat, jak bude vypadat regulovaná část cen od ledna 2023. Zdražení vychází na úrovni desítek procent, proto by mělo být hledáno systémové řešení, které umožní nepřenášet nárůst cen na konečného zákazníka. Závěrem Martina Krčová shrnula, že je třeba aktualizovat strategické dokumenty včetně implementačních plánů, dokončit nastavení nového design trhu včetně tarifní struktury, připravit dotační tituly, podpořit vznik pilotních projektů, urychleně dokončit legislativu pro podporu transformace energetiky a připravit motivační regulaci pro VI. regulační období.
Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPU, konstatovala, že naším nejdůležitějším cílem dnes je, zbavit se závislosti na ruském plynu tak, aby naše ekonomika byla co nejméně poškozena. Jako krátkodobou absolutní strategickou prioritu označila naplnění podzemních zásobníků plynu před nadcházející topnou sezónou (v současné době probíhá v EU proces certifikace zásobníků, aby nikdo nemohl zneužít jejich kapacitu ke spekulacím). Dalšími cíli jsou využití solidarity a „pain-sharing“ napříč EU a nastavení pravidel pro fungování jednotlivých aktérů trhu v okamžiku, kdy by došlo k úplnému přerušení dodávek plynu z Ruska. Jako budoucí dlouhodobější cíl označila dobudování potřebné infrastruktury pro dodávku alternativních zdrojů, tj. LNG a FSRU. Vysvětlila závazné cíle REPowerEU tj. rozvoj domácích zelených a nízkouhlíkových plynů (nejméně 11% obnovitelných plynů v celkové spotřebě plynu EU a nejméně 20% GHG intenzity redukce spotřeby plynu v EU). Pro rozvoj vodíku v ČR je nezbytné jeho ukotvení v legislativě a podpora pilotních projektů.
Martin Sedlák, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky uvedl, že před současnou vládou stojí velká výzva, jak usnadnit výstavbu OZE, která posílí energetickou bezpečnost ČR. Konstatoval, že za posledních 10 let podíl OZE v ČR stagnoval. V roce 2021 však dochází k raketovému zájmu o FVE. V rámci Nové zelené úsporám tvoří počet žádostí o FVE 46 %, u tepelných čerpadel je to 27 %. Svaz moderní energetiky preferuje umožnění sdílení energie prostřednictvím tzv. energetických společenství, a to podle třídy napětí, do které je daná energetická komunita zapojena.
Chybí však legislativa. Potenciál pro OZE v ČR je stále velký: renovace budov by vedla k úspoře 1,8 Mld. kubíků zemního plynu, produkcí biometanu lze vyrobit do 5 let 1,3 mld. kubíků zeleného plynu ročně, nové FVE mohou vyrobit 9 až 12 TWh a nové větrné elektrárny 5 TWh čisté elektřiny. Pro otevření potenciálu OZE v ČR je třeba nový EZ včetně energetický společenství, sdílení energie, agregace a flexibility. Negativní stránkou rozvoje FVE a větrných elektráren je odpor místních obyvatel a obcí v místě realizace.
Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti TEDOM upozornil na to, že západní Evropa nechápe obavy středoevropských států z Ruska. Trhy zareagovaly na válku na Ukrajině přirozeně, cena vzrostla. Nerovnováha na trhu vznikla kvůli závislosti na přepravních trasách, jedná se pouze o přechodný jev, protože zdrojů je dostatek. Vláda musí podpořit strukturální změnu v energetice. Protože cena elektřiny byla od roku 2008 stabilní a nízká, nenutila spotřebitele k aktivitě. Přichází období, kdy by spotřebitel měl mít možnost vlastní aktivitou ovlivnit cenu např. snížit spotřebu, využít flexibilitu atd. Výroba by měla být více decentralizovaná a využívat lokálních zdrojů např. lokálních odpadů.
Michal Puchel, generální ředitel OTE uvedl, že spolu s distributory a PS se intenzivně zabývají rozvojem obchodního data-hubu tj. zpracováním dat: jak data získávat, zpracovávat a efektivně využívat. Je nutné určit jednotná pravidla a data poskytovat všem, zajistit jednotné rozhraní všech účastníků trhu, transparentní a nediskriminační přístup pro všechny účastníky trhu, kybernetickou bezpečnost a data vhodně škálovat. OTE čeká s přechodem na moderní energetiku řada nových úkolů spojených se sdílením elektřiny, akumulací, agregací flexibility, dynamickými distribučními tarify a koordinací přípravy provozu PS a DS.
Jiří Matoušek, člen představenstva a marketingový ředitel Centropolu, ukázal rostoucí ceny energií a jejich dopad na zákazníky. Upozornil, že ceny na EEX již nereflektují skutečný očekávaný výkon ekonomik, variabilní náklady a ceny emisní povolenky. Z EEX se stalo virtuální obchodní prostředí, které může destabilizovat celou ekonomiku. Ceny silové elektřiny budou v druhé polovině roku 2022 cca. 5500 Kč/MWh (v roce 2021 činila cena silové elektřiny 1600 Kč/MWh). Zákazník kategorie domácnost zaplatí cca o 200 % tzn. o 12 tisíc Kč ročně více. Predikce ceny pro rok 2023 pro silovou elektřinu dle ceníku ČEZ je 6500 Kč tzn., že platba pro zákazníka se zvýší o 15 tisíc Kč. Zákazník vytápějící elektřinou tedy zaplatí při spotřebě 12,5 MWh ročně o 60 až 75 tisíc více.
Podnikatelé (MOC) zaplatí bez daně o 30 mld. za rok navíc. Domácnosti zaplatí včetně daně o 76,5 Mld. ročně více. Celkově bude navýšení činit 278 mld. bez daně a 336 mld. s daní jen za elektřinu. Tyto částky budou odčerpány od domácností a firem směrem k výrobcům. Situace v cenách plynu nevypadá lépe. Zákazník, který má spotřebu 10 MWh zaplatí ročně oproti roku 2021 o 300 % tzn. o 22 tisíc Kč více.
Z pohledu celkových dodatečných nákladů spojených s růstem cen plynu bude navýšení cca. 200 mld. Sečteme-li elektřinu a plyn, dělá navýšení 465 mld. V této částce není započten nárůst ceny v regulované složce elektřiny, které také poroste, jak upozornila Martina Krčová z ERÚ. Odčerpání těchto prostředků bude znamenat omezení investic firem. Průmyslový sektor je extrémně ohrožen. Jiří Matoušek apeloval na ERÚ, aby měl k dispozici veškerá data od distributorů a byl schopen je poskytnout MPO, MPSV a MF, aby bylo možné na základě dat situaci urychleně řešit.
Poslední blok kongresu byl věnován investicím distributorů.
Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D, uvedl, že distributor je primárně „enabler“ umožňující zákazníkovi seberealizaci na energetickém trhu. Distribuční síť je třeba „pochytřit“, což bude finančně náročné. Společnost E.ON resp. EG.D se snaží získávat finanční prostředky mimo regulaci. V realizaci projektů je velmi úspěšná. Pracuje např. na projektu ACON a připravuje projekt GABRETA Smart Grids. Zaměřuje se na vývoj nových reálných obchodních a technických řešení. Realizuje např. baterii pro ŠKO-ENERGO. Jedná se o bateriový zdroj o kapacitě 1,5 MWh a výkonu 3 MW. V ČR je to unikátní systém, který kombinuje baterii dodanou EG.D a baterii second life dodanou společností ŠKODA AUTO do jednoho bloku o výkonu 3 MW a kapacitě 3 MWh.
Milan Hampl, předseda představenstva a ředitel PREdistribuce v úvodu vyčíslil jaký je očekáváný nárůst spotřeby elektřiny v Praze, nebude-li plyn. Dnešní spotřeba činí 864 MW, v zimě 1200 MW. Pesimistický scénář počítá s tím, že bychom se mohli dostat na spotřebu až 3000 MW. PREdistribuce se připravuje na změny vyvolané dynamickým vývojem v energetice. Je velmi aktivní v projektu nasazování chytrých měřidel a do roku 2027 plánuje pokrytí všech odběrných míst nad 5 MW. Ročně realizuje více než 100 chytrých trafostanic, pracuje na robustní telekomunikační infrastruktuře s důrazem na zajištění kybernetické bezpečnosti, pomáhá hlavnímu městu při přechodu na elektromobilitu. Ve vybraných lokalitách instaluje po 100 metrech chytré lampy, které zároveň slouží jako nabíjecí stanice. Počítá s nastupujícím trendem energetických komunit. Pražské společenství obnovitelné energie již zaslalo deset potencionálních lokalit pro první komunity v Praze. Bohužel pro jejich realizaci chybí legislativa a vhodné tarify.
Jan Berka, vedoucí oddělení strategického plánování a rozvoje z ČEZ Distribuce hovořil o budoucích plánovaných investicích a rozdělil je do tří oblastí: rozvojové, podpůrné a investice na obnovu sítí. V letech 2022 až 2030 činí procentuální podíl investic do obnovy a rozvoje 38 %, do Smart Capexu je to 16 %, do FVE v rámci MdF 8 % a do podpůrných investic 6 % všech investičních prostředků. V roce 2022 má ČEZ Distribuce proinvestovat 14,5 mld. V příštích letech se tato suma bude navyšovat.
