Specifika výstavby a financování solárních elektráren v Maďarsku

publikováno:

V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu se v současnosti klade velký důraz na potřebu snížení emisí oxidu uhlíku – důsledkem je mimo jiné i tzv. Zelená dohoda pro Evropu jejímž cílem je nulová čistá produkce skleníkových plynů nejpozději do roku 2050. Důležitým krokem na této cestě je změna energetického mixu, tj. odklon od tradičních zdrojů produkce elektrické energie s vysokou uhlíkovou stopou ve prospěch zdrojů obnovitelných.

Jedním z nejrozšířenějších obnovitelných zdrojů jsou nepochybně fotovoltaické elektrárny, které ovšem v České republice po velkém rozmachu především v letech 2009 a 2010 upadly trochu v nemilost. V příštích letech se tato situace patrně změní (vlivem rostoucího tlaku na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu se počítá se změnami legislativy, které umožní u nás znovu nastartovat rozvoj fotovoltaiky), ovšem v současnosti je jedinou možností pro potenciální investory do sluneční energie (kromě akvizice stávajících elektráren) poohlédnout se po příležitostech v zahraničí. Jednou z možných destinací se stává Maďarsko, což byl i případ skupiny českých investorů pod vedením JRD s.r.o., pro jejichž projektové portfolio (elektrárny v celkem 7 lokacích) zajišťuje ČSOB spolu s maďarskou sestrou K&H financování na základě smluv uzavřených počátkem roku 2020.

Legislativa pro maďarskou fotovoltaiku

Pro potenciální investory je prvním základním předpokladem jasně nastavený legislativní rámec. Námi financované elektrárny fungují v režimu KÁT, kde zjednodušeně řečeno výrobce elektřiny získává pevně stanovený tarif (který je v jednotlivých letech indexován) po stanovenou dobu 25 let od dokončení – s dodatečným omezením na celkově vyprodukovaný výkon po dobu podpory. Aby náš investor mohl projekt realizovat bylo nutné získat projekty vybavené příslušnými KÁT licencemi, což znamenalo jejich akvizice od jiného subjektu, jelikož vydáváni KÁT licencí skončilo v roce 2016 (nové licence jsou vydávány již v novém režimu METÁR a na základě aukcí). Aby pak vznikl nárok na výše uvedený tarif, je nutné projekt dokončit a připojit ve stanovené lhůtě. Pro nás jako financující banku bylo tedy naprosto klíčové ošetřit riziko včasného dokončení projektu. Dalším „maďarským specifikem“ je výkonové omezení jedné KÁT licence na přibližně 0,5 MW, čemuž musela být uzpůsobena celková struktura projektu.

Další maďarská specifika

Zvláštní kapitolou je pak problematika pozemků, zejména pokud se jedná o půdu, která je klasifikovaná jako zemědělská. Takový pozemek nemůže podle maďarské legislativy nabýt osoba jiná než zemědělec, přičemž tzv. reklasifikace pozemku na jiné užití je možná až po kolaudaci potenciálního projektu. Strukturálně jsme toto významné omezení ve spolupráci s kolegy z K&H (jejichž expertiza se ukázala být v této oblasti nedocenitelná) a právníky vyřešili formou podrobných smluv o smlouvách budoucích se stávajícími majiteli (na koupi nebo pronájem). Rizika z toho plynoucí po dobu výstavby až do momentu reklasifikace jsme ošetřili mimo jiné zřízením zákazu zcizení a zajištění pozemků v příslušném registru a v některých případech byla se stávajícími majiteli vyjednána ve prospěch banky zástava pozemků platná po dobu výstavby.

Jiné specifikum představuje například od počátku loňského roku v Maďarsku probíhající implementace nařízeni EU o vnitřním trhu s elektřinou (2019/943). V jejím rámci se předpokládá přenos nákladů na vyrovnávání sítě přímo na samotné producenty elektřiny, a to včetně fotovoltaických elektráren v režimu KÁT. Snahou je přimět investory více dbát na předvídání produkce elektřiny (za užití moderních meteorologických modelů apod.) a tím snížit dodatečnou zátěž sítě na minimum, což pro nás znamenalo nutnost promítnout tyto dodatečné náklady do business modelu.

Výstavba v dobách COVIDu

Protože výstavba projektu započala v první polovině roku 2020, nevyhnula se jí některá omezení v souvislosti s probíhající pandemií. Zde se ukázalo jako prozíravé rozdělení celého projektu na dvě samostatné fáze (přičemž druhá fáze se začíná stavět až po dokončení fáze první) a s tím související rozložení rizika výstavby v čase. Vliv COVIDu se tak i díky nasazení investorů a zhotovitele (zejména s ohledem na režim na hranicích a dodávky komponent převážně z Číny) nakonec omezil pouze na prodlení v řádu několika týdnů oproti harmonogramu. Ke konci roku 2020 byla první fáze projektu úspěšně připojena do sítě a nic tedy nestojí v cestě k realizaci fáze druhé.

Závěr

Investice do fotovoltaik v Maďarsku může být i přes některá specifika zajímavou alternativou pro tuzemské investory do obnovitelných zdrojů a jejich financiéry. A to jak v dobíhajícím režimu KÁT, tak potenciálně i v nově diskutovaném režimu METÁR.

Ivan Szabó
ČSOB a.s.
Útvar projektového financování

× W2E 2024 Fullbaner