Kogenerace je ideálním doplňkem obnovitelných zdrojů

Nenechme se ovlivnit dřívějšími chybami

Svět se otepluje. Diskuse o tom, zda má smysl pro snížení oteplování něco dělat či ne, se odehrává spíše na úrovni politiků, z nichž někteří se snaží získat příznivce neustálým vytahováním už dávno „vyčpělých“ témat, jako je boj proti předražené podpoře OZE. Ano, ve snaze snížit emise skleníkových plynů se napáchalo dost špatného, jako třeba nemorální, neuřízená (či spíše zlobbovaná) podpora OZE před 10 lety. To se už ale stalo, vrátit to nelze a měli bychom se dívat vpřed. A taky se poučit, abychom takové chyby neopakovali. Ano, podpora měla být tehdy nižší, respektive legislativa pružnější, aby umožnila rychlejší snížení podpory. Globálně ale splnila podpora OZE svůj cíl, i když nás ještě bude stát dost peněz. Smyslem podpory bylo umožnit tehdy drahé technologii, aby se uplatnila na trhu v delším horizontu i bez podpory, a tak to bylo i propagováno. To se konkrétně u fotovoltaiky podařilo beze zbytku.

Trochu jiný příběh je podpora pěstování řepky. Ta se rozběhla za účelem „ozelenění“ pohonných hmot. To je dotováno kromě dotací na vlastní pěstování i dalšími dotacemi formou odpuštění spotřební daně ze zelené složky pohonných hmot. Z dnešního pohledu je to už ekonomicky a ekologicky naprosto nevýhodné a neefektivní, ale nebylo tomu tak vždy. Přesto v tom pokračujeme, i když okolní státy už to pochopily a tuto cestu brzdí – to rozeberu dále.

Staňme se lídrem moderní energetiky

Evropa se snaží být lídrem v boji za ochranu klimatu, což je určitě dobře. Je dobré být lídrem v technologii, posouvá to celkový standard v dané zemi vpřed, s tím roste i životní úroveň. Lídři vyvíjejí technologie, exportují, jsou vzorem pro ostatní, montovny montují pro lídry komponenty. Nepromeškejme příležitost být v něčem lídry. Máme v Česku dost úspěšných firem s finálním výrobkem, naše společnost TEDOM je toho příkladem. Bohužel osobně se nemohu zbavit pocitu, že Česká republika se ocitá v roli země, která jde proti proudu a tuto příležitost míjí. Místo abychom se snažili chopit příležitosti a do byznysu naskočit, bagatelizujeme snahu EU o snižování emisí skleníkových plynů a zesměšňujeme ji. Jenom populisticky v občanech vyvoláváme pocit nespravedlnosti a křivdy, že musí podporovat solární barony, čímž společnost dále štěpíme. Doplácí na to technologie, která za nic nemůže a která je dnes řádově levnější než před deseti lety. Ano, nese si stigma z minulosti, ale měli bychom se na to pokusit podívat více pragmaticky, protože dnes je situace absolutně jiná než před 10 lety. Jsem přesvědčen, že za ochranu klimatu pro naše děti se vyplatí si připlatit. A jestli se někdy prokáže, že člověk na klima nemá vliv, pak co je špatného na tom, že budeme vyrábět více energie z OZE, budeme mít vyšší účinnost, budeme prostě šetřit planetu?

Sestavili jsme Národně–klimatický plán. Pojali jsme jej konzervativně, nesnažíme se vytvořit stabilní podmínky pro obnovitelné zdroje. Vše vsázíme na jedinou riskantní kartu – na mohutnou výstavbu jaderných elektráren. Nic proti této snaze, jaderná energetika je bezemisní, já sám jsem na jaderné elektrárně pracoval, jaderné energetice věřím. Potíž je, že tuto víru nesdílí naši sousedé, a je tedy na místě očekávat jisté komplikace. Nicméně bojujme, dává to smysl, ale nezavírejme si cesty pro případ, že tato sázka nedopadne úspěšně, což se může stát. Bylo by to velmi nezodpovědné. Určitě není dobrá strategie tvrdit, že postavíme jadernou elektrárnu i za cenu porušení evropských zákonů. Chápu, že je to vzkaz síly a odhodlání voličům, ne evropským institucím, ale osobně si nemyslím, že porušování zákonů je správná cesta, když už máme tu výsadu, že žijeme v právním státě (rozuměj EU). Právní stát je založen na respektování práva a respektování názoru většiny. Pokud EU zavede právní normy, měli bychom se jimi řídit, a pokud se nám nelíbí, měli bychom usilovat o jejich změnu, nikoli je porušovat. Pak raději Czexit, ale řekněme to lidem jasně, ať mají čas se rozhodnout, kde žít, pokud ještě takové rozhodnutí budou moci udělat – to nebylo vždy možné, ale to už někteří zapomněli.

Říkáme, že nemáme podmínky pro výstavbu OZE, že jádro je jediným řešením. Není tomu tak, jenom myšlenkově stále žijeme v minulosti, od které se nejsme schopni odpoutat. Zodpovědně tvrdím, že máme podmínky pro takový rozvoj výroby elektřiny z OZE, který by bohatě pokryl velmi významnou část naší spotřeby – viz následující příklad.

Dnes pěstujeme řepku asi na 350 tis. hektarech, z toho na cca 125 tis. hektarech pro účely výroby metylesteru a jeho použití v dopravě. Když je dobrá sezona, z 1 ha sklidíme 4 tuny řepky a z každé tuny dostaneme asi 48 GJ energie po odečtení energie na zasetí, pěstování, sklizeň a výrobu metylesteru. Z 1 ha tedy vytěžíme asi 192 GJ energie ročně, tedy 55 MWh/rok. A to se prosím bavíme o energii tepelné, ze které pokud chceme dostat energii mechanickou či elektrickou, která se dostane na kola automobilu, pak ještě počítejme, že 70 % energie ztratíme. Na 125 tisících hektarech tedy vyprodukujeme 6,9 TWh energie. Tyto hodnoty jsou optimistické, neboť 4 t/ha je opravdu velmi dobrá úroda, mnohdy se sklidí jenom 3 t/ha.

Pokud bychom postavili na stejná pole fotovoltaické panely, a můžeme je postavit kolmo, tak větší část řepky tam můžeme pěstovat i nadále. Na 1 ha lze nainstalovat 1 až 2 MW, počítejme konzervativně 1 MW. Při výrobě 1000 hodin pak dostaneme z 1 ha 1000 MWh elektrické energie, což je 20x víc, ale v našem případě jde o energii elektrickou oproti tepelné z řepky. Ze 125 tis. hektarů bychom tedy teoreticky dostali 125 TWh elektřiny. To je množství, které je 2x vyšší než naše roční spotřeba. Tolik elektřiny nepotřebujeme a tolik panelů tedy není třeba stavět. Navíc háček je v tom, že bychom měli elektřinu, pouze když svítí slunce. Nicméně výše uvedená kalkulace jasně ukazuje, že prostor pro výrobu elektřiny z OZE i v ČR je více než dostatečný. 

Můžeme tedy vyslovit závěr, že si ČR může stanovit významně ambicióznější cíle ve výrobě elektřiny z OZE. Pokud k tomu najdeme odvahu, staneme se zemí aktivní, pozitivní a možná i technologickým lídrem v regionu, neboť jsem přesvědčen, že na to máme.

Budoucnost je v mixu stabilních zdrojů, OZE a kogenerace

Energetický mix tvořený z jádra a OZE nebude nikdy fungovat správně. Důvodem je sezonní nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Slunce prostě svítí v létě, zatímco elektřinu potřebujeme i v zimě (ještě víc než v létě) a k tomu v zimě potřebujeme i teplo. Fotovoltaika se tedy ideálně doplňuje s kogenerací, každá z nich má svoji sezonu. Pokud nebude k fotovoltaice vhodný doplňující flexibilní zdroj, pak se stane to, že v létě se ceny elektřiny propadnou do záporu a v zimě bude nedostatek zdrojů. Budování fotovoltaiky musí jít proto ruku v ruce s budováním kogenerace, která je také sezonní, ale v protipólu. Jedině tak dosáhneme rozumné a stabilní ceny na trhu, což platí pro celou Evropu, nejen pro Českou republiku.

Je tedy žádoucí začít seriózně počítat s rozvojem vysokoúčinné kogenerace v logice: Pokud se někde vyrábí teplo, proč k tomu nevyrobit i elektřinu. Kogenerace pracuje s celkovou účinností kolem 90 % a je z principu velmi účinná. Pokud budeme vyrábět elektřinu s účinností 90 % z fosilního paliva, kterým zemní plyn je, tak to dává smysl, protože není úplně chytré ani reálné chtít přeskočit z výroby elektřiny z uhlí s účinností 35 % do absolutně bezemisního světa. Kombinace čistého OZE a relativně čistého, ale zato maximálně účinného KVET je ve střednědobém horizontu nejlepší řešení. Samozřejmě při zachování bezemisního základu z jaderných elektráren. Pootevření dvířek pro tento scénář nám přinese mnoho výhod:

  • Širší zdrojové portfolio. Podmínky na trhu se mění a zdroje, které se zdají výhodné dnes, nemusí být výhodné za 50 let, což je perioda, na kterou směřuje nová jaderná elektrárna.
  • Větší bezpečnost. Zvyšující se možnost teroristického útoku vzhledem ke stále většímu a těžko kontrolovatelnému pohybu lidí, z nichž ne všichni mají s Evropou dobré úmysly. Je těžší vyřadit z provozu tisíce decentrálních zdrojů než jeden klíčový.
  • Příležitost pro české firmy, český kapitál. Decentrální výroba elektřiny je příležitost pro domácí podnikatele vstoupit do rostoucího byznysu, nikoli pouze příležitost pro jednoho zahraničního dodavatele jaderného bloku, kdy místní firmy vesměs dodají dělníky, dost možná také přistěhovalce, protože sami dostatek pracovní síly nemáme.
  • Příležitost exportovat. Pokud zvládneme decentrální technologii doma, můžeme ji exportovat i do zahraničí.

Příkladem může být i naše společnost TEDOM s českými vlastníky, která sice v naší zemi vznikla, vyrostla a dále zde i podniká, nicméně velkou většinu byznysu již dnes realizuje v zahraničí, a to v tom nejvyspělejším na západ od našich hranic. Byli jsme schopni koupit německou společnost, která je stejně veliká, jako ta naše, a tuto společnost dále rozvíjet. I v ČR je kogenerace podporována, ale je nutné říct, že ve srovnání s jinými zdroji a s rostoucí cenou elektřiny na trhu celkem minimálně.

Jak jsem předeslal, já sám jsem příznivcem jaderné energetiky a osobně podporuji její maximální využití. Měli bychom se tedy soustředit na maximální prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, přičemž se dá celkem realisticky očekávat, že Dukovany budou moci pracovat minimálně dalších 20 let a Temelín jistě za rok 2050. Do té doby se energetika zásadně změní. Přijdou nové technologie, které přinesou potřebnou flexibilitu a budou za dostupnou cenu. O tom jsme se přesvědčili v průběhu minulých 25 let, kdy energetikou prošla revoluce. Do té doby vidím jako ideální tento mix:

  • Základem určitě musí být stabilní výkon nejlépe jaderných elektráren.
  • Nad to potřebné množství fotovoltaických elektráren, primárně na střechách a brownfieldech, v kombinaci s rozumnou kapacitou akumulace pro překrytí krátkodobé nerovnováhy výroby a spotřeby, které budou dodávat elektřinu zejména v létě.
  • V kombinaci s vysokoúčinnou kogenerací na zemní plyn, později biometan či jiné „zelené“ palivo na vykrytí sezonní spotřeby elektřiny a tepla v zimě.
  • S rozumnou elektrickou mobilitou
    • primárně hromadná a nákladní doprava
    • přechod na železnici (vlaky mají trakce, nepotřebují akumulátory, dostaneme kamiony z dálnic)
    • dále elektrická auta na krátké vzdálenosti do zaměstnání a na nákupy
    • na dlouhé vzdálenosti auta na klasická paliva, např. v rámci sdílení
  • To vše založeno na správné rovnováze – nic není černé ani bílé.

Na obrázku Obr. 1 je skladba zdrojů pro výrobu elektřiny, jak by mohla vypadat. Horní dvě barvy znázorňují doplňující se fotovoltaiku a kogeneraci, která je postavena na plochém základě výroby ze stabilních zdrojů, například jádra. Samozřejmě je možno podíl kombinace těchto dvou základních zdrojů flexibilně a v krátkém čase zvýšit, pokud by se nepodařilo postavit jaderné elektrárny.

Josef Jeleček,
TEDOM a.s.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od dubna 2020 jsme spustili nový web časopisu All for Power. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.allforpower.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.allforpower.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí