Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Ceny silové elektřiny obchodované na dlouhodobých trzích rostou zhruba od října loňského roku, kdy se cena ročního kontraktu v základním pásmu pro příští rok pohybovala v úrovni 45 EUR/MWh. Začátkem letošního října se ten samý produkt obchodoval za více než 160 EUR/MWh, což v praxi znamená téměř čtyřnásobný nárůst ceny dlouhodobého kontraktu za pouhý jeden rok. Obdobná situace a nervozita panuje i na krátkodobých trzích, na kterých se obchoduje elektřina s denním předstihem. Čím je nárůst způsoben a co nás čeká? Analytici vám vždy zpětně zdůvodní jakýkoli pohyb na (nejen) energetickém trhu. Většina odborníků se však zaměřuje pouze na krátkodobé trendy a události, které nastaly.
Můžeme se tedy dočíst, že ceny elektřiny rostou, neboť nastaly problémy v dodávce plynu z Ruska a zároveň roste cena povolenek. Do toho roste poptávka po elektřině v souvislosti s postupnou obnovou ekonomiky po pandemii atd. Moje zamyšlení a úvahy budou mířit trochu hlouběji, a to k samotné podstatě liberalizovaného trhu. Z čistě ekonomického pohledu si můžeme říct, že cena na trhu je přeci dána průsečíkem nabídky a poptávky a současnou situaci tedy dokážeme analyzovat jak z pohledu výrobních zdrojů, tak z pohledu spotřeby. Za normálních okolností by tato základní ekonomická poučka platila, nicméně v případě elektřiny je situace o dost složitější.
Zhruba před patnácti lety byl ve většině evropských států, včetně České republiky, završen proces liberalizace energetických trhů, tj. zavádění konkurenčního prostředí do energetiky. Díky tomu si tak každý zákazník, ať už je firma nebo domácnost, může na trhu vybrat svého dodavatele. V Bruselu tomu vznešeně říkají: „energy only market“ a domnívali se, že trh zajistí jak dlouhodobé investiční signály pro výstavbu nových kapacit, tak i efektivní alokaci stávajících výrobních zdrojů v krátkodobém horizontu. Bohužel trh naprosto selhal. V době nízkých cen nejsme bez podpory schopni postavit stabilní zdroje základního zatížení a zároveň podpora obnovitelných zdrojů nám paradoxně snižuje cenu silové elektřiny na trhu. Takto trh funguje, resp. nefunguje, posledních pár let. Co se tedy stalo nyní, kdy cena elektřiny naopak roste? Odpověď je překvapivě stejná – výrazné tržní deformace celého odvětví, které v rozporu s principem „energy only market“ energetické prostředí, resp. nabídkovou i poptávkovou křivku, deformují. Příkladem může být např. zákaz výroby elektřiny z jádra, který sousední Německo přijalo již před několika lety.
Evropský trh s elektřinou je dlouhodobě (prakticky již patnáct let) na rozcestí, neboť Brusel stále trvá na principu „energy only market“, ale zároveň jednotlivé země produkci výrobních zdrojů uměle nebo záměrně omezují a zavádí se další a další netržní regulatorní mechanismy jako jsou např. kapacitní platby, contract for difference atd.
Jaký lze tedy očekávat výhled na energetickém trhu? Rád bych byl optimista a předpověděl stabilní a tržní prostředí, ve kterém cena dlouhodobých kontraktů bude motivovat investory k výstavbě nových zdrojů a podle cen na krátkodobém trhu bude trh sám alokovat výrobu mezi stávající zdroje, ale takto to bohužel v důsledku zvyšujících se regulací na „trhu s elektřinou“ fungovat nebude. Pokud se někdo pokusí zavést další netržní mechanismy v podobě např. zastropování cen elektřiny a povolenek, tak nejistota a nervozita na trhu bude jen pokračovat. Jediná rada tedy je do trhu nezasahovat a vytvořit stabilní prostředí, bohužel v tom však má Evropa již patnáctileté zpoždění.
Rostislav Krejcar
Skupina Amper
