Libor Kolář (vlevo) a Pavel Čada
Rozhovor s Pavlem Čadou a Liborem Kolářem
Tlak na distribuční soustavy roste a s masivní připojování obnovitelných zdrojů je nemyslitelné i bez rozsáhlých investic. Společnost EG.D pokrývá jako distributor tři kraje jižního pásu České republiky a jen letos proinvestuje kolem deseti miliard korun. „Celý systém se decentralizuje a my musíme reagovat náročnými investicemi nejen „do železa“, ale i v rámci digitalizace provozu,“ říká Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D. „Investice jsou absolutně nezbytné, abychom zákazníkům zajistili komfort, na který jsou zvyklí,“ dodává pro All for Power i Libor Kolář, vedoucí rozvoje a koncepce sítě EG.D.
Masivní nárůst OZE bezprecedentně tlačí na i na rychlou obnovu sítí rozvoden, s jakými typy investic počítáte?
Libor Kolář: Pokud je to možné, snažíme se rozvodny primárně rekonstruovat. Ale tlak na distribuční soustavu bude opravdu velký, proto postupně stavíme i nové. Do roku 2030 tak počítáme s výstavbou nebo velkou rekonstrukcí sedmi rozvoden, což je v průměru jedna za rok. Aktuálně budujeme jednu v lokalitě Brno-sever, plánujeme ji zprovozníme v příštím roce. A dokončujeme klíčovou rekonstrukci rozvodny České Budějovice-střed.
Pavel Čada: A pak jsou samozřejmě opravdu velké projekty, které připravujeme společně s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Ten má na starosti vedení 400 kV a my zase část 110 kV.
Sítě se historicky stavěly na 30-40 let, plánuje se tak i teď?
Kolář: Životnost vedení v podstatě podobná, akorát už nestačí kapacita. Dynamika transformace energetiky je obrovská a je jasné, že dříve navrhované sítě nejsou dimenzované na současnou decentralizaci energetiky.
Do jakých oblastí v rámci distribuce se decentralizace propisuju?
Čada: Zásadně se mění měření a monitoring. Dříve jsme v rámci dispečinku viděli v podstatě jen na velké „stovkové“ rozvodny, protože víc nebylo potřeba. Tím, jak se rozvíjí obnovitelné zdroje, tak se stává síť obousměrnou. A my jsme začali více sledovat i menší rozvodny 22 kV. A díky smart meteringu teď budeme schopni se podívat i přímo k zákazníkovi. Jestli má tři fáze, jaké má napětí atd. Jinými slovy se celý systém zásadně decentralizuje a digitalizuje. A my na to musíme investičně i technicky reagovat.
Kolář: Legislativa hovoří o tom, že od letošního června máme začít instalovat chytré elektroměry na úrovni sítě nízkého napětí se spotřebou nad šest megawatthodin To je asi 250 tisíc odběrných míst. Ale v rámci EG.D jsme se rozhodli, že půjdeme rozšířenější variantou a do roku 2030 instalujeme smart metery na 400-500 tisíc odběrných míst.
Roll out elektroměrů, ale i další digitalizace energetiky, to je spousta dat. Jak řešíte kyberbezpečnost?
Čada: To je pro nás absolutně klíčové, protože data jsou z principu zranitelná. Více do detailu ale jít nechci, je to velmi citlivé téma.
Kolář: Kyberbezpečnost se propisuje i do zakázek. Jakýkoliv nový prvek distribuční soustavy je posuzován nejen z byznysové a technické stránky, tedy co má zařízení dělat. Ale i co musí splňovat v rámci bezpečnosti včetně té kybernetické.
Jak velké téma je pro vás agregace flexibility?
Kolář: Je to velké téma, trh k tomu směřuje. Naším úkolem je zajistit síť, abychom zákazníkům umožnili tento nový formát byznysu a vybavit síť na nový typ služeb. Druhým rozměrem je, jestli agregaci budeme používat a jak nám v sítích pomůže. Dělali jsme si interní projekty, kde jsme využívali agregačních mechanismů k tomu, abychom si v některých částech území odlehčili a na jiné straně si síť zatížili tak, aby to pomohlo provozu. Takže určitě je pro nás agregace zajímavý nástroj, jak do budoucna udržet dynamickou síť stabilní.
Loni bylo velkým mediálním tématem připojování fotovoltaik, jaké to má hlubší souvislosti s distribuční sítí?
Čada: To je zajímavá a důležitá otázka. V budoucnosti máme mít připojeno až 3500 MW obnovitelných zdrojů. Připusťme, že bude hodně svítit slunce a fotovoltaiky tak budou schopné v létě vyrobit i 3000 MW, ale spotřeba je v letních měsících cirka 700 MW. Něco spolkne elektromobilita a zvýšená spotřeba v budoucnosti, ale v principu se vyrobí třikrát více energie, než se spotřebuje. A pak máte loňský prosinec, kdy fotovoltaiky tři týdny nevyrobily nic, protože panely byly zasněžené. Ale vy musíte pokrýt spotřebu, která je více jak dvojnásobná a pohybuje se na úrovni 1500 MW. Čili my podporujeme OZE, ale musíme tam hledat logiku a balanc.
Kolář: Lidi zajímá, jak připojujeme nebo nepřipojujeme fotovoltaiky. Ale pro nás je důležitější strana spotřeby. Jestli půjdeme cestou tranzice do výrazné elektrifikace, znamená to velkou zátěž pro síť. Domácnosti se vybavují tepelnými čerpadly, a především v zimních měsících tím výrazně vzroste úroveň zatížení. Takže tématem bude umožnit a zajistit zákazníkům spotřebu a vyvedení výkonu, aby mohli fungovat v komfortu, na který jsou zvyklí. A je to mimochodem i jeden z hlavních důvodů, proč se snažíme maximálně investovat do kabelizace.
Jak řešíte přeshraniční toky v rámci distribučních soustav?
Čada: S kolegy ze Západoslovenské distribučné máme projekt ACON (AGAIN COnnected Networks), díky němuž smartifikujeme síť a obnovujeme vedení, které je historicky propojené. Podle nás to má velký smysl, protože si můžeme se slovenskými kolegy vzájemně vypomoci v krizových situacích.
Kolář: Podle mě je to hlavní podstata evropských dotačních titulů. Budovat propojení mezi jednotlivými státy EU nejen na úrovni přenosové soustavy, ale i na nižších hladinách napětí. O Slovensku už byla řeč, ale podobný projekt (Gabretta) rozvíjíme i s bavorským Bayernwerkem. Umožní nám to efektivně řešit nečekané události, které v příhraničních horských oblastech logicky nastávají. A hlavně to pomůže zvýšit bezpečnost i stabilitu dodávek pro obě dvě strany.
Petr Svoboda
