Ekologizace klasických elektráren jsou na hranici technických možností. O ekonomickou návratnost už nejde dávno

Místo uhelných elektráren fotovoltaiky, maximální využití vodních elektráren a kombinace OZE s akumulací. Taková je strategie Skupiny ČEZ, která hledá balanc mezi provozem klasických uhelných zdrojů, které jsou pod drtivým tlakem emisních povolenek, jádra a nových bezemisních zdrojů. „O budoucnost energetiky se nebojím, bez elektrické energie se lidstvo neobejde. Naopak, lze očekávat nárůst spotřeby s rozvojem elektromobility, elektrifikace ve výrobě tepla, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrodové kotle. Bavíme se jen o cestě, jak bude energie vyráběna dlouhodobě udržitelným způsobem,“ říká Ladislav Štěpánek v rozhovoru pro All for Power.

Klasická energetika je pod velkým tlakem, jaká jsou základní rizika pro klasické zdroje Skupiny ČEZ?
Jako nejvýznamnější riziko jednoznačně vnímám vývoj nákladů na emisní povolenky CO₂, které významně snižují marži z výroby elektrické energie a negativně ovlivňují cenu tepla. Dále to jsou investiční výdaje na nezbytná ekologizační opatření pro dosažení emisních limitů. A v neposlední řadě také nízké dodavatelské kapacity a rostoucí ceny prací pro realizaci uvedených opatření.

Jak vás zasáhly brutální ceny povolenek a jak se díváte na systém vracení peněz do ekologizace energetiky?
Zejména pro uhelné zdroje je dnes cena povolenek klíčovou nákladovou položkou, její růst zhoršuje ekonomickou efektivitu zdrojů a u tepláren vede k tlaku na zvyšování ceny tepla u koncových zákazníků napojených na CZT. 

Provedení ekologizačních opatření je nezbytné pro zajištění provozuschopnosti spalovacích zdrojů, které jsou stále potřebné pro zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Přechod na nízkoemisní energetiku nelze zajistit přepnutím vypínače, jedná se o dlouhodobý a finančně náročný proces.

Možnost získat část peněz uhrazených za emisní povolenky zpět v podobě podpory transformace energetiky a snížení energetické náročnosti je nepochybně pozitivní a potřebnou ekonomickou motivací. Na druhou stranu také platí, že vysoká cena emisní povolenky je příležitostí pro naše bezemisní zdroje, jako jsou jaderné a vodní elektrárny.

Jakou máte provozní a ekonomickou strategii pro jednotlivé zdroje?
U každého jednotlivého zdroje pečlivě zvažujeme jeho budoucí provoz. Jde o kombinaci legislativních podmínek, dekarbonizačních cílů a samozřejmě ekonomie provozu, tj. profitability každého zdroje. Na základě tohoto vyhodnocení máme pro každou lokalitu zpracován plán využití stávajících zdrojů a kroky pro jejich budoucí transformaci. Její realizace ale bude do značné míry závislá na poskytnuté výši podpor.

Odklon od uhlí vypadá definitivně, kromě ohlášeného přechodu Dětmarovic na plyn, plánujete i další konverze uhelných zdrojů na plyn či jiná paliva?
Dekarbonizační cíle v rámci EU a ČR jsou jasné a aplikujeme je na celé naše klasické výrobní portfolio. Budoucnost patří nízkoemisním a bezemisním technologiím a postupnému odklonu od využívání uhlí. V loňském roce byl ukončen provoz elektrárny Prunéřov 1, v letošním roce bude ukončen provoz elektrárny Mělník 3. Počítáme s maximálním využitím potenciálu vodních elektráren. Nedílnou součástí budoucího energetického portfolia je rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických elektráren, které plánujeme umístit nejen v areálech našich stávajících elektráren.

Jaká paliva vám dávají provozně a ekonomicky největší smysl?
Z pohledu klasických spalovacích zdrojů se jeví jako vhodné přechodné řešení využití plynu, a to v teplárenství i výrobě elektrické energie. Určitě využívání biomasy a energetické využití odpadu v oblasti teplárenství.

Jak je složité plnit nastavené emise síry a rtuti pro klasické zdroje Skupiny ČEZ a jaký je harmonogram příprav na limity dle BAT?
Zejména emise rtuti jsou v celé Evropě úplnou novinkou a navíc podíváme-li se na podmínky našich zdrojů, je jasné, že pro splnění tohoto legislativního požadavku se jedná o velice složitou úlohu. S cílem splnit tyto požadavky jsme otestovali celou řadu opatření pro snížení emisí. Nyní pracujeme na postupné implementaci nejvhodnějších technologií. V případě emisí síry jsme velice dobře znali možnosti stávajících odsíření a zaměřovali se více na intenzifikaci samotného procesu, nicméně například v lokalitě Mělník jsme museli vystavět odsíření zcela nové.

Protože v daném čase není možné zajistit veškerá opatření ke snížení emisí k datu platnosti BAT, jsou pro některé zdroje skupiny ČEZ podány žádosti o výjimky.

Jak jsou ekologizace pro ČEZ investičně náročné a dávají ekologizace ekonomický smysl?
Celkové investice všech ekologizačních projektů se předpokládají řádově ve výši cca deset mld. Kč. Řada z těchto investic je již realizovaná, další jsou v procesu výstavby nebo přípravy. Ekologická opatření bohužel nejsou projekty s rychlou ekonomickou návratností, ale jsou důležité pro řádný provoz zdrojů s ohledem na minimalizaci dopadů do životního prostředí. Připravované investice velice detailně posuzujeme pro jednotlivé lokality a samozřejmě výroba elektřiny i po těchto opatřeních musí dávat ekonomický smysl.

Jak se vám daří plnit technickou náročnost ekologizací a jaké zajímavé/průlomové technologie jste na elektrárnách použili nebo se chystáte použít?
Bohužel jsme se v některých případech dostali na hranici technických možností stávajících technologií, jsme nuceni využívat kombinace nejmodernějších technik, které nebyly dosud pro velkou energetiku obvyklé. V rámci testování snížení emisí rtuti jsme si nepochybně v České republice připsali několik prvenství. Za zmínku stojí například pilotní instalace SPC (sorbent polymer composit) modulů na elektrárně Mělník. Dále kolegové testují technologii, která využívá absorpce rtuti promýváním spalin pomocí iontové kapaliny či posuzují technologii, ve které je aktivní uhlí uloženo v pohyblivém loži.

Jak jsou jednotlivé akce časově náročné?
Veškerá opatření mají významný vliv do plánovaných technologických odstávek zdrojů. Podíváme-li se například na opatření pro zajištění emisí tuhých látek, tak doba realizace pro jeden blok se pohybuje od 3 do 4 měsíců a není možné je realizovat nezávisle na odstávce bloku. Proto také musí být opatření provedena postupně, není je možné udělat najednou na všech blocích nejen s ohledem na kapacity dodavatelů, ale i na zajištění provozu celé naší soustavy.

Jak vidíte budoucnost teplárenství a spalování odpadů? Chystáte v tomto směru nějaké investice?
Teplárenství čeká významná transformace, předpokládáme zejména jeho plynofikaci, případně přechod na biomasu. Energetické využití odpadů (ZEVO) je rovněž jednou z možností zajištění zdroje pro teplárenské soustavy. Zvažujeme například ZEVO v lokalitě Mělník jako součást energetického mixu pro zajištění dodávek tepla pro Prahu a Mělník. Chceme zachovat soustavy CZT tam, kde to bude dávat ekonomický smysl, ale s ohledem na nerovné ekonomické podmínky se zdroji nezařazenými do EU ETS to vidím jako obtížné. Alternativou je pak přechod na decentrální řešení zásobování teplem.

Co dělá radikální proměna energetiky s kmenem vašich zaměstnanců? Bude na vysokých školách zájem o klasickou energetiku a dá se s tím něco dělat?
Změna energetiky bude mít nepochybně dopad do zaměstnanosti a nejde jen o elektrárny, ale zejména o regiony zasažené těžbou. Toto bude rozhodně ekonomicky náročné s významnými sociálními dopady a neobejde se bez finanční podpory z transformačních fondů.

Vždy bude naší snahou maximálně využít potenciál našich zaměstnanců, část personálu může najít uplatnění na jiných pozicích v rámci Skupiny ČEZ. Část případných odchodů zaměstnanců proběhne přirozeným způsobem, odchody do důchodů, další část najde uplatnění na externím trhu. Je to o individuálním přístupu ke každému zaměstnanci, o jeho preferencích a o možnostech, které můžeme nabídnout.

Zájem budoucích energetiků podporujeme aktivní spoluprací s vysokými školami, zadáváním diplomových prací, mentoringem. Nepochybuji, že jsme stále schopni nabídnout mladým lidem zajímavou a dlouhodobě perspektivní práci a příležitost podílet se na historické proměně energetiky.

Jaký máte osobní názor na budoucnost energetiky a jak vnímáte energetický trh?
O budoucnost energetiky se nebojím, bez elektrické energie se lidstvo neobejde. Naopak, lze očekávat nárůst spotřeby s rozvojem elektromobility, elektrifikace ve výrobě tepla, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrodové kotle. Bavíme se jen o cestě, jak bude energie vyráběna dlouhodobě udržitelným způsobem. Očekávám, že to bude cesta postavená na OZE s akumulací, využití vodíku a nových jaderných zdrojích tak, jak to ČEZ prezentoval ve své vizi „Čistá energie zítřka“.

Co vám udělalo v poslední době v rámci energetického sektoru radost?
Velmi mě potěšilo dosavadní zvládání náročné coronavirové krize. Díky odpovědnosti a obětavosti našich zaměstnanců nedošlo k ohrožení provozu elektráren a tepláren a naštěstí se nenaplnily připravené „černé“ scénáře spojené s izolací personálu v lokalitách.

ING. LADISLAV ŠTĚPÁNEK (1957)
ČLEN PŘEDSTAVENSTVA SKUPINY ČEZ
Ředitel divize klasická energetika
Ing. Ladislav Štěpánek je absolventem Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho profesními působišti byly Jaderná elektrárna Dukovany (1981–1983) a Podnik automatizační techniky (1983–1985). V letech 1985–1993 působil jako samostatný vývojový pracovník v Ústavu jaderných paliv Praha-Zbraslav.

V rámci společnosti ČEZ v minulosti působil jako ředitel sekce kancelář GŘ a představenstva nebo zástupce ředitele nákupu. Od roku 2004 zastával funkci ředitele útvaru Palivový cyklus, který se zabývá nákupem uhlí a jaderného paliva. Ladislav Štěpánek zastupuje společnost ČEZ rovněž ve významných oborových sdruženích, je např. členem Rady SÚRAO, kde zastupuje původce radioaktivních odpadů z oblasti jaderné energetiky. Je absolventem Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze.