Ekologizace teplárny začala v roce 2019
Hlavní zdroj tepla pro Ústí nad Labem prochází rozsáhlou ekologizací, kterou má na starosti společnost Metrostav a.s. Zeptali jsme se proto vedoucího projektu Jana Zachardy, jak téměř miliardová zakázka probíhala a jak si firma poradila s náročným staveništěm v areálu teplárny.
Můžete přiblížit ekologizaci v Teplárně Trmice?
Zakázku jsme podepsali na přelomu srpna a září 2019. Když vezmu vývoj celé zakázky, šli jsme do ní už s připraveným týmem dodavatelů a zezačátku tlačili hlavně na projekt, aby se udělal včas a mohly se začít vyrábět hlavní dodávky.
Pokud jde o strojní dodávku, největší částí byl rotační ohřívák Ljungström, který se vyráběl 11 měsíců. Technologii jsme objednali v září 2019 a dorazila v srpnu 2020. Mezi tím jsme měli jako hlavní úkol připravit všechny nosné ocelové konstrukce a základy tak, aby se Ljungström mohl začít montovat. Dohromady váží 695 tun, v rozloženém stavu zabíral 500 m2 a na staveniště jsme jej museli dopravit v 70 kamionech.
Bylo období, kdy na stavbě probíhala sdružená montáž. Pracovali oceláři, betonáři, dělali jsme kouřovody a ventilátor, abychom stihli technologii namontovat včas. Následně jsme pokračovali krabicí reaktoru.
Zkušenostmi částečně navazujete na ekologizaci Mělníka, šlo i tentokrát o formu EPC kontraktu?
Je to tak. Bylo jasně definováno zadání s parametry na vstupu. Nešlo o klasické odsíření, protože se snižují nejen emise síry, ale i oxidu dusíku ve spalinách. Je to tedy rozdělené na dvě části. Na stávajícím odsíření jsme dělali intenzifikaci, kdy jsme vycházeli ze stávající technologie a vyměňovali důležité komponenty a nastavovali
vše tak, aby teplárna byla schopná od srpna plnit nastavené emise dle BAT (130 mg/m3). V dubnu jsme provedli garanční test, který byl úspěšný. Část odsíření tak máme hotovou. Nyní se zaměřujeme primárně na DeNOx.
Jaký systém jste použili?
Jde o polosuchou metodu, kdy se přes vysokootáčkový atomizér vstřikuje vápencové mléko, vytváří se vápencová mlha a na tu se nachytávají oxidy síry. Technolog by vám to samozřejmě popsal daleko odborněji. Jde o metodu, která se v současné chvíli nevyužívá, ale v Trmicích se původní odsíření dělalo již v devadesátých letech a my jsme na něj navazovali.
Zkušenost v Mělníku vám nějak pomohla nebo jde o úplně jiný typ práce?
Určitě pomohla v řízení zakázky. Ale samotná technologie je v Mělníku úplně nová, zatímco tady se dělala „jen“ lepší rekonstrukce.
Co jste dělali na spalinovém systému a v systému absorpce?
Pokud jde o spalinovod, museli jsme upravit části kouřovodu, které vstupují do komína. Největší přidanou hodnotou absorpce pak je, že se navrhla nová rozstřikovací hlava na atomizérech. Ta má větší rozstřik kapiček vápenného mléka a systém odsíření je tak účinnější. Upravovali jsme i rozvody reproduktů, dodali jsme nové hadice a kompresor, který pomáhá transportu látek a repasovali jsme dopravníky a vibrační síta, která se již blížila konci životnosti.
Řada firem, které dříve dělaly v energetice, už často nefunguje, jak se vám dařilo pokrývat subdodávky?
Tím, že jsme se spojili už v nabídce na část odsíření se společností Bilfinger a na část denitrifikace s firmou Provyko, tak to nebyl zásadní problém. Větší problém byl v podpůrných technologiích jako jsou kouřovody, ocelové konstrukce nebo dodavatelé základových konstrukcí. Nemluvě o cenách materiálů, které oproti roku 2019 stouply o 40 %. Vzhledem k tomu, že šlo o vysoutěženou veřejnou zakázku, tak se se to samozřejmě propisuje i do hospodářského výsledku.
Dají se čistě technologicky emise ještě snižovat? A teď ponechme stranou ekonomickou část otázky..
Co se týče síry, měli jsme na vstupu 3 000 – 5 500 mg. Při horní hranici jsme limity splnili s drobnou rezervou. Dá se tam snižovat ještě více, ale už je to na úkor ekonomiky provozu. A je třeba si přiznat, že už současné limity jsou pro teplárnu tvrdým ekonomickým zásahem. Při standardních podmínkách uhlí – v Trmicích se pálí surovina z dolu Bílina – se dá jít ještě níže, takže rezerva tam je.
Kvalita uhlí z Bíliny je klíčová?
Určitě ano. Pokud máme na vstupu standardně 3 500 mg síry, dokážeme se odsířením dostat i pod 80 mg. Když jsme dělali zkoušku odsíření, tak investor navážel uhlí z Tušimic, které je více sirnaté (kolem 11 000 mg), smíchal ho s uhlím z Bíliny, a i když jsme se na vstupu dostali na 6 000 mg, i to se nám podařilo odsířit.
Co je vedlejším produktem odsíření?
Sádrovec, který se v lokalitě používá pro výrobu stabilizátu, který je využitelný jako stavební materiál třeba do některých druhů podloží.
Jak je teplárna složité staveniště, když musí permanentně fungovat?
To byla na začátku jedna z nejdůležitějších věcí, které jsme museli řešit. V rámci smlouvy o dílo byla definovaná desetidenní odstávka teplárny, kterou zajišťovala nová plynová kotelna, kterou jsme vybudovali do bývalého skladu. A během těch 10 dní na přelomu srpna a září 2020 jsme museli udělat ty nejdůležitější technologie na odsíření. Je zde společná část, která musí permanentně běžet, a v odstávce jsme na ní měnili různá míchadla, lopatky a motory s převodovkami na nádržích, kde se připravuje produkt na odsiřování. To byla jedna z nejdůležitějších věcí. Současně jsme museli naplánovat i připojení kouřovodů, abychom neohrozili fungování teplárny po odstávce.
Kdy bude končit část denitrifikace?
Na přelomu října a listopadu bychom měli provést zkoušky a uvidíme, jak to dopadne. Vždycky je to převádění teorie do praxe, tak jsem sám zvědavý, jak se nám to povedlo. Každopádně by mělo zaznít, že díky ekologizaci se sníží emise síry o 89 % a emise dusíku o 68 %.
