Hlavní zdroj tepla pro Ústí nad Labem prochází rozsáhlou ekologizací, kterou má na starosti společnost Metrostav a.s. Zeptali jsme se proto vedoucího projektu Jana Zachardy, jak téměř miliardová zakázka probíhala a jak si firma poradila s náročným staveništěm v areálu teplárny.
Můžete přiblížit ekologizaci v Teplárně Trmice?
Zakázku jsme podepsali na přelomu srpna a září 2019. Když vezmu vývoj celé zakázky, šli jsme do ní už s připraveným týmem dodavatelů a zezačátku tlačili hlavně na projekt, aby se udělal včas a mohly se začít vyrábět hlavní dodávky.
Pokud jde o strojní dodávku, největší částí byl rotační ohřívák Ljungström, který se vyráběl 11 měsíců. Technologii jsme objednali v září 2019 a dorazila v srpnu 2020. Mezi tím jsme měli jako hlavní úkol připravit všechny nosné ocelové konstrukce a základy tak, aby se Ljungström mohl začít montovat. Dohromady váží 695 tun, v rozloženém stavu zabíral 500 m2 a na staveniště jsme jej museli dopravit v 70 kamionech.
Bylo období, kdy na stavbě probíhala sdružená montáž. Pracovali oceláři, betonáři, dělali jsme kouřovody a ventilátor, abychom stihli technologii namontovat včas. Následně jsme pokračovali krabicí reaktoru.
Zkušenostmi částečně navazujete na ekologizaci Mělníka, šlo i tentokrát o formu EPC kontraktu?
Je to tak. Bylo jasně definováno zadání s parametry na vstupu. Nešlo o klasické odsíření, protože se snižují nejen emise síry, ale i oxidu dusíku ve spalinách. Je to tedy rozdělené na dvě části. Na stávajícím odsíření jsme dělali intenzifikaci, kdy jsme vycházeli ze stávající technologie a vyměňovali důležité komponenty a nastavovali
vše tak, aby teplárna byla schopná od srpna plnit nastavené emise dle BAT (130 mg/m3). V dubnu jsme provedli garanční test, který byl úspěšný. Část odsíření tak máme hotovou. Nyní se zaměřujeme primárně na DeNOx.
Jaký systém jste použili?
Jde o polosuchou metodu, kdy se přes vysokootáčkový atomizér vstřikuje vápencové mléko, vytváří se vápencová mlha a na tu se nachytávají oxidy síry. Technolog by vám to samozřejmě popsal daleko odborněji. Jde o metodu, která se v současné chvíli nevyužívá, ale v Trmicích se původní odsíření dělalo již v devadesátých letech a my jsme na něj navazovali.
Zkušenost v Mělníku vám nějak pomohla nebo jde o úplně jiný typ práce?
Určitě pomohla v řízení zakázky. Ale samotná technologie je v Mělníku úplně nová, zatímco tady se dělala „jen“ lepší rekonstrukce.
Co jste dělali na spalinovém systému a v systému absorpce?
Pokud jde o spalinovod, museli jsme upravit části kouřovodu, které vstupují do komína. Největší přidanou hodnotou absorpce pak je, že se navrhla nová rozstřikovací hlava na atomizérech. Ta má větší rozstřik kapiček vápenného mléka a systém odsíření je tak účinnější. Upravovali jsme i rozvody reproduktů, dodali jsme nové hadice a kompresor, který pomáhá transportu látek a repasovali jsme dopravníky a vibrační síta, která se již blížila konci životnosti.
Řada firem, které dříve dělaly v energetice, už často nefunguje, jak se vám dařilo pokrývat subdodávky?
Tím, že jsme se spojili už v nabídce na část odsíření se společností Bilfinger a na část denitrifikace s firmou Provyko, tak to nebyl zásadní problém. Větší problém byl v podpůrných technologiích jako jsou kouřovody, ocelové konstrukce nebo dodavatelé základových konstrukcí. Nemluvě o cenách materiálů, které oproti roku 2019 stouply o 40 %. Vzhledem k tomu, že šlo o vysoutěženou veřejnou zakázku, tak se se to samozřejmě propisuje i do hospodářského výsledku.
Dají se čistě technologicky emise ještě snižovat? A teď ponechme stranou ekonomickou část otázky..
Co se týče síry, měli jsme na vstupu 3 000 – 5 500 mg. Při horní hranici jsme limity splnili s drobnou rezervou. Dá se tam snižovat ještě více, ale už je to na úkor ekonomiky provozu. A je třeba si přiznat, že už současné limity jsou pro teplárnu tvrdým ekonomickým zásahem. Při standardních podmínkách uhlí – v Trmicích se pálí surovina z dolu Bílina – se dá jít ještě níže, takže rezerva tam je.
Kvalita uhlí z Bíliny je klíčová?
Určitě ano. Pokud máme na vstupu standardně 3 500 mg síry, dokážeme se odsířením dostat i pod 80 mg. Když jsme dělali zkoušku odsíření, tak investor navážel uhlí z Tušimic, které je více sirnaté (kolem 11 000 mg), smíchal ho s uhlím z Bíliny, a i když jsme se na vstupu dostali na 6 000 mg, i to se nám podařilo odsířit.
Co je vedlejším produktem odsíření?
Sádrovec, který se v lokalitě používá pro výrobu stabilizátu, který je využitelný jako stavební materiál třeba do některých druhů podloží.
Jak je teplárna složité staveniště, když musí permanentně fungovat?
To byla na začátku jedna z nejdůležitějších věcí, které jsme museli řešit. V rámci smlouvy o dílo byla definovaná desetidenní odstávka teplárny, kterou zajišťovala nová plynová kotelna, kterou jsme vybudovali do bývalého skladu. A během těch 10 dní na přelomu srpna a září 2020 jsme museli udělat ty nejdůležitější technologie na odsíření. Je zde společná část, která musí permanentně běžet, a v odstávce jsme na ní měnili různá míchadla, lopatky a motory s převodovkami na nádržích, kde se připravuje produkt na odsiřování. To byla jedna z nejdůležitějších věcí. Současně jsme museli naplánovat i připojení kouřovodů, abychom neohrozili fungování teplárny po odstávce.
Kdy bude končit část denitrifikace?
Na přelomu října a listopadu bychom měli provést zkoušky a uvidíme, jak to dopadne. Vždycky je to převádění teorie do praxe, tak jsem sám zvědavý, jak se nám to povedlo. Každopádně by mělo zaznít, že díky ekologizaci se sníží emise síry o 89 % a emise dusíku o 68 %.