Články

Předběžná studie proveditelnosti ukazuje, že do roku 2030 je technicky možné přepravit přes střední Evropu 120 GWh vodíku denně (odpovídá 1,3 milionu tun ročně) - především pomocí stávající infrastruktury.

Celková energetická dovozní závislost České republiky v letech 2010–2020 měla rostoucí trend. Z hodnoty 25,5 % v roce 2010 vzrostla na hodnotu 39,0 % v roce 2020. Ve srovnání se zeměmi EU 27 patří Česká republika mezi země s nízkou energetickou dovozní závislostí. 

Společnost ČEZ dnes zveřejnila výhled hospodaření Skupiny ČEZ na rok 2023 včetně indikace celkových odvodů českému státu reflektující daňová opatření schválená v loňském roce za účelem řešení energetické krize.  Čistý zisk Skupiny ČEZ vedle běžné daně z příjmů ovlivní dvě legislativní opatření, a to odvod z nadměrných tržeb z prodeje výroby a daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ve výši 60 % z rozdílu mezi základem daně a průměru základů daně v letech 2018–2021 navýšeném o 20 %.

Společnost ČEZ Distribuce dokončila v jedné třetině Liberce hned tři etapy unifikace napětí z 10 kV na 22 kV. Tento přechod na vyšší napěťovou hladinu zabezpečí kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny a díky vyšší kapacitě umožní také nová připojení včetně fotovoltaických elektráren. Náklady na tyto etapy se vyšplhaly na 632 milionů korun.

Do roku 2040 chce Vídeň ukončit spalování fosilních paliv a dosáhnout klimatické neutrality. Jednou z cest se nejen pro rakouskou metropoli může stát rozsáhlé využití vodíku. Městský energetický podnik proto s dalšími rakouskými a německými partnery přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu očekává Vídeň ke konci příštího roku, zajímavé ale budou pro celou Evropu – na starém kontinentu je v provozu přes 115 shodných turbín.

Málokterá oblast hospodářství byla zasažena turbulentním vývojem tak jako energetika a elektroenergetika. Často dramatické změny podmínek s sebou přinesly nutnost zaměřit se na úspory energie. A zároveň potřebu výrobců i spotřebitelů elektrické energie hledat nové cesty. A rovněž obchodní příležitosti.

Rostoucí ceny energií v kombinaci s tlakem na dekarbonizaci a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách představují mix faktorů, které bezprostředně dopadají na výkonnost řady odvětví tuzemské ekonomiky. Tak jako v období eskalujících vln pandemie COVID-19 byla ekonomicky zasažena řada průmyslových odvětví a služeb, jsou v této chvíli v největší míře ohroženy zejména energeticky náročné segmenty, mezi které se řadí také odvětví chemického průmyslu.

Polsko se vydalo americkou cestou a první jaderný blok v zemi postaví společnost Westinghouse. Události nabraly takový spád, že je poučné uvést to podrobněji. K oznámení o výběru dodavatele Westinghouse došlo po týdnech dohadů, kam se vlastně Polsko v jaderné energetice vydá. Do médií unikly zatím nepotvrzené ceny za reaktory a Američané představili svoji vizi jaderných investic, přičemž reakce na ni z polských vládních kruhů byla nečekaně chladná. Spekulovalo se kvůli tomu o silném tlaku polské energetické lobby.

V průběhu roku 2022 největší česká energetika nabrala celkem 1 212 nových pracovníků, tedy podobně jako o rok dříve. Každý šestý nově příchozí nastoupil do oblasti jádra, které přilákalo oproti roku 2021 i více žen. V příštích deseti letech ČEZ nabere do stávajících jaderných elektráren a do týmů připravujících výstavbu nového bloku v Dukovanech či malých modulárních reaktorů odhadem 2 600 nových lidí.

Fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, je podle Teplárenského sdružení ČR jediná změna systému, která má logiku a lze ji považovat za pozitivní. „Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.