Václav Taubr
Firmy, které se zabývají úsporami energií formou EPC, mohou mít v příštích letech plné ruce práce. Jak potvrzuje energetický expert Václav Taubr, stát musí každý rok zvýšit energetickou účinnost minimálně u 3 %, nejedná se o 3 % ze všech ploch, ale jen 3 % z ploch v objektech, jež neplní minimální požadavky na energetickou náročnost budov podlahových ploch, které spravuje. To jsou každoročně desítky tisíc metrů čtverečních potenciálního byznysu.
Aktuálně realizujete mimořádný projekt energetických úspor na pražském ČVUT, můžete ho přiblížit?
Jedná se o modernizaci 9 areálů ČVUT, konkrétně Novoměstského hotelu, Studentského domu a sedmi kolejních areálů, často historických objektů, které nyní mají velké nároky na spotřebu energie.
Projekt zahrnuje výměnu 16 838 svítidel, 23 zdrojů tepla o celkovém výkonu 8 850 kW, instalaci 5 766 šetřících prvků na vodě nebo rekonstrukci vzduchotechniky o objemu 116 000 m3 vzduchu za hodinu. Našim úkolem je snížení spotřeby el. energie, tepla a vody o nejméně 20,5 mil. korun ročně, samozřejmě při zachování teplotního komfortu a s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí. Jelikož projekt je řešen formou energetických služeb se zárukou úspor (EPC), ČVUT má výši ročních úspor garantovánu smluvně po dobu 11 let.
Jaký je objem investice a plánovaných úspor emisí i financí?
Investice do modernizace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení, ale i výměny oken, dveří a zateplení představuje 220 milionů Kč bez DPH. Téměř třetina investice, konkrétně 67 mil. Kč, bude hrazena z OPŽP. Dotace hradí stavební úpravy, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl celkový přínos energetické modernizace menší. Projekt je nastaven tak, aby šetřil 23,5 Tj tepla, 2,3 GWh elektřiny a 29 olympijských bazénů vody ročně, kontinuálně, po celou dobu trvání smluvního vztahu.
Jak dlouho trvala příprava projektu a museli jste ČVUT dlouho přesvědčovat, aby do projektu šlo?
Pokud si dobře vzpomínám, o projektu se před vlastní realizací hovořilo několik let, což je u takto rozsáhlých zakázek poměrně běžné. K tomu je ještě třeba připočíst čas na vrub personálních a organizačních změn. Osobně to ale nepovažuji za ztracený čas. Čím lépe je projekt připraven, tím snadnější je jeho realizace.
Jde o nejvýznamnější projekt, který řeší Enesa formou EPC?
ČVUT je zatím investičně největším projektem svého druhu v ČR. Důležitými milníky byla i realizace EPC v Kongresovém centru Praha, které jen za minulé vyhodnocovací období (od dubna 2018 -do dubna 2019) ušetřilo energie v hodnotě 29 mil. Kč. Nejcitovanějším EPC je určitě Národní divadlo, kde úspory představovaly polovinu původních nákladů na energie a které „prošlapávalo“ cestu dalším institucím k modernizaci energetického hospodářství metodou EPC. Stejně významné jsou projekty pro kraje, které spravuji desítky nemocnic, škol, sociálních ústavů, tedy těch objektů, kde EPC je mimořádně efektivní. Totéž se týká měst, a to nejen těch největších. Úspory začíná sčítat např. Vrchlabí s dvanácti tisíci obyvateli.
Co vše se pod zkratkou EPC skrývá v praxi?
Základním principem EPC je, že modernizace je hrazena z budoucích úspor energie, které má zákazník zaručeny smluvně. Pokud by byly nižší, než předpokládá smlouva, rozdíl zaplatí poskytovatel. Zákazník a poskytovatel tak mají stejný cíl. Navíc tyto úspory musí být prokazatelné a transparentní, což je princip, který oceňuje i stát. Pokud žadatel o dotaci z OPŽP využije metodu EPC, obdrží 5 % podpory navíc.
Pro jak velké partnery jste schopni úspory realizovat?
Využitelnost metody EPC se odvíjí od potenciálu úspor energie, proto otázka je spíš, pro jak malé partnery lze metodu EPC využít. Potenciál úspor, ze kterého by se dala zaplatit energeticky úsporná opatření, jež se z těchto úspor za dobu 8-12 let splatí, lze nalézt u zákazníka platícího ročně za energie minimálně 1,5 mil. korun ročně. Maximální velikost investice asi neexistuje.
Jak velký je váš průměrný klient?
Z údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb, kde ENESA aktivně působí, vyplývá, že polovina EPC projektů se realizuje v objektech v majetku měst, čtvrtina v krajích, o zbytek se dělí státní (19 %) a soukromý sektor (9 %). Průměrnou výši investice osobně odhaduji na 20 mil. Kč s návratností 9 let.
Z jakých zdrojů se dá platit nutná počáteční investice a jak velkou část musí přinést zákazník na začátku realizovaných úspor?
Kouzlo EPC spočívá v tom, že zákazník nepotřebuje mít žádné vlastní zdroje pro počáteční investici. Pokud je má, platí splátky investice ze svého. Pokud je nemá, hradí je z úvěru, který může být, ale nemusí, součástí smluvního vztahu s poskytovatelem EPC. Financování není nezbytnou součástí EPC. Co se týče nákladů před vlastní realizací, na analýzu použitelnosti EPC mohou kraje, města, OSS a příspěvkové organizace státu čerpat dotaci do výše 2 000 000 z programu EFEKT, který spravuje MPO. https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039
Jak dlouhá je obvykle návratnost a liší se v tomhle směru výrazně vaše představy a očekávání zákazníka?
Každý EPC projekt se šije zákazníkovi na míru podle jeho potenciálu úspor, technického stavu zařízení, případně finančních možností. Naše představy zde nehrají žádnou roli, vše je v rukou zákazníka. Navíc, pokud se jedná o obec, kraj, OSS nebo příspěvkovou organizaci státu, projekt se soutěží jako každá jiná veřejná zakázka a soutěž je třeba pečlivě připravit. S tím zákazníkům pomohou specializované poradenské společnosti, které spolu s ním hledají tu správnou výši investice, délku projektu a případná povinná opatření, která by měla návratnost zajistit. Řešení této rovnice je pak na poskytovatelích energetických služeb, kteří se soutěže zúčastní.
Dá se spočítat, jaký objem úspor už má Enesa „na svědomí“?
Letos překročíme hranici 1,5 mld Kč, které naše projekty ušetřily zákazníkům za elektřinu, teplo, plyn či vodu. A to mluvíme o smluvně garantované úspoře. Skutečně dosažená úspora je jen letos o 13 % vyšší.
Jaký byl po obchodní stránce loňský rok a co očekáváte od trhu letos?
V oblasti EPC se jednalo o skutečně mimořádný rok. Na svědomí to má z části dotační podpora projektů EPC z OPŽP. Už nyní se soutěží EPC pro věznice v celkového hodnotě 440 mil. korun a podobných projektů bude přibývat.
Jaký je v České republice potenciál úspor v průmyslu a ve státní správě?
Co se týče státních budov, zde je potenciál obrovský. Připomeňme povinnost státu, vyplývající z článku 5 evropské směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU, která ukládá státu renovovat ročně 3 % podlahové plochy ve vlastnictví anebo užívání ústředních státních institucí v objektech, jež nesplňují požadavky na energetickou náročnost budov, klasifikační třídu C úsporná. Jedná se téměř o 800 budov, z nichž dvě třetiny s celkovou plochou převyšující 1,5 mil. m2 spadají do kategorie nevyhovující, tudíž vyžadující renovaci. Z 62 % se jedná o administrativní plochy, kde metoda EPC, doporučovaná výše zmiňovanou směrnicí, je pro modernizaci energetického hospodářství vysoce efektivní.
Už dnes je jasné, že závazek ušetřit 32 000 MWh v letech 2014 - 2020 bude naplněn z poloviny v roce 2019 a 2020. Konkrétně by se mělo jednat o 111 projektů, které plánuje realizovat 20 ústředních institucí ve výši 1,29 mld. Kč s předpokládanou úsporou ve výši 16 366 MWh. (zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ZDE). Je dobře, že se situace začíná měnit k lepšímu. Příprava EPC projektů v objektech Vězeňské správy ČR je toho důkazem.
Vydala se Evropa správným směrem, pokud jde o sázku na uhlíkovou neutralitu a max. využití obnovitelných zdrojů? Jaké je v tomhle směru místo energetických služeb?
Řeknu to velmi laicky. Nejlevnější a nejšetrnější k přírodě je energie, kterou nespotřebujeme, a tudíž ji nemusíme ani vyrobit. Z tohoto pohledu budou mít energetické služby se zárukou úspor své čestné místo v jakémkoli schématu plnění našich národních cílů v oblasti energetické účinnosti.
