Švédsko chce stavět nové jaderné elektrárny. Změna přístupu švédské vlády otevírá nové možnosti zapojení jaderného sektoru k dosažení cílů uhlíkové neutrality.

Počátek švédských aktivit v jaderném sektoru se datuje od roku 1968, kdy byla do provozu uvedena úplně první jaderná elektrárna Ågestaverket. Jednalo se o verzi s tlakovou nádrží, která sloužila i jako kogenerační zařízení, kde se kombinovala výroba tepla a elektrické energie. Reaktor byl uzavřen v roce 1974 a šest let na to úplně zbořen. Reaktorový sál však zůstal do dneška a je využíván jako místo ke konání akcí a exhibicí.1

Energetika je jednou z důležitých strategických otázek každého státu a nejinak je tomu i ve Španělsku. Také Španělsko plánuje být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Strategii energetického sektoru stanovila vláda v tzv. Národním integrovaném energetickém a klimatickém plánu (Plan Nacional Integrado de Energía y Clima – PNIEC). Tento plán definuje cíle snižování emisí skleníkových plynů, přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE) a zvýšení energetické účinnosti. V první fázi je v plánu vyrábět 74 % elektřiny z OZE do roku 2030 a do roku 2050 dosáhnout 100% podílu obnovitelné energie.

Patnáct let po obnovení výstavby jede 3. blok Jaderné elektrárny Mochovce na plný výkon. Jedním z klíčových lidí, kteří se na projektu podíleli, byl i Pavel Janík z Energetického průmyslového holdingu, jehož tým měl na starosti nejdůležitější kontrakty na jaderném ostrově. „V energetice se ozývalo hodně skeptických hlasů, jestli je možné blok zprovoznit. A já jsem rád, že se to podařilo. Pro EPH je klíčové, že jsme schopní takto velký projekt zrealizovat. A to včetně všech nároků na zvládnutí technologie, projektového řízení a dlouhodobého financování. Do energetické flotily EPH tímto milníkem přibyl významný bezemisní zdroj elektrické energie v jednom ze strategických regionů,“ říká v rozhovoru pro All for Power.

„Za 35 let praxe jsem nezažil horší komunikaci mezi MPO a průmyslem,“ nešetří současnou vládní garnituru energetický stratég Daniela Křetínského Jiří Feist. „Výsledkem je, že Česká republika nemá racionální plán plnění klimatických cílů a zajištění energetických potřeb. Přitom Národní klimatický plán je nejnáročnější projekt v historii země za stovky miliard korun,“ dodává s tím, že vláda by měla urychleně začít naslouchat hlasům průmyslu a energetiky. „Jsem bytostný optimista, ale potřebujeme urychleně přijmout potřebnou legislativu a nastavit jasné regulace s racionálními podmínkami pro investory.“ 

Tisková zpráva ČEZ: Společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ obdržela finální nabídky od tří uchazečů na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech

„Stávající situace potvrdila, že trh s energiemi sám o sobě funguje dobře, jen při nízké nabídce nemusí vždy generovat to, co potřebujeme. Tedy stabilní energie za dostupné ceny. Ať už bude reforma vypadat jakkoliv, my hlavně doufáme, že začne být předvídatelnější a umožní konečně investice do řiditelných zdrojů. To by mohlo odstranit prapříčinu současných problémů,“ je přesvědčený Luboš Pavlas, prezident a CEO skupiny Sev.en.

Francouzská společnost EDF, která se účastní výběrového řízení na výstavbu nových jaderných bloků v ČR, pokračuje v přípravě svého dodavatelského řetězce. S cílem pomoci českým firmám, aby se mohly podílet na výstavbě nových jaderných bloků s technologiemi EDF, a to jak v Česku, tak v dalších zemích, pořádá ve dnech 8. – 9. listopadu další Dodavatelskou akademii EDF.

Francouzské velvyslanectví v České republice ve spolupráci s EDF oznamuje založení Česko-francouzské jaderné akademie, nové iniciativy, jejímž cílem je urychlit přípravu vysoce kvalifikovaných pracovníků pro výstavbu a provoz nových jaderných elektráren plánovaných v ČR.