Články

Dálkové vytápění, resp. soustavy zásobování tepelnou energií (SZT), je v České republice tradičně dobře rozvinuté. Na systémy SZT je napojeno přibližně 1,7 milionu domácností, což je více než 4 miliony obyvatel nebo chcete-li 40 % populace. Téměř polovina dodávek tepla ze SZT směřuje do bytového sektoru, 28 % do průmyslu a zbytek je dodáván do terciárního sektoru (služby, zdravotnictví a školství).

Dosud téměř přehlížená oblast dálkového zásobování teplem se stala spolu s cenou elektřiny energetickým tématem číslo jedna, i vzhledem k situaci s cenou a dodávkami zemního plynu. Po Budějovicích a Brnu se tak v Česku po jaderných zdrojích ohlížejí i jiná města. 

Válka Ruska na Ukrajině nenechává české teplárníky spalující ruský plyn klidně spát. Navíc vzhledem k neustupujícímu tlaku na snižování emisí CO₂ z Evropské unie se i v České republice přistoupilo na dekarbonizaci a útlum využívání uhlí.

Lidé, kteří doma topí elektřinou nebo plynem, se mají podle novely energetického zákona, kterou včera do meziresortního připomínkového řízení poslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, dočkat „příspěvku na úsporný tarif“. 4 miliony lidí, kteří využívají teplo ze soustav zásobování teplem, nedostanou nic.

V současné době razantního nárustu cen všech energií a deklarovaného odklonu od spalování uhlí a celkově od fosilních paliv se nejen Česká republika snaží implementovat do svého portfolia takové zdroje energie, které budou šetrné k životnímu prostředí, bezpečné pro obyvatelstvo, budou finančně smysluplné, a hlavně budou dostatečně výkonné a stálé, co se týče jejich výkonu a dodávek energie.

V Česku stále přes 300 tisíc domácností využívá uhlí pro lokální vytápění. Čtyři z deseti českých domácností jsou pak vytápěny ze systému zásobování teplem, přičemž 60 % tepla je vyrobeno na bázi uhlí. Studie připravená týmem Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu Climate Investment Capacity ukazuje cestu postupného přechodu k ekologickým řešením...

V současné době odklonu od spalování uhlí a celkově od fosilních paliv se nejen Česká republika snaží implementovat do svého portfolia takové zdroje energie, které budou šetrné k životnímu prostředí, bezpečné pro obyvatelstvo, budou finančně smysluplné, a hlavně budou dostatečně výkonné a stálé co se týče jejich výkonu a dodávek energie.

Minulý rok byl v Česku představen nový zdroj bezemisního levného tepla pro centrální zdroje s výkonem nad 50 MW. Jedná se o koncept TEPLATOR, který umí využít palivo z reaktorů VVER440 a byl vyvinutý skupinou na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze a Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni.

O využívání TAP (tuhých alternativních paliv) z odpadů se toho v poslední letech řeklo a napsalo dost, ať již kladně, či kriticky. To hlavní ale zůstává skryté: nejde o „spalování odpadů“, jde o energetické využití k tomu vytříděných odpadů a v případě diskutovaných TAP jde o naplnění hierarchie nakládání s odpady.

Ve 2. čísle letošního ročníku časopisu All for Power byl uveřejněn článek „TEPLATOR – dostupné teplárenství 21. století“. Autoři: Ing. Anna Fořtová, doc. Ing. Radek Škoda, Ph. D, Ing. Michal Zeman.