Články

Rozhovor s Janem Prokšem, ředitelem Elektrotechnické asociace České republiky a s Vladimírem Pikardem, ředitelem divize Průmyslová elektronika společnosti ZAT, českého výrobce průmyslové elektroniky.

Maďarský regulační úřad pro energii a veřejné služby (MEKH) schválil plán společnosti Atomerőmű Zrt postavit dva reaktory VVER-1200 ve stávajícím areálu jaderné elektrárny Paks.

Když byly v roce 1979 pověřeny Vodní stavby Praha generálním dodavatelstvím stavební části jaderné elektrárny Temelín, 4x 1000 MW, byl jsem osloven tehdejším generálním ředitelem Ing. Jaroslavem Trpišovským, „jestli bych to nechtěl stavět“.

Jaderná energetika se dá obecně považovat za velmi konzervativní obor, protože se klade extrémní důraz na bezpečnost, takže zavádění inovací je poměrně dost dlouhý proces. Na druhou stranu takto velký důraz na bezpečnost podporuje vývoj nových technologií a některé patří k těm nejvýjimečnějším.

Podniky LIBERTY Steel, Paul Wurth a SHS - Stahl-Holding-Saar podepsali Memorandum o spolupráci při výstavbě technologie pro výrobu vodíkové oceli ve Francii.

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom plánuje postavit jadernou elektrárnu malého výkonu s modulárním reaktorem RITM-200 poblíž obce Usť-Kujga v Jakutsku (jedna z republik Ruské federace).

Společnost Demag dodá tři procesní jeřáby s drapáky pro ambiciózní projekt, který bude sloužit jako kombinovaná teplárna a elektrárna.

11. března 2021 se bude konat videokonference o svařování ocelových konstrukcí. Konference se bude konat online a již tak zajímavý původní program byl doplněn o praktickou přednášku specialisty na svařování pod vodou a taktéž o vystoupení Ing. Karla Kovandy z Ústavu strojírenské technologie, (Fakulta strojní, ČVUT v Praze) na téma: Od ručního svařování k automatizaci výroby svařovaných konstrukcí.

Jako provozovatel přenosové soustavy stojí ČEPS v samém srdci české energetiky. Zeptali jsme se proto předsedy představenstva Martina Durčáka, jak je společnost připravená na zásadní změny v evropské energetice od zapojení nových technologií po konec velkých energetických zdrojů.

Řekl v rozhovoru pro časopis All for Power Vít Tůma, ředitel projektu výstavba inženýrských sítí Hořanského koridoru.