Články

O využívání TAP (tuhých alternativních paliv) z odpadů se toho v poslední letech řeklo a napsalo dost, ať již kladně, či kriticky. To hlavní ale zůstává skryté: nejde o „spalování odpadů“, jde o energetické využití k tomu vytříděných odpadů a v případě diskutovaných TAP jde o naplnění hierarchie nakládání s odpady.

Problematika budoucích právních předpisů EU o BAT pro LCP vede k nutnosti nového pohledu na komplexní řešení problematiky použitých technologií a s tím spojených výzkumných a vývojových aktivit v zemích s velkým podílem využitím pevných fosilních paliv v průmyslových zdrojích.

V zemích Evropské unie i mnoha státech světa stále roste zájem o ekologičtější způsoby výroby energie. Předpisy v oblasti životního prostředí, zpřísněné požadavky na emise, lhůty pro přechod na udržitelnější a ekologičtější paliva - to vše vyvíjí na provozovatele energetických zařízení tlak, aby zaváděli změny ve svých výrobních procesech.

Technologie žárového nástřiku zajišťují ochranu povrchu součástí proti působení okolního prostředí i umožňují renovovat povrchy již opotřebené, jejich využití v oblasti jaderných a klasických elektráren, a to v rámci řešení projektu Národní Centrum Energetiky. Výzkum byl zaměřen na vývoj a testování funkčních vlastností vhodných materiálů povlaků a technologií nástřiku pro konkrétní aplikace.

Odklon tuzemských tepláren od uhlí a jejich přechod na zemní plyn je zvládnutelný. Podmínkou úspěchu ale je nastavení dobré spolupráce mezi podnikateli z plynárenského a teplárenského sektoru a intenzivní investiční podpora z národních i evropských fondů. Shodli se na tom účastníci on-line konference nazvané Informační minimum pro přechod na zemní plyn, kterou uspořádal Český plynárenský svaz (ČPS).

Energetická Skupina ČEZ a Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy se dohodly, že Elektrárna Počerady spalující hnědé uhlí bude převedena za vyšší kupní cenu na Vršanskou uhelnou již na konci tohoto roku, k 31. 12. 2020.

„Svůj boj o uhlí jsme prohráli,“ řekl při zahájení konference Dny teplárenství a energetiky 2020 předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Současná podoba teplárenství se skládá především z uhelných, plynových a ropných zdrojů. S neustále se snižujícími limity znečištění může být do budoucna problém pokračovat v provozu stávajících zařízení bez zásadních investic.

Za útlum těžby, odstupné horníkům a rekultivaci krajiny by měl stát dát v následujících patnácti letech 15,6 miliardy korun. Vláda schválila materiál MPO, který řeší útlum těžby v dolech OKD.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.