Na nových stožárech pro dvojité vedení ZVN 400 kV systematicky pracovali naši projektanti společnosti ELEKTROTRANS, kteří měli na starosti kompletní řízení vývoje a zátěžových zkoušek ve zkušebně v Rumunsku. Tyto zkoušky, logistiku a dopravu si vyžádal náš vážený zákazník společnost ČEPS a.s.. A nutno dodat, že nové stožáry prošly na výbornou. Soudky se tak mohou stát vítanou alternativou pro ČEPS při výstavbě či modernizaci dvojitého vedení.
V hlavní roli dekarbonizace. To je termín, který létá v hlavách odborníků ze společnosti ČEPS, když promýšlí scénáře, jak bude soustava vypadat v bezuhelné budoucnosti. „Protože dekarbonizace není nic jiného než převod spotřeby jiných energií na čistou elektřinu,“ říká Svatopluk Vnouček s tím, že musí vzniknout hodně nových zdrojů, které dekarbonizovanou spotřebu pokryjí. Zda to bude dlouhodobě cestou jádra, obnovitelných zdrojů nebo flexibilních zdrojů, to už je věcí strategie jednotlivých zemí. Každopádně je jasné, že zásadní roli v tom sehraje i plyn.
Společnost ČEPS zahájila investiční akci zdvojení vedení V403, které prochází přes Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Jejím cílem je zvýšení přenosové schopnosti vedení a posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektrické energie v uvedených regionech.
Členové konsorcia představili výsledky projektu DFLEX zaměřeného na téma zapojení spotřebitelů, kteří dokážou cíleně měnit odběr elektřiny, do řízení elektrizační soustavy. Projekt přinesl cenné výstupy, z nichž některé již byly zavedeny do praxe.
Společnost ČEZ Distribuce přijala za loňský rok neskutečných 70 212 žádostí o připojení výrobny elektřiny a připojila k síti rekordních 21 325 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 174 MW. Více jak 80 procent žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí. Letos ČEZ Distribuce investuje do nutných úprav distribuční soustavy pro připojení obnovitelných zdrojů 6,5 miliardy korun.
Společnost ČEZ Distribuce dokončila v jedné třetině Liberce hned tři etapy unifikace napětí z 10 kV na 22 kV. Tento přechod na vyšší napěťovou hladinu zabezpečí kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny a díky vyšší kapacitě umožní také nová připojení včetně fotovoltaických elektráren. Náklady na tyto etapy se vyšplhaly na 632 milionů korun.
Vláda schválila zastropování tržeb výrobců elektřiny. Bohužel však v rozporu s nařízením Rady prodloužila platnost zastropování o půl roku. Bez řádného zdůvodnění také snížila strop pro tržby na výrobu elektřiny z komunálního odpadu na 100 Euro/MWh oproti 180 Euro/MWh se kterým počítá nařízení Rady. Vláda tím poškodí obce a občany, kterým stoupne cena za likvidaci odpadů nebo cena tepla.
Dosud téměř přehlížená oblast dálkového zásobování teplem se stala spolu s cenou elektřiny energetickým tématem číslo jedna, i vzhledem k situaci s cenou a dodávkami zemního plynu. Po Budějovicích a Brnu se tak v Česku po jaderných zdrojích ohlížejí i jiná města.
Před 60 lety, v roce 1962, definitivně začal na plný výkon fungovat pilíř moderní české energetiky – vodní elektrárna Orlík. Má několik českých „nej“: s výkonem 364 MW jde o největší českou vodní elektrárnu, hráz nad elektrárnou dosahuje rekordních 91 metrů a přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř turbín je pak vysoká 27 metrů, a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu. Šedesátiny slaví i sousední elektrárna Kamýk, která s Orlíkem funguje jako jeden celek.
Elektřina, teplo a vodík z jaderné energie má v EU zelenou – to je jedno z důležitých poselství taxonomie udržitelných financí, která pro orientaci investorů označuje výrobu elektřiny, tepla a vodíku z jaderných elektráren za udržitelnou činnost. České předsednictví Rady Evropské unie tato témata otevře na řadě akcí včetně konference před neformální Radou pro energetiku v Praze.
Stránky jsou chráněny službou Google reCAPTCHA
ochrana osobních údajů a smluvní podmínky.