Články

Rozhovor s Janem Prachařem ze Správy uložišť radioaktivních odpadů.

ENERGOPROJEKT PRAHA (EGP), dnešní divize ÚJV Řež, slaví letos 70 let své existence. Je generálním projektantem jaderných a většiny klasických elektráren bývalého Československa a dnes se mj. podílí na přípravě nového jaderného zdroje v ČR a aktivně působí v zahraničí jako konzultant pro přípravu jaderných elektráren.

Centrum žárových nástřiků, vybudované Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň, bylo v pondělí 18. listopadu vyhlášeno Podnikatelským projektem roku 2019 v kategorii výzkum a vývoj pro inovace.

První čínský komerční projekt jaderného vytápění začal fungovat v jaderné elektrárně Haiyang v provincii Šan-tung.

Jak může teplárenství obstát v Evropě, která si zvolila dekarbonizaci za své hlavní poslání a nehledí na ekonomické ani sociální důsledky? To bude hlavní téma tradiční konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové.

Možností praktického využití poznatků z výzkumu a vývoje malých modulárních reaktorů je celá řada. Jedná se nejen o výrobu elektrické energie, ale třeba také o možnost jejich prostřednictvím ukládat přebytečnou energii do vodíku. Nejen o tom hovořili účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD), který se konal v prostorách Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Inovovat plynárenskou infrastrukturu s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvíjet využívání nových zdrojů, jako je vodík či biometan. To je zadání, jež vyplynulo z 26. Podzimní plynárenské konference na téma „Strategická role plynů“, která se konala 11. a 12. listopadu v Praze.

Český dodavatel průmyslových armatur a potrubí, firma Moravia Systems a.s., přichází na trh s ucelenou nabídkou podpěr a závěsů potrubí vlastní výroby. V příštím roce plánuje rozšíření výrobních kapacit.

Agentura CzechTrade ve spolupráci se španělským fórem pro nukleární průmysl FORO Nuclear pořádají misi do Španělska pro české firmy podnikající v oborech sanace a dekontaminace, manipulace a skladování jaderného odpadu, jaderné bezpečnosti či údržby stávajících zařízení.

Více než 140 hodin zabralo vytištění všech dílů pro první bezpilotní letoun VUT, který byl vytvořený jen pomocí 3D tiskárny. Letoun VUT 714 FDM navrhl a vytvořil student Fakulty strojního inženýrství VUT Martin Sladký pod vedením Petra Dvořáka z Leteckého ústavu.