V areálu leteckých kasáren v Prostějově proběhla ekologizace vytápění, kdy stávající uhelnou kotelnu nahradil moderní biomasový kotel o výkonu 2500 kW a záložní plynový kotel shodného výkonu. Nově navržené řešení je výrazně ekologičtější a celý prostějovský areál se může spolehnout na kvalitní dodávky tepla k vytápění a ohřevu teplé vody v každém z dvaceti devíti objektů připojených na centrální kotelnu.
Rozhovor s Václavem Černým, generálním ředitelem skupiny Litostroj.
Komerční banka bude mít jako první banka v Česku na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Přispívá tak ke svému cíli být do roku 2026 uhlíkově neutrální. Instalaci už dokončila společnost ČEZ ESCO, která se zaměřuje na energeticky úsporná a klimaticky šetrná řešení pro firmy, obce a veřejnou správu.
Společnost EG.D jako první distributor v Česku nasazuje pro zákazníky tzv. mapu připojitelnosti. Jedná se o online nástroj, který zájemcům o fotovoltaiku umožní zjistit možnosti připojení přímo v místě, kde plánují elektrárnu instalovat. Minimalizuje se tak možnost zamítnutí žádosti o připojení v průběhu instalace.
Do roku 2040 chce Vídeň ukončit spalování fosilních paliv a dosáhnout klimatické neutrality. Jednou z cest se nejen pro rakouskou metropoli může stát rozsáhlé využití vodíku. Městský energetický podnik proto s dalšími rakouskými a německými partnery přestavuje jednu z největších rakouských plynových turbín tak, aby ji mohl vedle plynu pohánět i vodík. Výsledky pokusu očekává Vídeň ke konci příštího roku, zajímavé ale budou pro celou Evropu – na starém kontinentu je v provozu přes 115 shodných turbín.
Od konce roku 1992, kdy se Československo stalo historií, vzrostla výroba elektráren v České republice o více než 44 %, především se ale výrazně změnila struktura energetiky. Zatímco před třemi desítkami let dominovaly s více než 70 % uhelné zdroje, dnes je všechno jinak. Energetickými tahouny Česka jsou s téměř 50 procenty bezemisní jaderné a obnovitelné elektrárny, v samotném ČEZ, který se největší měrou podílí na této zlomové transformaci, činí jejich podíl dokonce 63 procent. Prioritou pro ČEZ zůstává ale i nadále také stabilní dodávka energie.
Integrace obnovitelných a jaderných zdrojů v bezuhlíkovém energetickém mixu, náklady na provoz přenosové soustavy, předpoklady pro rozvoj nových jaderných zdrojů či příležitosti pro malé modulární reaktory mimo jiné v oblasti výroby tepla a vodíku. To byla hlavní témata 15. ročníku Evropského jaderného fóra, které se konalo v Praze ve dnech 10. a 11. listopadu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a slovenský ministr Karel Hirman na okraj jednání podepsali memorandum o spolupráci v jaderné energetice.
Současná energetická krize zcela mění zavedené pohledy na fungování trhu s energiemi, energetické investice a provozní modely. V Praze se politické proklamace avizující rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů a decentralizované, komunitní energetiky objevily už zkraje letošního roku. Technologie hlavního města Prahy, jako městem 100% vlastněná akciová společnost, navíc s blízkým vztahem k elektrotechnickým instalacím, má být jedním z hlavních hráčů v plánované masivní výstavbě lokálních energetických zdrojů.
Rozhovor s Janem Kalinou, členem představenstva ČEZ.
Plynové turbíny a motory jsou v současnosti jedinými relevantními technologiemi pro zpětnou konverzi zelených plynů na elektřinu a teplo. Novela POZE nastavuje pro plynovou KVET stabilní podmínky, zpožděná notifikace novely však zkomplikovala podporu výroben uvedených do provozu v roce 2022.
Stránky jsou chráněny službou Google reCAPTCHA
ochrana osobních údajů a smluvní podmínky.