Články

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.

Moravskoslezský kraj se potýká s útlumem tradičního průmyslu. Vláda projednává ukončení těžby v OKD a současně se s krizí potýká ocelářství.

Sedm průmyslových firem působících v Moravskoslezském kraji se spojilo, aby společnou iniciativou podpořilo přechod kraje k nízkouhlíkové ekonomice.

Společnost ZVVZ se přes 50 let zaměřuje na ekologizace energetických zdrojů.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.

Elektrárna Mělník I je prvním ze tří bloků vybudovaných postupně koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí dopravované vlaky ze severočeských a západočeských dolů. Instalovaný výkon je 4 x 60 MW.

Vzácnou zahraniční návštěvu přivítala ve čtvrtek 16. ledna nejvyšší rozhledna v České republice, na prohlídku elektrárny zavítal během své pracovní návštěvy srbský ministr hornictví a energetiky Aleksandar Antić, doprovázený navíc velvyslankyní Srbska v ČR Verou Mavrić a zástupci tamních velkých společností, které se v Srbské republice zabývají energetikou a důlní těžbou.

Nárůst cen emisních povolenek v posledních dvou letech likviduje české teplárenství. Je nutná okamžitá regulatorní podpora, jinak se může stát, že tady teplárny mít nebudeme. A k čemu je nám pak ASEK? Jak máme odejít od uhlí, když netušíme, co bude zítra?

Elektromobilita – slovo, které se v poslední době stalo zaklínadlem pro řešení všech neduhů vlivu dopravy na životní prostředí, zvláště v souvislosti s „bojem“ s oxidem uhličitým.

Chvaletická elektrárna byla vybudována v letech 1973 – 1979 v místech bývalého pyritového dolu. Celkový instalovaný výkon 820 MW tvoří čtyři bloky o výkonu 205 MW. Kromě výroby elektrické energie zajišťuje chvaletická elektrárna také dodávky tepla.