3/2019

Faul na teplárny

Má-li být energetika opravdovou službou veřejnosti, měla by se vyhnout absurditám, jako je poslední rozhodnutí Rady ERÚ o podpoře vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a plynu (KVET) ve zdrojích nad 5 MW. Výrazné snížení příspěvku u ekologizovaných, zainvestovaných, centrálních zdrojů, které dokážou s velkou účinností energii i teplo vyrábět, nedává absolutně žádný smysl.

Na jedné straně jsou teplárny pod tlakem pětinásobně dražších emisních povolenek, než jaká byla jejich cena před dvěma lety. Na druhou stranu je řada z nich v klinči politických zájmů, aby zachovávaly únosnou cenu tepla pro lidi – a na centrální zdroje jsou připojeny asi 4 miliony lidí po celé republice – a ještě k tomu mají nálepku něčeho, co patří do minulého století. Tedy špinavých zdrojů, které čadí lidem pod nos.

V přepočtu na vyrobenou jednotku elektřiny a tepla jsou přitom velké zdroje výrazně účinnější, než malé decentrální výtopny a jejich ekologická stopa je rovněž někde úplně jinde. Samozřejmě dává smysl postupně uzavírat uhelné zdroje, které nedokáží surovinu maximálně využít. Ale přístupem ERÚ ke KVET dojde akorát k erozi těch tepláren, které za sebou nemají silného hráče nebo v minulosti přepálily nákladné ekologizace v naději, že podpora takových zdrojů zůstane zachována. Paradoxně pak zapláčou jak politici, kteří budou muset řešit krachující městské teplárny. Tak i občané, kteří vše zaplatí. Ať už vyšší cenou tepla nebo svým zdravím, až se násobně vylíhnou lokální výtopny. Nemluvě o tom, že je vždy snazší uhlídat jednoho znečišťovatele než tisíce malých provozovatelů.

V aktuálním čísle All for Power pokračujeme v debatě o jádru. Kam se posouvá, jak přemýšlí stát a co nás vlastně v jaderné energetice čeká. A Teplárna Trmice vystavěla nový plynový kotel, který je příkladem úspěšného ekologizačního projektu. Doporučuji rovněž exportní část, kde se sešly rozhovory se zajímavými osobnostmi českého byznysu.

Kvalitní čtení přeje

Petr Svoboda,
šéfredaktor časopisu All for Power