Problematika budoucích právních předpisů EU o BAT pro LCP vede k nutnosti nového pohledu na komplexní řešení problematiky použitých technologií a s tím spojených výzkumných a vývojových aktivit v zemích s velkým podílem využitím pevných fosilních paliv v průmyslových zdrojích.

V zemích Evropské unie i mnoha státech světa stále roste zájem o ekologičtější způsoby výroby energie. Předpisy v oblasti životního prostředí, zpřísněné požadavky na emise, lhůty pro přechod na udržitelnější a ekologičtější paliva - to vše vyvíjí na provozovatele energetických zařízení tlak, aby zaváděli změny ve svých výrobních procesech.

Příspěvek popisuje čtyři metodiky připravované v rámci Národního centra pro energetiku. Metodiky reagují na aktuální potřebu optimalizovat a zacílit náklady do diagnostiky a údržby pro disponibilitu na stanovené úrovni provozovatele. Hlavním cílem je poskytnout nástroje pro podporu dosažení dlouhodobé disponibility výrobních bloků klasických elektráren.

Ke snížení emisí oxidů síry a oxidů dusíku povede modernizace tří fluidních kotlů Energetiky Třinec na Teplárně E3. Investici za bezmála 80 milionů korun firma začala v letošním roce a letos ji i dokončí.

Teplárenské sdružení České republiky na Dnech teplárenství a energetiky ocenilo křišťálovými komíny pětici Projektů roku 2019.

Energetická Skupina ČEZ a Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy se dohodly, že Elektrárna Počerady spalující hnědé uhlí bude převedena za vyšší kupní cenu na Vršanskou uhelnou již na konci tohoto roku, k 31. 12. 2020.

„Svůj boj o uhlí jsme prohráli,“ řekl při zahájení konference Dny teplárenství a energetiky 2020 předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz.

Prunéřov – ČEZ nadále pokračuje v naplňování své strategie, tedy k postupnému přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny – postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství. Po třiapadesáti letech provozu končí v těchto dnech elektrárny Prunéřov I. s aktuálním výkonem 440 MW.

Před několika lety jsme v EVECO zahájili diskuzi na téma, jak lze efektivně řešit situaci s odpady, která zatím klasickému ZEVO není zcela nakloněna – ať už kvůli předsudkům veřejnosti, délce povolovacího procesu či cenové politice v ČR. Rozhodli jsme se proto vydat cestou malých zdrojů, a právě tehdy vznikl koncept mikroZEVO EVECONT.